Recenze: Roztěkané lištičky v roztěkaném filmu

Celovečerní debut slovenské režisérky Miry Fornayové Lištičky je sledovaným i z toho důvodu, že se mu podařilo jako jednomu z mála titulů domácí produkce dostat se do sedmice prestižního výběru Týdne mezinárodní kritiky na filmovém festivalu v Benátkách. Velká očekávání spojená s touto pověstí předcházející samotnou premiéru, ale Lištičky bohužel nenaplňují. Roztěkanost hlavních hrdinek se rozplývá v roztěkanosti samotného filmu, který působí nepochopeně, místy až nepochopitelně.

Alžběta a ti druzí

Tematika občanů obtížně se sžívajících s realitou života v cizí zemi se zdá být zajímavou oblastí i z toho důvodu, že je v ní možno konfrontovat odlišné kulturní principy různých národností. Alespoň o tom se zdají Lištičky zpočátku být. Hlavní hrdinka Bětka, vykořeněná ze své slovenské domoviny, mluví jen anglicky a vůči svým spoluobčanům pociťuje spíše nenávist. Hned, jak téma začneme v úloze diváků rozkrývat, dojde ke změně.

Hlavní, řekněme sociologická, linie se totiž od počátku prolíná s existenciální studií Bětky na téma jejích rodinných a posléze i mileneckých vztahů. V tomto rámci vystupuje na povrch Bětčin nevysvětlitelný odpor ke starší sestře Tině, která působí velmi mile a neustále se jí snaží pomáhat. Hrdinka uniká ze svého dočasného chráněného domova ke svojí punkerské kamarádce, kde je konfrontována s odlišným způsobem undergroundového života místní mládeže. Přes den je zaměstnána jako servírka a večer se poflakuje po nočních podnicích, zatímco divný přítel její kamarádky po ní mlsně pokukuje.

Následně Bětka začíná vztah s černošským kamarádem přítele své sestry, pak se opět vrací do svého původního příbytku, načež opět vyplouvá na povrch její nenávist ke slovenské komunitě, což vede k dalším přesunům a náhodným vztahům.

Celkový dojem z filmového příběhu je velmi chaotický. To nevede bohužel jenom ke střípkovitému způsobu vyprávění, kde se všechno se vším neustále prolíná a znovu opakuje, ale bohužel i k pocitu nepřirozeného jednání a nedůvěryhodnosti jednotlivých postav.

Kamenem úrazu je samotná Bětka v úloze hlavní hrdinky. Zpočátku je nám jasné, že nesouhlasí s průměrnou ubohostí života své komunity na Západě a snaží se z něj vyvázat. Posléze se však do něj vrací, aby provokovala a opět unikala. Její reakce na vzniklé situace ve vztahu k rodině i partnerům působí značně přehnaně až hystericky a postrádají jakoukoliv přirozenou souvislost.

Totéž bohužel platí i o ostatních postavách, jako je starší sestra Tina, nejprve slušná dobrodějka, vzápětí proradná cizoložnice. Její přítel Steve coby Bětčin uzurpátor, zázračně se proměňující v možného budoucího partnera. Romantik Mike zpočátku v úloze romantického milovníka, nečekaně v pozici slabošského kariéristy. Ani jedna z postav nepůsobí jako člověk z masa a kostí, spíše jako teoretické typy bez vlastní vůle k normálnímu jednání.

Mira Fornayová a ti druzí

Zmíněný kaleidoskop témat a postav, přesouvajících se chaoticky mezi sebou, se bohužel nedaří rozplést až do samotného závěru. Motiv lištiček, bloudících městem kolem roztroušených odpadků na ulici je vzhledem k hrdinkám příběhu jasný. Hrdinky-lištičky se také prodírají předivem svých vztahů, ale jejich bloudění je podobně bezcílné. Finální scéna dlouhých bezeslovných pohledů obou sester je proto pouze nepochopitelným vyvrcholením předchozích již nepochopených scén.

Vzniká dojem, jako by režisérka ráda sdělila řadu věcí, ale dosud se jí nepodařilo osobní zážitky utřídit a vtisknout jim souvislý filmový tvar. Asi nejvíce upoutají bezeslovné scény bloudění hrdinky velkým cizím městem. Na její tváři se odráží noční reklamní neóny, zatímco na ni pokřikují místní výrostci z míjejících aut.

Chaos prostupující jednotlivé tematické roviny i konkrétněji vzájemné chování jednotlivých postav přirozeně postihuje i herce. Ti, i kdyby hráli sebelépe, kvůli svým rozpolceným postavám budou působit stále stejně neuvěřitelně, absurdně a místy až směšně.

