Recenze: Poltergeist anebo Domácí duch Milana Housera

Sokolovský bývalý kostel sv. Antonína je velmi pracovitý - pomáhá totiž provokovat v autorech, kteří vystavují v jeho útrobách, silnou reakci na prostředí a tím i spoluvytvářet vždy něco zcela nového, něco, s čím se autor i divák setkávají poprvé. Krásné, rozlehlé výstavní prostory, vysoký chrámový strop a dostatek světla, to jsou stavební kameny, se kterými se většina autorů vlastně nestřetává, anebo lépe řečeno vůbec nemůže nikdy potkat.  Je zajímavé sledovat reakce tvůrců - před dvěma měsíci si pohrál Pavel Korbička s prostorem, významy a světlem, na výstavě Poltergeist zase přetvořil chrámovou halu Milan Houser na místo, kde se zhmotňují velcí domácí duchové.

Milan Houser, pocházející z Vyškova (1971), je absolvent Akademie výtvarných umění v Praze, konkrétně student Ateliéru monumentální tvorby, škola prof. Aleše Veselého v letech 1992-1993. Je autorem zcela přirozeně dynamickým, rád pracuje ve třech i více dimenzích. Opravdoví zájemci ho znají z celé řady zajímavých samostatných i skupinových výstav - vybíráme Leskymoidy, Galerie Kabinett. Zlin(2008), Šestý prostor, Liberec, Litky, Galerie u Dobrého pastýře, BKC, Brno (2006), Vanitas. Dům umění města Brna, Galerie G99 a Galerie kritiků v Paláci Adria, Praha nebo Odrazy obrazy ve  ýstavní síň Mánes v Praze.

Zaregistrovali jsme ho na V. Novém zlínském salonu ve Zlíně, jeho dílo obstálo na obří výstavě na pražském letišti v Ruzyni Aeronale 2008 nebo na mezinárodní prezentaci Resident Artist ve Strasbourgu (2007); je zastoupen ve Sbírce moderního umění Národní galerie v Praze, GJK v Trnavě, Muzea města Brna či v soukromých sbírkách v ČR, Německu, Itálii, Japonsku a USA. 

Zdálo by se, že Houser je až nedůvěryhodný tvůrce opravdu mnoha tváří, postupů a materiálů. To vždy znervózňuje a pokládáme si otázky o kvalitě záměru a jistotě autora - oproti jiným takto „rozprostřeným" autorům však ve všech svých tvůrčích směrech zůstává suverénním, nesklouzává k povrchnosti a nedodělanosti.

A tak známe Houserova díla, realizovaná akrylátovou perletí nebo syntetickými barvami  na deskách MDF, fotografické studie, kde zejména v cyklu Revers mapuje struktury, které svým způsobem posléze používá i k další tvorbě, pracuje se znásilněnými textiliemi, využívá vlastností barev, umělých hmot, nátěrů, skla, plexiskla, velká část jeho tvorby je určena pro venkovní prostor, a to ať již v dokončené realizaci nebo v projektech a maketách. Připomeňme si krychli před futuristickou brněnskou plynárnu, decentní viděný - neviditelný památník obětem komunismu v Liberci, žiletku v Ostravě, plexisklový sen na bienále Tina B či namátkou sochařský park na Měsíci.

Zde se jistojistě představují Houserovy sochařské a v těchto případech i filosofické kvality. A pak je jedna existující realizace, koule v Liberci, provedená z povrchově upraveného laminátu, plexiskla a světelného zdroje, nabízející nejen absolutní eleganci tvaru a materiálového zpracování, ale neuvěřitelné vhledy do svého nitra, lišící se navíc časem zkoumání. Koule je i kurátorským úspěchem Ivony Raimanové, která svými tvůrčími kurátorskými nápady akcentuje liberecký veřejný prostor, obohacuje těžce zkoušené, kdysi přebohaté město.

Pro kostel sv. Antonína z Padovy vytvořil Houser svého Poltergeista, původně přímo navazujícího na dvě jeho řady - Náplavky a objekty, označené A - A  (tak se popisují řezy stavbami či jinými třídimenzionálními díl). Původně měl být duch ohraničen smrštitelnou textilií a prosvětlen zářením desítek zářivkových trubic. Autor však byl fascinován oním prostorem, který výstavní kostelní sál nabídl i světelnými podmínkami a vytvořil zde objekt, jehož energie, podobně jako u předchozí Korbičkovy výstavy, je nepřenosná, těžko sdělitelná a spolu s místem se navzájem násobící i sčítající. Poltergeist, vytvořen z více než 200 použitých školních židliček, ční v chrámu jako náš další orgán vnímání prostoru (formulace Miroslava Petříčka). Navíc Poltergerist kostelem tančí a víří, možná trochu strašidelný, možná trochu nebezpečný, ale vzpínající se v místě, které ho k akci přímo vyzývá.

Milan Houser: Poltergeist/ Kostel sv.Antonína z Padovy, Sokolov, do 30.4.2009, úterý - neděle 10:00-18:00.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 1 hhodinou

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 1 hhodinou

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 3 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 6 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 12 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...