Recenze: Roztěkané lištičky v roztěkaném filmu

Celovečerní debut slovenské režisérky Miry Fornayové Lištičky je sledovaným i z toho důvodu, že se mu podařilo jako jednomu z mála titulů domácí produkce dostat se do sedmice prestižního výběru Týdne mezinárodní kritiky na filmovém festivalu v Benátkách. Velká očekávání spojená s touto pověstí předcházející samotnou premiéru, ale Lištičky bohužel nenaplňují. Roztěkanost hlavních hrdinek se rozplývá v roztěkanosti samotného filmu, který působí nepochopeně, místy až nepochopitelně.

Alžběta a ti druzí

Tematika občanů obtížně se sžívajících s realitou života v cizí zemi se zdá být zajímavou oblastí i z toho důvodu, že je v ní možno konfrontovat odlišné kulturní principy různých národností. Alespoň o tom se zdají Lištičky zpočátku být. Hlavní hrdinka Bětka, vykořeněná ze své slovenské domoviny, mluví jen anglicky a vůči svým spoluobčanům pociťuje spíše nenávist. Hned, jak téma začneme v úloze diváků rozkrývat, dojde ke změně.

Hlavní, řekněme sociologická, linie se totiž od počátku prolíná s existenciální studií Bětky na téma jejích rodinných a posléze i mileneckých vztahů. V tomto rámci vystupuje na povrch Bětčin nevysvětlitelný odpor ke starší sestře Tině, která působí velmi mile a neustále se jí snaží pomáhat. Hrdinka uniká ze svého dočasného chráněného domova ke svojí punkerské kamarádce, kde je konfrontována s odlišným způsobem undergroundového života místní mládeže. Přes den je zaměstnána jako servírka a večer se poflakuje po nočních podnicích, zatímco divný přítel její kamarádky po ní mlsně pokukuje.

Následně Bětka začíná vztah s černošským kamarádem přítele své sestry, pak se opět vrací do svého původního příbytku, načež opět vyplouvá na povrch její nenávist ke slovenské komunitě, což vede k dalším přesunům a náhodným vztahům.

Celkový dojem z filmového příběhu je velmi chaotický. To nevede bohužel jenom ke střípkovitému způsobu vyprávění, kde se všechno se vším neustále prolíná a znovu opakuje, ale bohužel i k pocitu nepřirozeného jednání a nedůvěryhodnosti jednotlivých postav.

Kamenem úrazu je samotná Bětka v úloze hlavní hrdinky. Zpočátku je nám jasné, že nesouhlasí s průměrnou ubohostí života své komunity na Západě a snaží se z něj vyvázat. Posléze se však do něj vrací, aby provokovala a opět unikala. Její reakce na vzniklé situace ve vztahu k rodině i partnerům působí značně přehnaně až hystericky a postrádají jakoukoliv přirozenou souvislost.

Totéž bohužel platí i o ostatních postavách, jako je starší sestra Tina, nejprve slušná dobrodějka, vzápětí proradná cizoložnice. Její přítel Steve coby Bětčin uzurpátor, zázračně se proměňující v možného budoucího partnera. Romantik Mike zpočátku v úloze romantického milovníka, nečekaně v pozici slabošského kariéristy. Ani jedna z postav nepůsobí jako člověk z masa a kostí, spíše jako teoretické typy bez vlastní vůle k normálnímu jednání.

Mira Fornayová a ti druzí

Zmíněný kaleidoskop témat a postav, přesouvajících se chaoticky mezi sebou, se bohužel nedaří rozplést až do samotného závěru. Motiv lištiček, bloudících městem kolem roztroušených odpadků na ulici je vzhledem k hrdinkám příběhu jasný. Hrdinky-lištičky se také prodírají předivem svých vztahů, ale jejich bloudění je podobně bezcílné. Finální scéna dlouhých bezeslovných pohledů obou sester je proto pouze nepochopitelným vyvrcholením předchozích již nepochopených scén.

Vzniká dojem, jako by režisérka ráda sdělila řadu věcí, ale dosud se jí nepodařilo osobní zážitky utřídit a vtisknout jim souvislý filmový tvar. Asi nejvíce upoutají bezeslovné scény bloudění hrdinky velkým cizím městem. Na její tváři se odráží noční reklamní neóny, zatímco na ni pokřikují místní výrostci z míjejících aut.

Chaos prostupující jednotlivé tematické roviny i konkrétněji vzájemné chování jednotlivých postav přirozeně postihuje i herce. Ti, i kdyby hráli sebelépe, kvůli svým rozpolceným postavám budou působit stále stejně neuvěřitelně, absurdně a místy až směšně.

Tvůrcům rozhodně nelze upřít touhu autenticky vyprávět příběh o obyčejných lidech ve složité existenční i lidské situaci. Nicméně ambice ještě nezaručuje kvalitní výsledek, i když je chvályhodná. Povrchní míchání atraktivních témat života vyvrženců v cizí zemi s řadou vztahových peripetií může zaujmout, ale pod kůži se nám nezareje.

Celkové hodnocení: 30 %premiéra: 17. září; režie a scénář: Mira Fornayová; kamera: Tomáš Sysel; hrají: Réka Derzsiová (SR) - Alžběta, Rita Bancziová (SR) - Tina, Aaron Monaghan (IR) - Steve, Jitka Josková (ČR) - Ducky, Jonathan Byrne (IR) - Travis, Christopher Simpson (UK) - Jeff, Nicholas Pinnock (UK) - Mike.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 7 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 23 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...