Recenze: Malé oslavy - malý odvážný film o lidech

Režisér Zdeněk Tyc debutoval zdařilým černobílým filmem z poetického prostředí jihočeských rybníků Vojtěch, řečený sirotek, který syrovým způsobem zpracovával konflikt mezi vyvrženým jedincem a nepřející většinou. Ve svých dílech se režisér nadále věnoval příběhům lidí na okraji společnosti, outsiderům, střetávajícím se s většinou buď ve způsobu vnímání světa (Žiletky) či na úrovni sociální (Smradi). Druhému případu se přibližuje Tycův nejnovější film, realizovaný v v koprodukci České republiky, Slovenské republiky a Itálie.

Film

Už úvodní záběr celku bratislavské kotliny, výrazného mostu a hradu na kopcovitém pozadí, se stává symbolicky základním rámcem příběhu o skupince lidí na okraji, či za okrajem společnosti - tedy osudů lidí jednoho města. Tento záběr se v průběhu děje několikrát opakuje, čímž divákovi poskytuje odstup a možnost zamyšlení nad soukolím vztahů, které postavy podstupují v mnohdy trýznivé podobě.

Malé oslavy jsou filmem o malých lidech, kteří žijí své malé životy někde na periferii města s touhou žít šťastně, což se jim vlivem okolností, zvaných život, nedaří. Ústřední skupinu postav tvoří osamělá matka bez prostředků, dcera na okraji dospělosti i sociální společnosti, jejich rodinná přítelkyně s problémem navázání normálního vztahu a zámožný muž, hledající partnerku i své kořeny

Malé oslavy

Režie: Zdeněk Tyc

Hrají: Anna Šišková, Boleslav Polívka, Tereza Notová, Agi Gubiková a další

Způsob obrazového snímání je obsahu přizpůsoben úspornou neokázalostí, která místy hraničí až s pocitem sledování televizního filmu. Dlouhé záběry s minimálním pohybem kamery vytvářejí meditativní rytmus, který ve spojení s civilním hereckým projevem protagonistů místy až nudí. Vizuálně působivé je na druhé straně vykreslení prostředí periferie, vytvářející obrazovou paralelu s bídou malých životů jejích obyvatel. Zde dominují hlavně ošuntělé garáže před panelovými domy, na jejichž střechách hraje parta teenagerů fotbal anebo sterilně neosobní prostředí veřejné ubytovny.

Určitou nevyrovnanost filmu vytváří scénář Slaveny Liptákové a Zdeňka Tyce. Sledujeme vlastně sociální vzorek skupiny takzvaně „obyčejných lidí“, postrádající ale hrdinu hlavního.

Příběh se zaměřuje téměř rovným dílem na osudy všech pěti postav, což vytváří orientační chaos vztahový, ale i obsahový. Navíc se zdá, že v tomto složitém propletenci se obtížně orientují i sami tvůrci - některé scény se zbytečně opakují (parta vagabundů kradoucích v tramvaji asi čtyřikrát) a v důsledku, jako by každá postav přišla z hlediska naznačeného problému trochu zkrátka (matčino hledání partnerské opory, dceřino dospívání, hledání vztahu jejich přítelkyně a emigrantovo nacházení kořenů).

Herci

Herectví protagonistů působí civilně až k dojmu sledování dokumentárního filmu. I to přispívá k celkovému dojmu sociální sondy nižších vrstev, podtrhující i typově vhodně provedený výběr herců. V tomto směru lze vyzdvihnout především výkon Boleslava Polívky, který svým neokázalým klidem zapadá mezi ostatní nepříliš známé herce a jehož realisticky laskavý nadhled dává naději zbytku ženských postav. Z dalších vyniká mladá herečka Tereza Notová, měnící se před našima očima z dítěte přes pubertální holku až k dospívající slečně.

Střípky radosti v moři všednosti

Nový československý film Malé oslavy působí neokázale v každém směru, ale právě proto odvážně. Nebojí se syrově zobrazit scény až kontroverzní (sex mezi vagabundy), ale spíše se zaměřuje na momenty všedního dne, které šokují snad jen svou beznadějnou fádností.

Pokud vás baví objevování střípků radosti v moři všednosti, jste ve správném kinosálu. V opačném případě si raději lístek nekupujte.

Celkové hodnocení: 50 %

Anna Šišková a Agi Gubíková ve filmu Zdeňka Tyce
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
před 13 hhodinami

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
včera v 21:15

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
včera v 17:21

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
včera v 06:29

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026
Načítání...