Recenze: Roztěkané lištičky v roztěkaném filmu

Celovečerní debut slovenské režisérky Miry Fornayové Lištičky je sledovaným i z toho důvodu, že se mu podařilo jako jednomu z mála titulů domácí produkce dostat se do sedmice prestižního výběru Týdne mezinárodní kritiky na filmovém festivalu v Benátkách. Velká očekávání spojená s touto pověstí předcházející samotnou premiéru, ale Lištičky bohužel nenaplňují. Roztěkanost hlavních hrdinek se rozplývá v roztěkanosti samotného filmu, který působí nepochopeně, místy až nepochopitelně.

Alžběta a ti druzí

Tematika občanů obtížně se sžívajících s realitou života v cizí zemi se zdá být zajímavou oblastí i z toho důvodu, že je v ní možno konfrontovat odlišné kulturní principy různých národností. Alespoň o tom se zdají Lištičky zpočátku být. Hlavní hrdinka Bětka, vykořeněná ze své slovenské domoviny, mluví jen anglicky a vůči svým spoluobčanům pociťuje spíše nenávist. Hned, jak téma začneme v úloze diváků rozkrývat, dojde ke změně.

Hlavní, řekněme sociologická, linie se totiž od počátku prolíná s existenciální studií Bětky na téma jejích rodinných a posléze i mileneckých vztahů. V tomto rámci vystupuje na povrch Bětčin nevysvětlitelný odpor ke starší sestře Tině, která působí velmi mile a neustále se jí snaží pomáhat. Hrdinka uniká ze svého dočasného chráněného domova ke svojí punkerské kamarádce, kde je konfrontována s odlišným způsobem undergroundového života místní mládeže. Přes den je zaměstnána jako servírka a večer se poflakuje po nočních podnicích, zatímco divný přítel její kamarádky po ní mlsně pokukuje.

Následně Bětka začíná vztah s černošským kamarádem přítele své sestry, pak se opět vrací do svého původního příbytku, načež opět vyplouvá na povrch její nenávist ke slovenské komunitě, což vede k dalším přesunům a náhodným vztahům.

Celkový dojem z filmového příběhu je velmi chaotický. To nevede bohužel jenom ke střípkovitému způsobu vyprávění, kde se všechno se vším neustále prolíná a znovu opakuje, ale bohužel i k pocitu nepřirozeného jednání a nedůvěryhodnosti jednotlivých postav.

Kamenem úrazu je samotná Bětka v úloze hlavní hrdinky. Zpočátku je nám jasné, že nesouhlasí s průměrnou ubohostí života své komunity na Západě a snaží se z něj vyvázat. Posléze se však do něj vrací, aby provokovala a opět unikala. Její reakce na vzniklé situace ve vztahu k rodině i partnerům působí značně přehnaně až hystericky a postrádají jakoukoliv přirozenou souvislost.

Totéž bohužel platí i o ostatních postavách, jako je starší sestra Tina, nejprve slušná dobrodějka, vzápětí proradná cizoložnice. Její přítel Steve coby Bětčin uzurpátor, zázračně se proměňující v možného budoucího partnera. Romantik Mike zpočátku v úloze romantického milovníka, nečekaně v pozici slabošského kariéristy. Ani jedna z postav nepůsobí jako člověk z masa a kostí, spíše jako teoretické typy bez vlastní vůle k normálnímu jednání.

Mira Fornayová a ti druzí

Zmíněný kaleidoskop témat a postav, přesouvajících se chaoticky mezi sebou, se bohužel nedaří rozplést až do samotného závěru. Motiv lištiček, bloudících městem kolem roztroušených odpadků na ulici je vzhledem k hrdinkám příběhu jasný. Hrdinky-lištičky se také prodírají předivem svých vztahů, ale jejich bloudění je podobně bezcílné. Finální scéna dlouhých bezeslovných pohledů obou sester je proto pouze nepochopitelným vyvrcholením předchozích již nepochopených scén.

Vzniká dojem, jako by režisérka ráda sdělila řadu věcí, ale dosud se jí nepodařilo osobní zážitky utřídit a vtisknout jim souvislý filmový tvar. Asi nejvíce upoutají bezeslovné scény bloudění hrdinky velkým cizím městem. Na její tváři se odráží noční reklamní neóny, zatímco na ni pokřikují místní výrostci z míjejících aut.

Chaos prostupující jednotlivé tematické roviny i konkrétněji vzájemné chování jednotlivých postav přirozeně postihuje i herce. Ti, i kdyby hráli sebelépe, kvůli svým rozpolceným postavám budou působit stále stejně neuvěřitelně, absurdně a místy až směšně.

Tvůrcům rozhodně nelze upřít touhu autenticky vyprávět příběh o obyčejných lidech ve složité existenční i lidské situaci. Nicméně ambice ještě nezaručuje kvalitní výsledek, i když je chvályhodná. Povrchní míchání atraktivních témat života vyvrženců v cizí zemi s řadou vztahových peripetií může zaujmout, ale pod kůži se nám nezareje.

Celkové hodnocení: 30 %premiéra: 17. září; režie a scénář: Mira Fornayová; kamera: Tomáš Sysel; hrají: Réka Derzsiová (SR) - Alžběta, Rita Bancziová (SR) - Tina, Aaron Monaghan (IR) - Steve, Jitka Josková (ČR) - Ducky, Jonathan Byrne (IR) - Travis, Christopher Simpson (UK) - Jeff, Nicholas Pinnock (UK) - Mike.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 17 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 20 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
včera v 08:00

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...