Recenze: Infinity War vynese Avengers do filmového nebe a diváky smete ze sedadel

Deset let se na tuhle chvíli u Marvelu připravovali, nikam nechvátali a ve stylu „step by step“ představovali na filmovém plátně v samostatných příbězích superhrdiny, bez kterých by to svět už dávno schytal. Když jsme jich už pár poznali, přišly na řadu týmovky Avengers, kde tihle borci museli spojit své síly, protože agresivní záporáci byli stále silnější. A nenápadně se mezi nimi mihl i král záporáků Thanos (uklizený vzápětí pro finále). Pak v sólovkách pokračovaly story některých nosných figur, do marvelovského univerza se vřítili Strážci galaxie – a karty pro závěrečnou bitvu o všechno byly rozdány. A věřte, že Avengers: Infinity War vás ve stavu blaženého vytržení zarazí na dvě a půl hodiny do sedadel.

Svět alias MCU (Marvel Cinematic Universe) je na tom tentokrát hodně blbě. Nejmocnější bytost vesmíru Thanos se totiž dal na vražedný pochod. Jako nezastavitelný mor napadá a likviduje jednotlivé planety, neboť nese ve své hranaté palici úchylnou představu o nastolení nové rovnováhy vesmíru, kvůli které je třeba vyhubit minimálně polovinu všech živých. Aby mu to šlo lépe od jeho gigantických pracek, snaží se za každou cenu získat šest magických Kamenů nekonečna, jež kdysi do prostoru vystřelil velký třesk a které představují šest aspektů vesmíru (prostor, mysl, skutečnost, moc, čas a duši).

Když tyhle mocné krystaly shrábne, stane se neporazitelným pánem světa, o což mu vlastně šlo celou tu dobu, kdy nenápadně hnípal v ústraní. Aby to bylo ještě více v loji, tak Avengers, před časem rozděleni Občanskou válkou, nevědí, jestli jsou ještě schopni přestat do sebe vandrovat a znovu vytvořit jeden tým, který potáhne za jeden provaz (a to pokud možno jedním směrem). Jak říkám, blbá situace, kdy konec je blízko, ale právě na takové jsou tihle mega frajeři (jakkoli se zdá, že už nejsou takoví mega kámoši) zvyklí.

To tu ještě nebylo

Pod devatenáctým celovečerákem zřejmě nejvýdělečnější filmové série (více než třináct miliard se fakt počítá) jsou jako režiséři podepsaní bráchové Anthony a Joe Russoové, kteří nejsou ve světě MCU nováčky. V jejich filmografii totiž dvakrát figuruje Captain America, v epizodách: Návrat prvního Avengera a Občanská válka, v obou případech natočený podle scénářů Christophera Markuse a Stephena McFeelyho, s nimiž se (podle rčení do třetice všeho dobrého) sešli i tentokrát.

A dobře udělali! Protože takhle akčně, dějově a emočně nabušená marvelovka s kompletní partou fighterů a nečekaně „charismatickým“ záporákem tady ještě nebyla.

Chválit je bratry Russoovy třeba za odvahu, s jakou do centra dění postavili obludného digitálního záporáka (možná budete mít problém ho jenom nenávidět), a obdivovat je můžeme za to, jak tuhle gigantickou jízdu za gigantický rozpočet zvládli a že vůbec dokázali rozestavit a režijně ukoučovat všechny zúčastněné figury a dovést dlouho připravované a rafinovaně rozjeté dějové linky k jejich vyvrcholení.

Je neuvěřitelné, že nezešíleli a totálně nezlikvidovali filmového diváka, na kterého se tohle všechno řítí jako lavina. Soundtrack Alana Silvestriho k tomu všemu tvrdí atmosféru a triky, které stály majlant, jsou dokonalé.

Nekonečná válka se blíží ke konci

To, co počátkem května v roce 2008 načal Iron Man, který jako jedna z tmelících figur prochází celou sérií, bude završeno a rozčísnuto – a hrdinové buď odejdou středem, nebo je to semele. Platí to pro stále elegantního Irona Mana (Robert Downey jr.) i nabušeného Thora (Chris Hemsworth). Změněný vyšel z předchozích dílů Chris Evans (Captain America ), a to nejen tím, že má bíbra, a Mark Ruffalo má problém s tím, že ze sebe nemůže vydolovat Hulka, když je ho nejvíce zapotřebí. Zato Benedict Cumberbath (Doctor Strange) je tu často k vidění v přední linii a z Toma Hollanda alias Spider-Mana se definitivně stane Avenger.

Avengers: Infinity War
Zdroj: Falcon

Marně čekáte, kdy (a zdali vůbec) závratné tempo téhle hoňky za Kameny nekonečna zvadne. Je to ultimátní jízda, rafinovaně dávkovaná na hranici, kdy to ještě pořád stíháte, jakkoli je zřejmé, že ti, kteří mají v této sérii nakoukáno, na tom budou o něco (o dost) líp. První poločas války o přežití je za námi a do roka a do dne bude tenhle boj dokončen, aby nějaký jiný opět začal. Neboť marvelovský svět není pro slabý a dospěl na křižovatku, která rozhodne o jeho dalším osudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...