Recenze: Jonáš má i v Celetné tingl-tangl, sebevědomí už méně

Vyvěste fangle na tingl tangle / protože teď se budem smát / Ten kdo se řehce / mračit se nechce / ten bude lehce / s životem se prát… Stopatnáctou premiérou pražského Spolku Kašpar se stal poetický a nostalgický kabaret Jonáš a tingl-tangl v režii principála divadla Jakuba Špalka. Přítomnost živé hudby i šestice mladých umělců pohladí duši, pamětníkům oživí a nováčkům představí semaforské hity přes půl století staré.

Rozhodnutí zkoušet hru Jonáš a tingl-tangl bylo prý hodně osobní. „Elpíčka divadla Semafor z konce šedesátých let byla u nás doma značně odřená, hláška ‚já jsem Zabiják, já jsem tady za divadlo‘ velmi oblíbená a s jejich písničkami jsem se probroukal raným mládím,“ popisuje Jakub Špalek. Tvůrčí tým počin nazval uctivým remakem a je tomu skutečně tak.

Autorská dvojice Jiří Suchý s Jiřím Šlitrem se v experimentálním pásmu (Jonáš a tingl-tangl, režie Karel Mareš, 242 repríz v letech 1962–1967) prvně představila coby herecká, čímž započala další éra jejich tvorby. Představením se vyznali z lásky ke kabaretnímu prostředí.

Nahrávám video
Jonáš a tingl-tangl v Semaforu a v Celetné
Zdroj: ČT24

Na jevišti Divadla v Celetné vyznívá populární semaforská hra kultivovaně, leč málo sebevědomě. Obrátky nabírá až v závěrečné fázi, která se pak prolne do delšího přídavku. V něm už se protagonisté více uvolňují a odvazují, možná by přídavek měl být součástí kompozice. Ovšem jinak ze známých atributů nic nechybí – baroví muzikanti, slamák kabaretiéra, buřinka pianisty, pruhovaná body dobře sezpívaných tanečnic…

Na kontrabas hraje Pavel Husa, bicím vládne Klára Böhmová a klávesám Zdeněk Dočekal. Ten také přiléhavě sekunduje šviháku Jonášovi v podání Petra Lněničky, který svou milou tváří a hereckým zpíváním všechny songy i anekdoty skvěle zvládá. Více příležitostí by si zasloužily Adéla Petřeková a Veronika Němcová v rolích Dívek (Veronika mj. působí v kapelách Léčba neklidem a Hot Wine Trio). Dámské duo, v choreografii Michaely Váňové, svůj potenciál jistě vytěží počtem repríz.

Jonáš a tingl-tangl (Divadlo v Celetné)
Zdroj: Divadlo v Celetné/Michal Hladík

Kabaretní aranž je obyčejná, žádné nadbytné dekorace, hraje se na pódiu i pod ním, jednoduché převleky titulní figury probíhají s pomocí věšáku a židle na kraji scény. Během vzpomínek na londýnské, pařížské, vídeňské, milánské či pražské Jonášovo angažmá poslechneme například písně Koupil jsem si knot, Chybí mi ta jistota, Tatar, Zlá neděle, Klementajn, Modrý punčochy, Tulipán či Golem.

Jonáš a ting-tangl zapadá do nové programové řady hudebních večerů Kašpar.Muzik. První reprízy přívětivého kusu v Divadle v Celetné odehrají 10. a 18. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...