Recenze: Spitfire Company vypráví opravdové emoce

V pražském Paláci Akropolis měla 29. a 30. března premiéru nová inscenace Spitfire Company s názvem Vypravěč. Originální příběh o samotě, tužbách a intimitě představila jediná performerka, Francouzka Cécile da Costa, která v hodinovém sóle propojila experimentální zpěv s extrémním tancem.

Prvotním impulsem pro vytvoření díla byla kniha Kouzelný kámen spisovatele Atíka Rahímího. Jde o příběh afghánské ženy, která se rozhodne vyprávět svému muži ležícímu v kómatu poté, co ho postřelili, o tom, co v životě cítí a prožívá. On jí díky svému stavu nemůže odpovídat a vést s ní jakýkoliv dialog, což jí pomáhá odhodit zábrany a naplno vyjádřit všechny vnitřní bolesti, stesky, přání a tajemství.

Nemusí se bát toho, že by byť jen jediné její slovo bylo pochopeno mylně, je tedy plně otevřená a vrací se ve vzpomínkách k tomu, co by jinak asi nikdy nahlas neřekla. Mluví o tom, jak svého manžela má, měla či neměla ráda, vytahuje na světlo vše, co jí leží na srdci včetně prvního sexuálního zážitku, modlitby za nenarozené děti, které jsou součástí jejího osudu, či znásilnění, kterým si prošla.

Vypravěč
Zdroj: Facebook/Spitfire Company

Autentické, syrové pocity

Tuto základní myšlenkovou ideu přenesli autoři na scénu a okleštili ji přitom od jakýchkoliv dalších nadbytečností, není zasazena do žádného kontextu ani konkrétního prostředí. Zůstala tedy přítomna pouze velmi niterná a upřímná zpověď ženy, která nevypráví žádný popisný příběh, ale přímo na jevišti rozehrává divadlo emocí. Tryskají z ní její vlastní pocity, originální, autentické a syrové, pro okolí místy až neuchopitelné. Zkoumá a zakouší sama sebe a obnažuje se přitom až na dřeň. O to je to celé opravdovější.

Na jevišti je vystavěno vyvýšené pódium, které obklopují průhledné krychle, objekty, jež obsahují písek, cihly, vodu. Se všemi tanečnice pracuje, používá je ke svému vyjádření, aniž by tvůrci specifikovali, o co přesně a kdy se jedná. Není to totiž ani potřeba vědět. Každý objekt na jevišti reprezentuje nějakou součást její minulosti, s níž se snaží vyrovnat, s níž jako s imaginárním soupeřem bojuje a posléze se smiřuje.

Vypravěč
Zdroj: Facebook/Spitfire Company

Prostor ohraničený několika světelnými panely, uprostřed něhož se performerka pohybuje, je ozvučen mikrofony, které snímají její doteky podlahy, pády, dupání i zpěv, při němž střídá nejrůznější hlasové polohy od těch andělsky znějících až po zvuky a skřeky, jež jako by vycházely z pekla. Inscenaci doprovází a její výraznou složku tvoří živá, rytmická hudba multiinstrumentalisty Jana Šikla a kytaristy Davida Kollara. Je plná rychle se měnících zvukových smyček, melodií a ruchů, reagujících na hlavní protagonistku v reálném čase.

Pravdivost v šílenství

Fyzické divadlo nechává naprosto volný průběh sebevyjádření Cécile da Costy. Rozpoutává se intenzivní bouře emocí. Když končí svou divokou zpověď, je subtilní performerka, oblečená celá v černé, zmáčená vodou, zborcená potem a pokrytá pískem. V té chvíli je na první pohled všechno jiné než krásná. Zároveň je ale ve svém prožitku, v němž niterné běsy místy až hraničily se sebedestruktivním šílenstvím, natolik pravdivá, že si říkáte, že tak otevřenou lidskou bytost byste široko daleko nenašli.

Vypravěč
Zdroj: Facebook/Spitfire Company

Série výjevů je náročná na sledování a asi ne úplně každému se bude toto alternativní divadlo líbit. Tvůrčí záměr přenést neobvyklými obrazy vlastní příběh na diváky se však nepochybně povedl realizovat. Znovu jej Spitfire Company bude vyprávět 17. a 19. dubna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...