Celovečerní debut slovenské režisérky Miry Fornayové Lištičky je sledovaným i z toho důvodu, že se mu podařilo jako jednomu z mála titulů domácí produkce dostat se do sedmice prestižního výběru Týdne mezinárodní kritiky na filmovém festivalu v Benátkách. Velká očekávání spojená s touto pověstí předcházející samotnou premiéru, ale Lištičky bohužel nenaplňují. Roztěkanost hlavních hrdinek se rozplývá v roztěkanosti samotného filmu, který působí nepochopeně, místy až nepochopitelně.
Alžběta a ti druzí
Tematika občanů obtížně se sžívajících s realitou života v cizí zemi se zdá být zajímavou oblastí i z toho důvodu, že je v ní možno konfrontovat odlišné kulturní principy různých národností. Alespoň o tom se zdají Lištičky zpočátku být. Hlavní hrdinka Bětka, vykořeněná ze své slovenské domoviny, mluví jen anglicky a vůči svým spoluobčanům pociťuje spíše nenávist. Hned, jak téma začneme v úloze diváků rozkrývat, dojde ke změně.
Hlavní, řekněme sociologická, linie se totiž od počátku prolíná s existenciální studií Bětky na téma jejích rodinných a posléze i mileneckých vztahů. V tomto rámci vystupuje na povrch Bětčin nevysvětlitelný odpor ke starší sestře Tině, která působí velmi mile a neustále se jí snaží pomáhat. Hrdinka uniká ze svého dočasného chráněného domova ke svojí punkerské kamarádce, kde je konfrontována s odlišným způsobem undergroundového života místní mládeže. Přes den je zaměstnána jako servírka a večer se poflakuje po nočních podnicích, zatímco divný přítel její kamarádky po ní mlsně pokukuje.
Následně Bětka začíná vztah s černošským kamarádem přítele své sestry, pak se opět vrací do svého původního příbytku, načež opět vyplouvá na povrch její nenávist ke slovenské komunitě, což vede k dalším přesunům a náhodným vztahům.
Celkový dojem z filmového příběhu je velmi chaotický. To nevede bohužel jenom ke střípkovitému způsobu vyprávění, kde se všechno se vším neustále prolíná a znovu opakuje, ale bohužel i k pocitu nepřirozeného jednání a nedůvěryhodnosti jednotlivých postav.
Kamenem úrazu je samotná Bětka v úloze hlavní hrdinky. Zpočátku je nám jasné, že nesouhlasí s průměrnou ubohostí života své komunity na Západě a snaží se z něj vyvázat. Posléze se však do něj vrací, aby provokovala a opět unikala. Její reakce na vzniklé situace ve vztahu k rodině i partnerům působí značně přehnaně až hystericky a postrádají jakoukoliv přirozenou souvislost.
Totéž bohužel platí i o ostatních postavách, jako je starší sestra Tina, nejprve slušná dobrodějka, vzápětí proradná cizoložnice. Její přítel Steve coby Bětčin uzurpátor, zázračně se proměňující v možného budoucího partnera. Romantik Mike zpočátku v úloze romantického milovníka, nečekaně v pozici slabošského kariéristy. Ani jedna z postav nepůsobí jako člověk z masa a kostí, spíše jako teoretické typy bez vlastní vůle k normálnímu jednání.
Mira Fornayová a ti druzí
Zmíněný kaleidoskop témat a postav, přesouvajících se chaoticky mezi sebou, se bohužel nedaří rozplést až do samotného závěru. Motiv lištiček, bloudících městem kolem roztroušených odpadků na ulici je vzhledem k hrdinkám příběhu jasný. Hrdinky-lištičky se také prodírají předivem svých vztahů, ale jejich bloudění je podobně bezcílné. Finální scéna dlouhých bezeslovných pohledů obou sester je proto pouze nepochopitelným vyvrcholením předchozích již nepochopených scén.
Vzniká dojem, jako by režisérka ráda sdělila řadu věcí, ale dosud se jí nepodařilo osobní zážitky utřídit a vtisknout jim souvislý filmový tvar. Asi nejvíce upoutají bezeslovné scény bloudění hrdinky velkým cizím městem. Na její tváři se odráží noční reklamní neóny, zatímco na ni pokřikují místní výrostci z míjejících aut.
Chaos prostupující jednotlivé tematické roviny i konkrétněji vzájemné chování jednotlivých postav přirozeně postihuje i herce. Ti, i kdyby hráli sebelépe, kvůli svým rozpolceným postavám budou působit stále stejně neuvěřitelně, absurdně a místy až směšně.
Tvůrcům rozhodně nelze upřít touhu autenticky vyprávět příběh o obyčejných lidech ve složité existenční i lidské situaci. Nicméně ambice ještě nezaručuje kvalitní výsledek, i když je chvályhodná. Povrchní míchání atraktivních témat života vyvrženců v cizí zemi s řadou vztahových peripetií může zaujmout, ale pod kůži se nám nezareje.
Celkové hodnocení: 30 %; premiéra: 17. září; režie a scénář: Mira Fornayová; kamera: Tomáš Sysel; hrají: Réka Derzsiová (SR) - Alžběta, Rita Bancziová (SR) - Tina, Aaron Monaghan (IR) - Steve, Jitka Josková (ČR) - Ducky, Jonathan Byrne (IR) - Travis, Christopher Simpson (UK) - Jeff, Nicholas Pinnock (UK) - Mike.