Tvůrcům rozhodně nelze upřít touhu autenticky vyprávět příběh o obyčejných lidech ve složité existenční i lidské situaci. Nicméně ambice ještě nezaručuje kvalitní výsledek, i když je chvályhodná. Povrchní míchání atraktivních témat života vyvrženců v cizí zemi s řadou vztahových peripetií může zaujmout, ale pod kůži se nám nezareje.

Celkové hodnocení: 30 %; premiéra: 17. září; režie a scénář: Mira Fornayová; kamera: Tomáš Sysel; hrají: Réka Derzsiová (SR) - Alžběta, Rita Bancziová (SR) - Tina, Aaron Monaghan (IR) - Steve, Jitka Josková (ČR) - Ducky, Jonathan Byrne (IR) - Travis, Christopher Simpson (UK) - Jeff, Nicholas Pinnock (UK) - Mike.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Může Kristus mluvit hlasem Streepové? Podle kritiků filmu Letopisy Narnie ne

Na plátno se po sedmnácti letech opět dostanou Letopisy Narnie. Do premiéry nového zfilmovaného příběhu zbývá víc než čtvrt roku, nicméně už nyní se řeší, jestli je přístup režisérky a scenáristky Grety Gerwigové k literární fantasy klasice správný. Četní zástupci amerických konzervativních křesťanů se pobuřují nad tím, že by lva Aslana, tedy literární zpodobnění Ježíše Krista, měla mluvit herečka Meryl Streepová.
před 9 hhodinami

V Evropském parlamentu je socha nahého Trumpa

V budově Evropského parlamentu ve Štrasburku byla v úterý odhalena pozlacená socha amerického prezidenta Donalda Trumpa. Satirické dílo dánského umělce Jense Galschiöta nazvané Oranžový mor zobrazuje zcela nahého obézního Trumpa sedícího na ramenou menšího, štíhlejšího muže. Umělce do prostor parlamentu, kde se tento týden koná plenární schůze, pozval dánský europoslanec Per Clausen z frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL). Socha v parlamentu zůstane do čtvrtka.
před 11 hhodinami

VideoFrankfurtský veletrh je jako rockový koncert, říká ředitel knihovny

Na Frankfurtském knižním veletrhu, jehož je letos čestným hostem, představuje Česko německým čtenářům téměř dvě stě překladů tuzemských knih. „Je to podobné jako na rockových koncertech, když vydáte desku, tak i Rolling Stones musí vyjet a propagovat,“ říká za organizátory generální ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček. Prezentaci na jednom z největších knižních festivalů na světě si prohlíží nejen veřejnost, ale i profesionálové z knižního byznysu. „To jsou ti, které potřebujeme získat, a vidí-li zájem německých čtenářů, tak se zajímají, co to je za knihu,“ dodal Kubíček. „Když se podaří naplnit, co od Frankfurtu očekáváme, zvedne se zájem o českou literaturu i v dalších a pro nás důležitých velkých jazykových oblastech,“ doufá.
před 13 hhodinami

Obrazem: Designblok si posvítil na více než tři sta vystavujících

V Praze začíná Designblok. Hlavním tématem osmadvacátého ročníku je světlo. V několika pražských lokacích v hlavním městě se představí téměř tři sta sedmdesát vystavujících a značek designu a módy z dvaceti čtyř zemí.
před 14 hhodinami

Denemarková kritizovala „hnědnutí Evropy“ i ministry na úvod frankfurtského veletrhu

Ve Frankfurtu nad Mohanem začal největší knižní veletrh na světě. Čestným hostem sedmdesátého osmého ročníku je Česko. Zahajovací projev tak pronesla spisovatelka Radka Denemarková, která kritizovala „hnědnutí Evropy“ i ministry, kteří „ničí kulturu“.
6. 10. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Paramount dokončil převzetí Warner Bros. Discovery

Americký mediální konglomerát Paramount Skydance v úterý dokončil převzetí konkurenční společnosti Warner Bros. Discovery v hodnotě přibližně 110 miliard dolarů (2,4 bilionu korun). Skupina, která nově nese název Skydance, to oznámila v tiskové zprávě. Šéf skupiny David Ellison již minulý týden uvedl, že účelem názvu Skydance je zachování samostatné identity studií Paramount a Warner Bros. Akcie sloučené společnosti se nyní přesunuly z trhu Nasdaq na newyorskou burzu (NYSE), kde se budou obchodovat pod symbolem SKYD.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Česká televize se příští rok nezúčastní Eurovize

Česká televize se příští rok nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovize. Důvodem jsou aktuální úpravy rozpočtu. Veřejnoprávní televize nevyloučila, že v dalších letech se do soutěže vrátí. Příští ročník Eurovize se bude konat v květnu 2027 v bulharském Burgasu.
6. 10. 2026‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.