Recenze: Slast je v každém z nás jiná

Nezáleží na tom, co chcete. Ani proč. Podstatné je, co je důležité pro vás. Slast je mezinárodní firma, která umí plnit přání vtělená do podoby atraktivní ženy. Ale není to, jak se na první pohled může zdát, když do bílých křesel se sklenkou sektu s plovoucí rudou jahodou usednou dva poněkud nervózní zájemci. Pro jednoho je vyvrcholením stát se slavným, druhý už známý je a ocenil by klid. Dokáží si splnit svůj sen? Tato myšlenka sahá dál až za prkna pražského divadla A studia Rubín, kde se vtipně nad Slastí zamýšlí.

Jan (Ondřej Pavelka) a Martin (Jakub Prachař) se rozhodli podstoupit proceduru renomované firmy Slast. Žijí totiž jiný život, než by si představovali. Oba jsou herci, ale každý chce od své profese něco jiného: jeden slávu, druhý klid. A firma Slast vlastní klíč, který jim může otevřít dveře tam, kam chtějí. Proč aspoň neuvěřit atraktivní a sebevědomé manažerce firmy (Kristýna Fuitová-Nováková), která říká, že k vrcholnému štěstí stačí pochopit jen několik málo věcí a také se od několika z nich oprostit. Jenže každý recept na úspěch něco stojí, cenu si však určuje každý sám.

Inscenace Slast se ironickým pohledem dívá na hereckou profesi a uměleckou tvorbu jako takovou a zároveň tematizuje, jakou cenu jsou všichni ochotni zaplatit za příslib naplnění osobního štěstí.

„Tohle znamená bejt v Česku slavnej. Že ti vobčas někdo podstrčí buřt zdarma. Sláva, ta vypadá jinak,“ říká Jan (Ondřej Pavelka).

Kristýna Fuitová- Nováková
Zdroj: Pražský hrad/Zuzana Bönisch/A studio Rubín

Námět tedy sám o sobě nový není, ale jeho poměrně střízlivé pojetí protkané vtipnými dialogy, které přirozeně vtahují i do aktuálního dění, nutí k zamyšlení nad tím, co je opravu v životě důležité pro to, aby byl člověk spokojený. Nebo naopak pocítil nutkavou potřebu změny. A že pro každého to samé může znamenat úplně něco jiného. Ale pro všechny platí zároveň jedno společné: potřeba hledat a pochopit, že vše může být také úplně jinak.

Podle uměleckého šéfa A studia Rubín a autora textu Kryštofa Pavelky je Slast inscenace, jež sleduje dramaturgickou linku formálně volnějších dramatických tvarů, které by se v Rubínu měly objevovat pravidelně.

„Při zkoušení jsme sázeli na maximálně otevřené tvůrčí prostředí se zcela rovnocenným zapojením všech zúčastněných do výsledné podoby inscenace. Samotný text i jeho herecká interpretace pak kombinují svébytnou a drzou poetiku, typickou pro A studio Rubín, s vážnějšími tématy, jako je smysl umělecké tvorby a cena, kterou jsou (nejen) tvůrci ochotni zaplatit za pocit úspěchu, ocenění či osobního štěstí,“ říká.

Nahrávám video
Reportáž: Slast v A studiu Rubín
Zdroj: ČT24

Jako zmíněným douškem sektu, který popíjejí Jan a Martin, autoři díla osvěžují scénu promítáním různých výjevů na plátno, které celkově zintenzivní dojem z nadnesených myšlenek.

Například když jeviště potemní a vše pohlcuje černá díra se spalující otázkou, zda se tam schovává hledaná slast. Nebo naopak všude kolem plápolají žhnoucí plamínky doprovázené zpěvem o tom, co by slastí mohlo být pro Martina. Pochopí nakonec oba, zda hledají na správném místě?

Další představení Slast uvede divadlo A studia Rubín ve čtvrtek 31. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 15 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 18 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
před 20 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...