Recenze: Rozervaná objetí - o osudových (ne)láskách

Utajená minulost, vkrádající se do přítomnosti, je tématem řady filmů významného španělského režiséra Pedro Almodóvara. Nejinak je tomu i v jeho nejnovějším díle, navíc kořeněném motivy osudové lásky a vztahů mezi mužem a ženou, otcem a synem, milenkou a milencem, partnerem a partnerkou, mužem a mužem. Nový Almodóvar je hluboce lidský, kriminálně napínavý i temperamentně vzrušující, zkrátka takový, jak ho máme rádi.

Skládání střípků

Minulost je pro slepého scenáristu Harryho Cainea natolik bolestivá a zraňující, že se od ni symbolicky dokonce odpoutal pod jiným jménem. V úlohách diváků víme, že byl režisérem, jmenoval se Mateo Blanco a viděl. Nevíme, co se s ním stalo, proč se tak zajímá o konec podnikatele Ernesta Martela, proč jej rozruší návštěva mladého režiséra, který s ním chce psát scénář o problematickém vztahu otce a syna, ani proč se v jeho šuplíku nachází desítky útržků roztrhaných fotografií.

Toto lidské drama je po způsobu kriminálního pátrání po událostech minulých vzrušujícím skládáním střípků, které nám odkrývají postavy zcela jiné, než se na začátku zdají být. Ve své podstatě schematický příběh banální nevěry manželského trojúhelníku je atraktivní především otevřeností pohledu v rafinovaném střídání časových rovin, které napínavě odhalují pravdu jen krůček po krůčku.

Tak jako v životě jsme šokováni tenkou vrstvou mezi uhlazenou civilností chování postav a jejich animálními instinkty pod povrchem, ovlivňujícími jejich jednání až na hranici destrukce. Děj rozervaných, ve smyslu přerušených, objetí je navíc velmi romantický, nikdy však kýčovitý v neustálé konfrontaci mezi motivem osudové lásky a všední průměrné reality malých strastí a radostí.

Na takový příběh si většina z nás zajde do kina raději, než aby jej sama prožívala. Zatímco přátelství hřeje, vášnivá láska může spálit a rány na duši se hojí někdy hůře než ty na těle. Příběh filmu je o bolestné cestě hlavního hrdiny k ostatním – svému synovi, své ženě a především k sobě samému.

Nutno podotknout, že rafinovaná konstrukce může místy působit překombinovaně ve své touze překvapovat a šokovat. Přesto nabídne především trpělivějšímu divákovi schopnému vcítění a bedlivé pozornosti opravdový emocionální zážitek.

Herci v rozporuplných postavách

Vedle propracovaného scénáře jsou hlavním kladem filmu především herci v hlavních i vedlejších úlohách. Režisér Almodóvar tradičně obsadil skvělé typy natolik autenticky, že nelze pocítit žádný rozdíl mezi „hvězdnou“ Pénelope Cruz a ostatními španělskými protagonisty. Ve filmu jsou všichni především lidé v mezních situacích svých vztahů. Uhlazený a úspěšný stařec Ernesto Martel (José Luís Gomez), neváhající použít vše včetně násilí pro udržení své milenky. Mladá a krásná Lena (Pénelope Cruzová) toužící spíše po lásce než po majetku, zamilovaný Mateo (Lluís Gomez), rozpolcený mezi vášnivou minulostí a střízlivou přítomností. Domnělá vedlejší postava Mateovy producentky Judit (Blanca Portillová), v závěru se proměňující v lidsky nejsilnější postavu neokázale projeveným utrpením matky a její zdánlivě povrchní syn Diego (Tamar Novas).

Hercům je nabídnuta příležitost ke ztvárnění velmi lidských, vnitřně rozporuplných postav, což se každému z nich daří hned v několika polohách. Každá z rolí jako by se skládala ještě z několika dalších a protagonisté mezi nimi přecházejí naprosto plynule a přirozeně.

Nový Almodóvar určitě stojí za vidění. Možná se nejedná o jeho nejpřekvapivější či nejlepší film, ale jen další variaci již natočeného. Říká se, že každý opravdový umělec vypráví stále stejný příběh, ale u Almodóvara je to rozhodně ten stále stejný zábavný příběh.

Rozervaná objetí (2009) - Los abrazos rotos; celkové hodnocení: 80 %; režie: Pedro Almodóvar; hrají: Penélope Cruzová (Lena), Lluís Homar (Harry Caine, Mateo Blanco), Blanca Portillová (Judit Garcia), José Luís Gomez (Ernesto Martel).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...