Recenze: Infinity War vynese Avengers do filmového nebe a diváky smete ze sedadel

Deset let se na tuhle chvíli u Marvelu připravovali, nikam nechvátali a ve stylu „step by step“ představovali na filmovém plátně v samostatných příbězích superhrdiny, bez kterých by to svět už dávno schytal. Když jsme jich už pár poznali, přišly na řadu týmovky Avengers, kde tihle borci museli spojit své síly, protože agresivní záporáci byli stále silnější. A nenápadně se mezi nimi mihl i král záporáků Thanos (uklizený vzápětí pro finále). Pak v sólovkách pokračovaly story některých nosných figur, do marvelovského univerza se vřítili Strážci galaxie – a karty pro závěrečnou bitvu o všechno byly rozdány. A věřte, že Avengers: Infinity War vás ve stavu blaženého vytržení zarazí na dvě a půl hodiny do sedadel.

Svět alias MCU (Marvel Cinematic Universe) je na tom tentokrát hodně blbě. Nejmocnější bytost vesmíru Thanos se totiž dal na vražedný pochod. Jako nezastavitelný mor napadá a likviduje jednotlivé planety, neboť nese ve své hranaté palici úchylnou představu o nastolení nové rovnováhy vesmíru, kvůli které je třeba vyhubit minimálně polovinu všech živých. Aby mu to šlo lépe od jeho gigantických pracek, snaží se za každou cenu získat šest magických Kamenů nekonečna, jež kdysi do prostoru vystřelil velký třesk a které představují šest aspektů vesmíru (prostor, mysl, skutečnost, moc, čas a duši).

Když tyhle mocné krystaly shrábne, stane se neporazitelným pánem světa, o což mu vlastně šlo celou tu dobu, kdy nenápadně hnípal v ústraní. Aby to bylo ještě více v loji, tak Avengers, před časem rozděleni Občanskou válkou, nevědí, jestli jsou ještě schopni přestat do sebe vandrovat a znovu vytvořit jeden tým, který potáhne za jeden provaz (a to pokud možno jedním směrem). Jak říkám, blbá situace, kdy konec je blízko, ale právě na takové jsou tihle mega frajeři (jakkoli se zdá, že už nejsou takoví mega kámoši) zvyklí.

To tu ještě nebylo

Pod devatenáctým celovečerákem zřejmě nejvýdělečnější filmové série (více než třináct miliard se fakt počítá) jsou jako režiséři podepsaní bráchové Anthony a Joe Russoové, kteří nejsou ve světě MCU nováčky. V jejich filmografii totiž dvakrát figuruje Captain America, v epizodách: Návrat prvního Avengera a Občanská válka, v obou případech natočený podle scénářů Christophera Markuse a Stephena McFeelyho, s nimiž se (podle rčení do třetice všeho dobrého) sešli i tentokrát.

A dobře udělali! Protože takhle akčně, dějově a emočně nabušená marvelovka s kompletní partou fighterů a nečekaně „charismatickým“ záporákem tady ještě nebyla.

Chválit je bratry Russoovy třeba za odvahu, s jakou do centra dění postavili obludného digitálního záporáka (možná budete mít problém ho jenom nenávidět), a obdivovat je můžeme za to, jak tuhle gigantickou jízdu za gigantický rozpočet zvládli a že vůbec dokázali rozestavit a režijně ukoučovat všechny zúčastněné figury a dovést dlouho připravované a rafinovaně rozjeté dějové linky k jejich vyvrcholení.

Je neuvěřitelné, že nezešíleli a totálně nezlikvidovali filmového diváka, na kterého se tohle všechno řítí jako lavina. Soundtrack Alana Silvestriho k tomu všemu tvrdí atmosféru a triky, které stály majlant, jsou dokonalé.

Nekonečná válka se blíží ke konci

To, co počátkem května v roce 2008 načal Iron Man, který jako jedna z tmelících figur prochází celou sérií, bude završeno a rozčísnuto – a hrdinové buď odejdou středem, nebo je to semele. Platí to pro stále elegantního Irona Mana (Robert Downey jr.) i nabušeného Thora (Chris Hemsworth). Změněný vyšel z předchozích dílů Chris Evans (Captain America ), a to nejen tím, že má bíbra, a Mark Ruffalo má problém s tím, že ze sebe nemůže vydolovat Hulka, když je ho nejvíce zapotřebí. Zato Benedict Cumberbath (Doctor Strange) je tu často k vidění v přední linii a z Toma Hollanda alias Spider-Mana se definitivně stane Avenger.

Avengers: Infinity War
Zdroj: Falcon

Marně čekáte, kdy (a zdali vůbec) závratné tempo téhle hoňky za Kameny nekonečna zvadne. Je to ultimátní jízda, rafinovaně dávkovaná na hranici, kdy to ještě pořád stíháte, jakkoli je zřejmé, že ti, kteří mají v této sérii nakoukáno, na tom budou o něco (o dost) líp. První poločas války o přežití je za námi a do roka a do dne bude tenhle boj dokončen, aby nějaký jiný opět začal. Neboť marvelovský svět není pro slabý a dospěl na křižovatku, která rozhodne o jeho dalším osudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
před 3 hhodinami

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Ďábelský lazebník Sweeney Todd účtuje ve Státní opeře

Státní opera zahájila sezonu slavným broadwayským muzikálem Sweeney Todd: Ďábelský lazebník z Fleet Street. Hororový příběh o pomstychtivém holiči proslavil snímek s Johnnym Deppem. Na prknech se teď titulní role zhostil mimo jiné Adam Plachetka.
29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.