Recenze: Mr. Nice

Zapálit si brko. Zhulit se! Dát si práska. Sjet se! Vítejte v bratrstvu věčné lásky, kde jsou všichni šťastní. Vítejte v rychlém pruhu, kterým se řítí nejhledanější muž Velké Británie 60. let Howard Marks, globální dovozce trávy, kterou chtěl zkouřit celý ostrov i přilehlé okolí. Toto je (alespoň v hlavních obrysech) pravdivý příběh svérázného „selfmademana“, který pochází z velšských údolí, kde bylo vždycky více hospod nežli kostelů, což možná zásadně poznamenalo jeho život. Ve škole válel, proto ho ostatní čas od času zmlátili a posléze na Oxfordu si dal ze zvědavosti prvního čouda a brzy nato rozjel první kšeft. Nebyl to žádný váhavý střelec, tenhle Howard Marks, který to ve své branži dotáhne daleko…

Původně nechtěl být drogovým dealerem

V razantně zjednodušené definici je totiž drogový dealer ten, kdo nakoupí víc, než co dokáže sám vykouřit (ne, že by se o to Howard nepokusil). Když ale zjistil, že na to vyhulit celou dodávku sám fakticky nemá, začal přebytky prodávat jiným. A bylo komu, protože tehdy (v 60. letech) se z Oxfordu hulilo jako z elektrárny. A když to už bylo i na děkana příliš, přestal se Howard  (který dokázal již tehdy balancovat na hranici únosného rizika) načas sjíždět, začal víc číst a zakrátko odešel z Oxfordu s magisterským diplomem, aby se dál už mohl naplno věnovat jen kšeftu. Takhle jednoduše to na (některých) prestižních univerzitách chodí.

Tak začala strmě stoupat kariéra muže, který na svém vrcholu údajně disponoval 43 falešnými identitami, 89 telefonními linkami, 25 mezinárodními společnostmi, kde se většinu času praly špinavé prachy – a když byl úrodný rok dokázal propašovat kolem 30 tun drogy, po které ti zaručeně jebne. Jenomže tak dlouho se chodí se džbánem…., až vás navlečou do tepláků ve federálním nápravném zařízení United States Federal Penitentiary v Indianě.

Mezi Obchodníkem se smrtí, Kokainem, Mafiány a Trainspottingem

osciluje „skoropravdivý“ příběh Mr. Nice, tak jak ho za slušných sto tisíc liber sepsal poté, co ho pustili předčasně z „báně“. Režisér Bernard Rose (Candyman) nelpí na ortodoxní režii, spíše vymezuje mantinely a v zásadě respektuje více atmosféru doby, nežli přesnou dikci předlohy. Všichni v tomhle filmovém drogovém byznysu si občas dají čouda, aby srovnali krok s ostatními, a Bernard Rose jim navíc dává i volnou ruku (nebo ten pocit zdařile vzbuzuje), protože chce, aby se barvitým příběhem Howarda Markse spíše inspirovali, nežli ho mechanicky deklamovali. Rozžhavit brko a dát si šluka, popařit, pokouřit nebo se alespoň tvářit zhuleně, ale hlavně se z toho nepodělat – to je lakonické (a pro příznivce lehkých drog přijatelné) motto této s nadhledem stylizované skicy krále dealerů. V odlehčeném aranžmá autorského opusu Bernarda Roseho se jím Howard stal jakoby mimoděk, čemuž lze ovšem jen těžko uvěřit. Mr. Nice je v jeho pojetí totiž komponován jako

Nonstop drogový happening,

jehož protagonistou je vlastně sympaťák(!?), se kterým si užijete hodně legrace. O drsné realitě drogového byznysu se toho tu ale moc nedozvíte. Jakoby všichni, kdo tohle točili, byli tak trochu sjetí, neboť měkká droga není hřích a být sjetý je cool. Takto založený příběh zadělává na modelové „one man show“ titulní postavy, jíž Rys Ifans dodává charisma, které byste mohli házet lopatou. Ale navzdory tomu, že jeho život je opentlený pletkami s MI6, IRA či Mafií a že mu celou dobu přihrává, co jí síly stačí Chloe Sevignyová (Kluci nepláčou), válcuje všechno živé na place svým nervním a neukrotitelným výkonem bytostný pošuk David Thewlis, neřízená střela, která své sekvence dokáže rozpumpovat, jakoby v každé šlo o život (což také nezřídka jde).

Tenhle pseudoportrét je především mixem zábavy a chytře namíchané faktografie, která se hodí do krámu. Mezi zásilkami Černého Pákistánu a Černého Afghánu ovšem sem tam probleskne i něco navíc. Podle pravidel japonské deskové hry Go, je-li kámen obklopen jinými kameny, vypadává ze hry. V životě to bývá často podobné. A v příběhu Howarda Markse je to takřka nevyhnutelné. Co jiného lze taky očekávat od  muže, který nechápe proč vyhlašovat válku drogám, když jsou to jenom rostliny.

MR. NICE - Velká Británie 2010, 121 min., české titulky, 2 kopie. Scénář, režie, kamera: Bernard Rose. Hudba: Philips Glass. Hrají: Rys Ifans (Howard Marks), Chloe Sevigny (Judy Marksová), David Thewlis (Jim McCann).

V kinech od 21. dubna 2011

  • Mr. Nice zdroj: Film Europe http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2489/248857.jpg
  • Mr. Nice zdroj: Film Europe http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2489/248858.jpg
  • Mr. Nice zdroj: Film Europe http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2489/248861.jpg
  • Mr. Nice zdroj: Film Europe http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2489/248855.jpg
  • Mr. Nice zdroj: Film Europe http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2489/248853.jpg
  • Mr. Nice zdroj: Film Europe http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2489/248854.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...