Recenze: Temná věž se kymácí mezi westernem, hororovou fantasy a nudou

Je spojnicí všech vesmírů a vším, co stojí mezi démony, temnotou a světy, které jsou uvnitř kruhu. A není divu, že se kymácí, když se svět pohnul. Pokud padne, rozpoutá se peklo. Celá tisíciletí Temnou věž chránili pistolníci, odvážní rytíři, kteří ale prohráli svoji válku a teď už zbyl jen jeden. Osamocený a okoralý Roland Deschain z Gileadu, poslední z královského rodu Eldů, který ale spíš než na záchranu Temné věže myslí na svoji pomstu. Jenomže pak ho našel jedenáctiletý Jake Chambers z New Yorku a vrátil pistolníka na správnou cestu.

Dlouho ho hledal a přidal se k němu, navzdory tomu, že každý, kdo kráčí po Rolandově boku, zemře nemilosrdnou rukou Muže v černém, krutého čaroděje Waltera, po kterém Roland pátrá ve všech zastrčených, smrdutých a Zlem naplněných koutech Středosvěta. Tohle universum a figury, jež ho zalidňují, vymyslel hororový klasik Stephen King a popsal v sedmidílné fantasy sérii, která zaujímá neobvyklé a zároveň zásadní místo v jeho autorském portfoliu.

A jak je pro tvorbu Stephena Kinga symptomatické, bylo jen otázkou času, kdy se najde studio, které to riskne (Sony Pictures), producent, který to lácne a zaštítí (Ron Howard), scenárista, jenž se moc nepárá se zfilmováním netriviálních literárních předloh (Akiva Goldsman a spol.) a režisér, jenž nebude mít bobky z toho, jak smrsknout sedmidílnou literární sérii do nějakých jednadevadesáti minut (Nikolaj Arcel). Nutno předeslat, že milosrdně úsporná stopáž je jedním z největších pozitiv snímku.

A tak si to rozdají. Pistolník Roland (z hlediska předlohy nepochopitelně, ale z hlediska filmového plátna přijatelně obsazený Idris Elba), který nemíří svojí rukou, ale svojí myslí, a nezabíjí svojí zbraní, ale svým srdcem; bezcitný vidlák čaroděj Walter (elegantní zabijácký úchyl Matthew McConaughey), jenž je horší než ďábel, ale fazóna ďábelského mága mu proklatě sedí; a návnada pro teenagery Jake (jak jinak než výjimečný chlapec Tom Taylor), který vidí napříč světy a svit jeho aury je tak pronikavý, že ho Walterovi stopaři vyčenichají a zaměří, kdy se jim zamane.

„Zabiju ho za nás oba!“

Slibuje Roland Jakeovi, a netřeba dlouho přemítat o tom, zda svému slibu dostojí, byť se samožer Walter (zatím) tváří, že ho nic a nikdo na světě nemůže zastavit. Temná věž sice není propadák, ale rozhodně patří mezi ty méně povedené ekranizace Kingových literárních předloh.

Celou dobu ve vás pěstuje podprahové očekávání, že za okamžik přijde něco zásadního, co vás uzemní, ale kromě pocitu, že tam venku je možná ještě nějaký další svět, zajímavě zlověstného Mathewa McConaugheye, který si svého záporáka hodně užívá, a drsného pistolníka Idrise Elby (jenž se ale ani trochu nepodobá Clintu Eastwoodovi, k němuž bývá jeho filmová figura přirovnávána), nabízí kulovku. Přesněji řečeno úspornou výpravu, pár chudých lokací, mělké dialogy, povrchně naskicované charaktery a vykostěného Stephena Kinga, s nímž se zejména scenárista Akiva Goldsman, ale ani jeho kolega Nikolaj Arcel moc nepárali.

Pakliže jste literární předlohu četli, může vás Arcelova Temná věž pěkně prudit tím, jak originál bez zábran hobluje do jiného tvaru, jste-li naopak Kingovým kultovním textem nepolíbeni, můžete se v ní místy pěkně ztrácet, třeba při zbytečném čekání na Karmínového krále, mluvící zvířata nebo alespoň sem tam na nějaký zajímavý, atmosférický záběr Arcelova vrstevníka a dvorního kameramana Rasmuse Videbaeka, jehož vizuál je stejně fádní a neinvenční jako Arcelova režie.

Oba odvádějí technicky slušné řemeslo, ovšem bez přidané hodnoty a výraznějších nápadů, takže vlastně tvoří docela harmonický pár. Na prokreslování charakterů a subtilní hrátky s motivací jednotlivých figur tu není chuť ani čas a celek nepůsobí jako sváteční zážitek (který mnozí očekávali), ale spíše jako obyčejná všední rutina, což nezachrání ani pistole z ocele pocházející z Artušova meče či připomínka Tolkiena.

A tak se tu naplňuje stará pravda, že nenaplněné očekávání je horší než žádné, a na pilotní režisérské sbírání zkušeností s klasickým hollywoodským blockbusterem je klasické literární předlohy přece jen škoda. V alternativních dimenzích mezi apokalyptickým Středosvětem a reálným New Yorkem bylo prostě zaděláno na něco mnohem osudovějšího, temnějšího, drsnějšího a originálnějšího, než je vlažně obehraná story o pomstě a záchraně světa. Jestliže Roland a Jake přežijí a nakonec budou spolu odcházet, nevypadá to, že půjdou po cestě k dalšímu dílu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 3 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 17 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 21 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...