Recenze: Jaroslav Vančát / Obrazy nás pozorují

Skončilo století umění, začíná století pedagogiky. To je citát, který jsem našel v autorových rozsáhlých poznámkách vědce a pedagoga, a v tomto případě samozřejmě i tvůrce. Ona návštěva v rozkošném příbramském Ernestinu budiž pro vás ponorem do vizuální stopy složitého, ale současně i tvrdohlavého přístupu vědce, kterého doslova zatkla role struktur v našem světe vizuálních kultur a současně mnohaleté bádání o vztazích mezi výtvarným uměním a naším současným životem.

Výstava je vlastně jakýmsi souhrnem či dokladem o různých etapách Vančátova soustředěného průzkumu, který se dotýká - od nejrůznějších strukturálních teorií, praxe a výkonů po analýzy účinnosti - obrazové stránky nových médií. Zajímá ho několik desítek let probíhající zásadní změna vnímání výtvarného díla v současnosti, logicky vývoj jeho struktur i používaných technologií.

Sledujeme fázi vývoje současného umění, které se zřeklo zobrazování skutečnosti, působí však na naši mysl vybuzováním vlastního zážitku, křehkého, velkolepého a neopakovatelného. Některé jeho kroky jsou pak vysvětlitelné i tím, jak zkoumá využití nejnovějších poznatků a výsledků současné tvorby ve výtvarné výchově.

Budete určitě překvapeni nad šíří jeho záběru – používá nejrůznější způsoby komunikace, klasické i zcela moderní technologie, navíc s notnou dávkou zjevného i skrytého humoru, který je mu bytostně blízký. Ten nám také dává schopnost pojmout tuto výstavu jako akt komunikace zevně příjemné a hravé, otevírající divákovi intimní průhled do tvůrcova komplikovaného světa.

A tak hned u vchodu zaujmou dvě velkoplošné koláže z autorských fotografií, dílo mladé sdělením a formou, i když vzniklé před více než 22 lety (7 virů a Řecký dům). V prvním sále  spatříme pak také hluboce filozofické (ale současně pěkně ironizující) dílo, podle kterého nazval Vančát celou výstavu a kterým otevírá celou řadu důležitých a zajímavých otázek. Je to soubor dokola stojících osmi obrazů, otočených k sobě čelem, které k tématu  „Obrazy nás pozorují“ předkládají zásadní dotaz: Co doopravdy mohou tyto obrazy vidět? Vlastně všechny obrazy světa? Odpověď je mnohoznačná a opět směřuje k analýzám, formulaci postojů diváka, vybuzení introspekce vlastních pohledů a chování…

Uvidíme první české videoinstalace (konec let osmdesátých) nebo také jednu z křehčích forem děl socioartu, vytvořených společně i separátně pod Vančátovým vedením dnes nejznámějšími autory všech generací. Sami budeme dovedeni ke spoluautorství jednoho již známého (a populárního) interaktivního díla (Struktury) a uvidíme i velmi zajímavé počítačové realizace.

Výstava je ponorem do myšlení vysokoškolského pedagoga a vědce, čitelným a i zde podávajícím zprávu o světě vícevrstvých struktur a jejich vztahů.

Závěrem ještě jednu z poznámek, která Vančátovou prací proniká: Máte-li tomu všemu rozumět, nedívejte se na obraz. Dívejte se na sebe, jak se díváte na obraz. Snadno pak zjistíte, jak a kde spatřit tu dýmku.

Obrazy nás pozorují - kurátoři: Vladimír Havlík a Matěj Smetana; kde: Galerie Františka Drtikola, Zámeček Ernestinum, Příbram; kdy: do 27. února 2011.

  • Jaroslav Vančát / Struktura D zdroj: JoVo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2318/231734.jpg
  • Jaroslav Vančát / 7 virů a Tlaková vlna zdroj: JoVo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2318/231732.jpg
  • Jaroslav Vančát / Dialogy zdroj: JoVo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2318/231736.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 8 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 9 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026
Načítání...