Recenze: Slavné vily Karlovarského kraje

Výjimečný a edukativně velmi důležitý projekt Slavné vily Čech, Moravy a Slezska, který je vytvářen za spoluautorství řady věhlasných odborníků již řadu let, patří k vrcholným výkonům organizátora celé akce, agentury Foibos. Výstava, kterou dnes zmiňujeme, patří díky materiálu, ze kterého lze čerpat, k těm naprosto špičkovým a pro neinformovaného návštěvníka opravdu ohromujícím. Expozice umístěná v příjemném prostředí Nostického zámku (dnes muzeum) v Sokolově představuje celkem 57 vil na dokonalých barevných fotografiích, historických záběrech, nákresech, v řezech a půdorysech.

Prezentační panely jsou navíc doplněny až dobrodružnými texty a dokonalými stavebními popisy, které se čtou jako špičková dramatická literatura. Ano, i domy měly a mají svůj velmi často pohnutý život, a tady, v místě, kudy dějiny nekráčely, ale přímo běžely, se vlastnické vztahy střídaly tempem až ohromujícím a současně ohrožujícím. Pokud si výstavu budete chtít opravdu užít, což vám doporučuji, tak si na ni nechte dost času.

Karlovarský kraj, nabízející ojedinělé přírodní krásy, doplněné bohatstvím, daným výskytem různorodých minerálních pramenů a návazným lázeňským a turistickým průmyslem, to vše umocněno několikanásobnou výměnou obyvatel v první polovině dvacátého století skýtá vděčný prostor pro studium vývoje měst a míst. A díky tomu, že stopy minulosti v řadě případů, zejména u zmíněné vilové zástavby, jsou příkladně ošetřeny, nepatří toto studium či zkoumání k nepříjemným záležitostem.

Neoklasicistní, historizující stavby dohánějí své nejlepší vzory z řady světově známých a prosperujících lázeňských měst, bohatí měšťané, průmyslníci a lékaři si nechávají navrhovat své domy a návazně i penziony či hotely od těch nejlepších architektů tehdejšího mocnářství i od zručných tvůrců vedlejšího Německa a nadaných autorů místních. Posun měřítek, kdy dvacátá a třicátá léta smetla sympatie k podobným stavebním či architektonickým stylům ze stolu a po dlouhých více než sedmdesát let jsme se pak jimi vážně nezabývali, hodnotíce jiný, někdy i vnucený, způsob života a výtvarného nazírání, je v současnosti pryč a my můžeme jen děkovat situaci, za které se podařilo, i díky absenci větších válečných excesů, doklady o tomto stavebním vývojovém období zachovat.

I když celá řada představovaných staveb (a zdaleka to nejsou všechny, které by mohly být hrdě prezentovány) měla v posledních letech opravdu namále a některé vily, zámečky či penziony dodnes trpí, značná, převažující část se stala ojedinělým souborem, který v řadě zemí zejména od nás na východ a na sever nemá obdoby.

A tak se pojďte potěšit díly opravdových tvůrčích hvězd své doby (vybírám například jména jako Ferdinand Fellner a Hermann Helmer, Arnold Heymann, Josef Schaffer, Alfred Bayer, Karl Ernstberger, Rudolf Wels - architekty z Vídně, Prahy, Mnichova, Drážďan, Lipska či Plavna, ze Švýcarska, žáky Otto Wagnera či Adolfa Loose).

Zhruba sedm vil pak představuje špičkovou úroveň staveb let třicátých, kdy moderní evropské vlivy zanechaly stopy i zde a několik staveb prezentuje špičkové stavby současnosti.

Vezměte si mapu a zakreslete si, kam všude se můžete na tyto poklady jet podívat, protože vše se rozprostírá v nejbližším okolí – nejen v Karlových Varech, Chebu, Mariánských či Františkových Lázních, ale také v Aši, Ostrově, Nejdku, Jáchymově, Kraslicích, zde v Sokolově. I v malých obcích, jako je třeba Velká Hleďsebe. Vraťte se alespoň na chvíli do příslibu ideálního světa, do pohádky přelomu devatenáctého a dvacátého století, do doby před nacistickým a později komunistickým třeštěním. Onen výlet, ať již jen virtuálně na výstavě, nebo následně v prvních jarních měsících, stojí za to. Navíc se zamyslíte i nad souvislostmi, na které jste možná ještě nenarazili.

kde: Muzeum Sokolov, Zámecká 1, 356 01  Sokolov; kdy: výstava potrvá do 14. února 2011.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 10 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 10 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 12 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 14 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 21 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...