Recenze: Proroctví - Osud nebo náhoda

Film Proroctví je komorním thrillerem i efektním velkofilmem s prvky sci-fi. Zkušený režisér Alex Proyas (například Já, robot (2004) vytváří z těchto ingrediencí působivý mix s řadou atmosfér na hranici reality a snu, což je skvělé prostředí pro hledání sebe sama v podání Nicolase Cage. Po zhlédnutí filmu Proroctví vzniká zvláštní dojem spojení dvou žánrů o dvou rozměrech.

Dva žánry o dvou rozměrech

Klasický komorní thriller na téma hledání tajemného smyslu řady čísel ve stylu Da Vinciho kódu je vystřídán katastrofickým velkofilmem hollywoodského typu. Poklidnou scénu, kdy jde hlavní hrdina prozkoumat důvody uzavření silnice, vystřídá brutálně šokující zřícení dopravního letadla doslova nad hlavami postav včetně naturalistického vybíhání hořících cestujících. Tyto překvapivé proměny, kterých se během sledování filmu nadějeme hned několikrát - nejvíce v samotném závěru - tvoří sugestivní energii, vtahující diváka do filmového světa ať už je fanouškem sci-fi, či nikoliv. Scény rafinovaně balancují na úzké hranici reality a snu, což vede k napětí v podtextu příběhu, který je anebo se zdá být.

Osud nebo náhoda

Všechny složky příběhu jsou podřízeny tématu hlavnímu, kterým je Osudovost. Otázka možnosti volby je představena už v úvodní scéně přednášky Johna Koestlera - učitele astronomie, představujícího studentům vesmír jako výsledek příčinných souvislostí i jako řetězec náhodných událostí. Sám hlavní hrdina v podání Cage je pro všeobecný chaos, o čemž svědčí i jeho rozháraný život osamělého vdovce s malým synem.

Herec dostává velký prostor k rozehrání portrétu muže ve stavu existenciální nejistoty, což se mu daří na úrovni klasického herectví. Cageův hrdina je bolestným otiskem kdysi dynamického vědce, nyní ve stavu nekonečného bloudění, který se zvolna probouzí k vědomí smysluplného osudu. Hercovy smutné psí oči ve ztuhlém obličeji vytvářejí hluboké okno do zoufalé duše člověka v podobném duchu, jako tomu bylo u portrétu alkoholika ve filmu Opustit Las Vegas (1995). Je příjemné takto Cage sledovat s vědomím řady jeho povrchních typů z akčních velkofilmů posledních let.

Požadavek zneklidňující podivnosti splňují i ostatní postavy v příběhu, kterým jako by osud vepsal své těžké břímě přímo do tváře. Týká se to krásné, ale smutné hrdinky Grace Nadi Townsendové i předčasně dospělých dětí Caleba a Abby Chandlera Canterburyho a Lari Robinsonové.

Cesta od náhody k vědomí předem daného osudu není lehká, ale stojí za to. To platí pro postavy příběhu stejně jako pro diváka. Tuto hru umožňuje především skvěle promyšlený scénář, který prvky zprvu podivně nahodilé zvolna, ale osudově, spojuje do logického rámce. Pokud máte rádi tajemné skládačky, které nakonec dávají smysl a nevadí Vám u toho i trocha toho přemýšlení a nakonec i vymýšlení, jste ve správném sále.

Knowing

Režie: Alex Proyas, Hrají: Nicolas Cage (John Koestler), Chandler Canterbury (Caleb Koestler), Nadia Townsend (Grace), Lara Robinson (Abby).

Celkové hodnocení: 75%

  • Proroctví zdroj: spi-film http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1033/103232.jpg
  • Proroctví zdroj: spi-film http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1033/103230.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 7 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 23 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...