Recenze: The Klezmatics náležitě rozvlnili Akropoli

Newyorští The Klezmatics jsou označováni za jedničku v oblasti současného klezmeru – a jak se ukázalo na koncertě v pražské Akropoli, právem.

Přesně v souladu se rčením o návratu na místo činu vystoupili The Klezmatics 26. října tam, kde hráli v Praze poprvé, a od té doby nejednou – v Paláci Akropolis. A když se rozezněly první tóny výtečného koncertu, nechtělo se ani věřit, že kapela je na turné k třiceti letům jejího trvání, během kterých se vypracovala na pozici nejlepší mezi všemi kapelami, hrajícími klezmer, hudbu svých židovských předků. Hudbu veselou i smutnou, ostatně tak vypadala i dramaturgie pražského koncertu. Celkem logicky zněly především písně z aktuálního alba Apikorsim, došlo ale, zvláště v přídavcích, i na osvědčené kousky.

The Klezmatics se na vrchol dostali nejen díky svým muzikantským kvalitám, ale také díky tomu, že vždy něčím žánr klezmeru přesahovali. A nebylo to pouze svou angažovaností – vzpomínám na jejich koncert na Manhattanu v únoru 1991, v rámci akce proti válce v Zálivu –, ale i tím, jaké písně skládali a skládají a také, jak je interpretují. V Praze tak zazněla písnička Shushan Purim, popisující nikoli tradiční svátek, při němž se člověk má veselit, ale den následující, plný zlé kocoviny… a obsahu odpovídala i píseň, začínající spíše zvesela, s akordeonem Lorina Sklamberga, hlavního zpěváka kapely, ovšem jak se přidávaly další nástroje, včetně dusavého bubnu, bylo jasné, jak asi autorovi textu bylo.

The Klezmatics to zkrátka nikdy nedělali, jak se sluší a patří (před lety například složili písničku, oslavující v jidiš marihuanu…), jak bylo slyšet i z písně Apikorsim (Heretici), opěvující všechny, kteří se bouří proti zavedeným pravidlům – odpovídala tomu rozjásaná muzika, v níž se střídaly mezihry klarinetu Matta Darriaua s houslemi Lisy Gutkinové, s přizvukováním trumpety kapelníka Franka Londona.

Jistě ne zcela „klezmerové“ bylo zařazení písně Gonna Get Through This World. Na text otce amerických písničkářů Woody Guthrieho ji napsala Lisa Gutkinová, jež ji i s hlubokým procítěním zazpívala, doprovázena kytarou Lorina Sklamberga. Mimochodem, za album zhudebněných Guthrieho textů Wonder Wheel získala kapela v roce 2006 Grammy.

The Klezmatics měli celý večer všechny posluchače v hrsti, při veselejších se vlnili, houpali i skákali, při pomalých, tklivých, jako třeba Ver firt di ale shifn? z aktuálního alba, se spíš nořili do sebe. Zajímavé také bylo, když si basista Paul Morrissett sedl k cimbálu a rozehrál předehry, které jakoby vypadly z festivalu ve Velké nad Veličkou, ovšem díky aranžérskému umu Franka Londona i celé kapely se krásně pojily s typickými klezmerovými melodiemi.

Ještě k třicetiletému výročí kapely – o správnosti nastoupené cesty, tedy o onom skloubení tradičního přístupu s novými pohledy – jistě svědčí i to, že v ní dosud hrají tři zakládající členové: již zmíněný Lorin Sklamberg, jehož nenapodobitelný hlas je velkým kladem kapely, Frank London a Paul Morrissett, a další dva: Lisa Gutkinová a Matt Darriau, který též alteroval na saxofon, z něhož někdy loudil až freejazzové běhy, jsou v kapele také pěkně dlouho.

Večer to byl, jak již bylo řečeno, nádherný, plný radosti, smutku i poesie, není tedy divu, že zaplněná Akropolis odmítala pustit kapelu z pódia. Dvakrát se přidávalo, a tak došlo i na velké „hity“ kapely: píseň Shnirele, perele, jež ze střídmého úvodu postupně gradovala až k chorálovému závěru, další pak byla Ale brider. A když dozněly poslední tóny Guthrieho písničky Mermaid's Avenue, byl definitivní konec. Takže, příště…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 2 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 5 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 10 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
včera v 16:10

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...