Recenze: Malé oslavy - malý odvážný film o lidech

Režisér Zdeněk Tyc debutoval zdařilým černobílým filmem z poetického prostředí jihočeských rybníků Vojtěch, řečený sirotek, který syrovým způsobem zpracovával konflikt mezi vyvrženým jedincem a nepřející většinou. Ve svých dílech se režisér nadále věnoval příběhům lidí na okraji společnosti, outsiderům, střetávajícím se s většinou buď ve způsobu vnímání světa (Žiletky) či na úrovni sociální (Smradi). Druhému případu se přibližuje Tycův nejnovější film, realizovaný v v koprodukci České republiky, Slovenské republiky a Itálie.

Film

Už úvodní záběr celku bratislavské kotliny, výrazného mostu a hradu na kopcovitém pozadí, se stává symbolicky základním rámcem příběhu o skupince lidí na okraji, či za okrajem společnosti - tedy osudů lidí jednoho města. Tento záběr se v průběhu děje několikrát opakuje, čímž divákovi poskytuje odstup a možnost zamyšlení nad soukolím vztahů, které postavy podstupují v mnohdy trýznivé podobě.

Malé oslavy jsou filmem o malých lidech, kteří žijí své malé životy někde na periferii města s touhou žít šťastně, což se jim vlivem okolností, zvaných život, nedaří. Ústřední skupinu postav tvoří osamělá matka bez prostředků, dcera na okraji dospělosti i sociální společnosti, jejich rodinná přítelkyně s problémem navázání normálního vztahu a zámožný muž, hledající partnerku i své kořeny

Malé oslavy

Režie: Zdeněk Tyc

Hrají: Anna Šišková, Boleslav Polívka, Tereza Notová, Agi Gubiková a další

Způsob obrazového snímání je obsahu přizpůsoben úspornou neokázalostí, která místy hraničí až s pocitem sledování televizního filmu. Dlouhé záběry s minimálním pohybem kamery vytvářejí meditativní rytmus, který ve spojení s civilním hereckým projevem protagonistů místy až nudí. Vizuálně působivé je na druhé straně vykreslení prostředí periferie, vytvářející obrazovou paralelu s bídou malých životů jejích obyvatel. Zde dominují hlavně ošuntělé garáže před panelovými domy, na jejichž střechách hraje parta teenagerů fotbal anebo sterilně neosobní prostředí veřejné ubytovny.

Určitou nevyrovnanost filmu vytváří scénář Slaveny Liptákové a Zdeňka Tyce. Sledujeme vlastně sociální vzorek skupiny takzvaně „obyčejných lidí“, postrádající ale hrdinu hlavního.

Příběh se zaměřuje téměř rovným dílem na osudy všech pěti postav, což vytváří orientační chaos vztahový, ale i obsahový. Navíc se zdá, že v tomto složitém propletenci se obtížně orientují i sami tvůrci - některé scény se zbytečně opakují (parta vagabundů kradoucích v tramvaji asi čtyřikrát) a v důsledku, jako by každá postav přišla z hlediska naznačeného problému trochu zkrátka (matčino hledání partnerské opory, dceřino dospívání, hledání vztahu jejich přítelkyně a emigrantovo nacházení kořenů).

Herci

Herectví protagonistů působí civilně až k dojmu sledování dokumentárního filmu. I to přispívá k celkovému dojmu sociální sondy nižších vrstev, podtrhující i typově vhodně provedený výběr herců. V tomto směru lze vyzdvihnout především výkon Boleslava Polívky, který svým neokázalým klidem zapadá mezi ostatní nepříliš známé herce a jehož realisticky laskavý nadhled dává naději zbytku ženských postav. Z dalších vyniká mladá herečka Tereza Notová, měnící se před našima očima z dítěte přes pubertální holku až k dospívající slečně.

Střípky radosti v moři všednosti

Nový československý film Malé oslavy působí neokázale v každém směru, ale právě proto odvážně. Nebojí se syrově zobrazit scény až kontroverzní (sex mezi vagabundy), ale spíše se zaměřuje na momenty všedního dne, které šokují snad jen svou beznadějnou fádností.

Pokud vás baví objevování střípků radosti v moři všednosti, jste ve správném kinosálu. V opačném případě si raději lístek nekupujte.

Celkové hodnocení: 50 %

Anna Šišková a Agi Gubíková ve filmu Zdeňka Tyce
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 7 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 23 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...