Recenze: Rozervaná objetí - o osudových (ne)láskách

Utajená minulost, vkrádající se do přítomnosti, je tématem řady filmů významného španělského režiséra Pedro Almodóvara. Nejinak je tomu i v jeho nejnovějším díle, navíc kořeněném motivy osudové lásky a vztahů mezi mužem a ženou, otcem a synem, milenkou a milencem, partnerem a partnerkou, mužem a mužem. Nový Almodóvar je hluboce lidský, kriminálně napínavý i temperamentně vzrušující, zkrátka takový, jak ho máme rádi.

Skládání střípků

Minulost je pro slepého scenáristu Harryho Cainea natolik bolestivá a zraňující, že se od ni symbolicky dokonce odpoutal pod jiným jménem. V úlohách diváků víme, že byl režisérem, jmenoval se Mateo Blanco a viděl. Nevíme, co se s ním stalo, proč se tak zajímá o konec podnikatele Ernesta Martela, proč jej rozruší návštěva mladého režiséra, který s ním chce psát scénář o problematickém vztahu otce a syna, ani proč se v jeho šuplíku nachází desítky útržků roztrhaných fotografií.

Toto lidské drama je po způsobu kriminálního pátrání po událostech minulých vzrušujícím skládáním střípků, které nám odkrývají postavy zcela jiné, než se na začátku zdají být. Ve své podstatě schematický příběh banální nevěry manželského trojúhelníku je atraktivní především otevřeností pohledu v rafinovaném střídání časových rovin, které napínavě odhalují pravdu jen krůček po krůčku.

Tak jako v životě jsme šokováni tenkou vrstvou mezi uhlazenou civilností chování postav a jejich animálními instinkty pod povrchem, ovlivňujícími jejich jednání až na hranici destrukce. Děj rozervaných, ve smyslu přerušených, objetí je navíc velmi romantický, nikdy však kýčovitý v neustálé konfrontaci mezi motivem osudové lásky a všední průměrné reality malých strastí a radostí.

Na takový příběh si většina z nás zajde do kina raději, než aby jej sama prožívala. Zatímco přátelství hřeje, vášnivá láska může spálit a rány na duši se hojí někdy hůře než ty na těle. Příběh filmu je o bolestné cestě hlavního hrdiny k ostatním – svému synovi, své ženě a především k sobě samému.

Nutno podotknout, že rafinovaná konstrukce může místy působit překombinovaně ve své touze překvapovat a šokovat. Přesto nabídne především trpělivějšímu divákovi schopnému vcítění a bedlivé pozornosti opravdový emocionální zážitek.

Herci v rozporuplných postavách

Vedle propracovaného scénáře jsou hlavním kladem filmu především herci v hlavních i vedlejších úlohách. Režisér Almodóvar tradičně obsadil skvělé typy natolik autenticky, že nelze pocítit žádný rozdíl mezi „hvězdnou“ Pénelope Cruz a ostatními španělskými protagonisty. Ve filmu jsou všichni především lidé v mezních situacích svých vztahů. Uhlazený a úspěšný stařec Ernesto Martel (José Luís Gomez), neváhající použít vše včetně násilí pro udržení své milenky. Mladá a krásná Lena (Pénelope Cruzová) toužící spíše po lásce než po majetku, zamilovaný Mateo (Lluís Gomez), rozpolcený mezi vášnivou minulostí a střízlivou přítomností. Domnělá vedlejší postava Mateovy producentky Judit (Blanca Portillová), v závěru se proměňující v lidsky nejsilnější postavu neokázale projeveným utrpením matky a její zdánlivě povrchní syn Diego (Tamar Novas).

Hercům je nabídnuta příležitost ke ztvárnění velmi lidských, vnitřně rozporuplných postav, což se každému z nich daří hned v několika polohách. Každá z rolí jako by se skládala ještě z několika dalších a protagonisté mezi nimi přecházejí naprosto plynule a přirozeně.

Nový Almodóvar určitě stojí za vidění. Možná se nejedná o jeho nejpřekvapivější či nejlepší film, ale jen další variaci již natočeného. Říká se, že každý opravdový umělec vypráví stále stejný příběh, ale u Almodóvara je to rozhodně ten stále stejný zábavný příběh.

Rozervaná objetí (2009) - Los abrazos rotos; celkové hodnocení: 80 %; režie: Pedro Almodóvar; hrají: Penélope Cruzová (Lena), Lluís Homar (Harry Caine, Mateo Blanco), Blanca Portillová (Judit Garcia), José Luís Gomez (Ernesto Martel).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 7 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 23 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...