Recenze: Hlídač č. 47 - ve službách horlivé popisnosti

Nový český film Hlídač č. 47 je adaptací stejnojmenného románu Josefa Kopty. Podle scénáře Eduarda Vernera jej pro filmové plátno upravili Zdeněk Zelenka spolu s režisérem Filipem Renčem. Po delší době se tak v naší kinematografii setkáváme s titulem, zpracovávajícím českou literární klasiku; bohužel v klasicky akademickém stylu.

Příběh vysloužilého vojáka z první světové války, který přichází se svou ženou na osamělou nádražní stanici číslo 47, aby zde nalezl štěstí a klid, je vyprávěn chronologicky, poctivě, atraktivně a bezdůvodně. Filmové adaptace literárních klasik zpravidla akcentují tematický vztah mezi starší předlohou a aktuální současností, obracející se k modernímu divákovi. V případě Hlídače se žádná souvislejší paralela se současností neobjevuje, snad s výjimkou obecného zamyšlení nad tématem manželské nevěry a lidské malichernosti, vedoucí až k zločinu.

Tvůrci ke klasicky dramatickému rozložení předlohy zvolili realisticky popisný obrazový styl, místo nabízející se vizuální či obsahové stylizace. Děj se stává předvídatelným od prvních scén, což mu ubírá na napětí i možné aktuálnosti. V úloze diváků jsme vytěsněni k obdivu hereckých výkonů v líbivě obrazovém zpracování, které nezapře ovlivnění estetikou reklamních spotů.

Tak působí hlavně scény Doušových halucinací, kdy jsou hrdinovy smysly ohlušeny zvukem a obrazy krvavého boje i zjevováním obviňující ex-přítelkyně Aničky, sestry jeho současné manželky. Tyto snové flashbacky, prolínající se celým příběhem, působí atraktivně pouze zpočátku a častým opakováním se brzy okoukají. Nesmyslně dlouhý prostor je zde věnován například scéně, kdy je domněle ohluchlý Douša v tichu odvážen dvojicí traťových úředníků na osobní drezíně na vyšetření. Sekvence působí obrazově krásně, ale nemá hlubší smysl.   

Herci

Prostorem daným hlavní rolí se představuje Karel Roden v typické masce obhroublého drsňáka, známé televizním divákům z reklamní „podnikatelské série“. Hercův sošný typ je zajímavě rozehrán až v závěrečné čtvrtině příběhu, kde Douša předstírá svou hluchotu, aby se stal němým svědkem pomlouvání sousedů a nevěry své ženy. Roden zde překvapivě citlivě předvádí náladové polohy od předstírané hluchoty k šibalsky zvídavému baziliškovi, slídícímu po pravdě.

Přesvědčivě působí herecké výkony představitelů vedlejších rolí, zejména ministranta v podání Vladimíra Dlouhého. Tento protagonista jemně vytváří v rámci bytostné dekadence obraz duchovního mrzáka bez lásky, který se sníží až k úlisnému pokusu o znásilnění Doušovy manželky.

Naopak nevýrazně vyznívá výkon Doušovy manželky v podání Lucie Siposové. Její přerod od ukázněné manželky k nevěrné cizoložnici působí těžkopádně a divácky fádně, což se bohužel týká i jejího milence Ferdy Václava Jiráčka, který zaujme spíše na úrovni typu.

Film Hlídač č.47

lze doporučit jako příjemnou dramatickou relaxaci, pakliže se chceme v kině spíše koukat, než přemýšlet. Tento úkol se režiséru Renčovi podařil dokonale, i když jsme od něj čekali více s ohledem na jeho odvážně syrový debut Rekviem pro panenku (1991). Na druhé straně lze ale Hlídače č. 47 označit za nejlepší film, který od té doby natočil.

Celkové hodnocení: 65 % 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vamberecká krajka má evropskou ochranu jako první řemeslný výrobek v Česku

Vamberecká krajka získala evropskou zeměpisnou ochranu jako první řemeslný výrobek v Česku. Označení má podpořit prestiž tradičního krajkářství v Orlických horách a Podorlicku a zároveň zákazníkům zaručit původ, kvalitu a výjimečný charakter výrobku, informoval mluvčí Královéhradeckého kraje Dan Lechmann. Historie krajkářství na Vamberecku sahá do sedmnáctého století.
5. 6. 2026

Při Soudném dni v Ostravě rozhoduje veřejné mínění

Poslední premiérou ostravské Komorní scény Aréna v letošní sezoně je Soudný den. Hra rakousko-uherského dramatika Ödöna von Horvátha začíná železničním neštěstím. Kdo a jak ho způsobil, se divák dozví hned v úvodu. Do Ostravy se drama vrací téměř po devadesáti letech.
5. 6. 2026

Hostel v knihovně i další louka pro stany. Vary před festivalem posilují ubytování

Karlovy Vary se měsíc před startem 60. ročníku filmového festivalu (KVIFF) rychle plní a volné ubytování mizí. Rozšiřuje se stanové městečko na Rolavě, znovu se otevírá nocleh v ZŠ Dukelských hrdinů a nově přibylo ubytování v prostorách městské knihovny u Thermalu. Šancí pro opozdilce pak může být last minute nabídka hotelů z nevyužitých festivalových kapacit. KVIFF se letos koná od 3. do 11. července.
5. 6. 2026

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla. Následuje tak dosavadní sponzory projektu, miliardáře Zdeňka Bakalu a Karla Komárka. Havlová reaguje na situaci, kdy správní rada postavila ředitele knihovny Tomáše Sedláčka na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost. Poté správní rada rezignovala, až na Davida Duška, který je také místostarostou Prahy 5 za STAN. Podle něj ale projekt nekončí, pro letošní rok zůstalo financování knihovny zajištěné. Také z dozorčí rady knihovny zbyl jediný člen – Martin Palouš.
4. 6. 2026

Fotbal, ale nikoli americký. Poločasová show na mistrovství ne všechny baví

Během finále mistrovství světa ve fotbale vystoupí Madonna, Shakira a K-popová skupina BTS. Mezinárodní federace FIFA se totiž vůbec poprvé rozhodla vrchol šampionátu ozvláštnit poločasovou show po vzoru Super Bowlu, tedy finále ligy amerického fotbalu NFL. To vede k zamyšlení, jestli se fotbal příliš neamerikanizuje a nepodléhá komerci.
4. 6. 2026

Zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Satrapiová

Ve věku 56 let zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Marjane Satrapiová. S odkazem na její okolí o tom informovala agentura AFP. Satrapiová se proslavila zejména svým režijním animovaným debutem Persepolis z roku 2007, který byl natočen podle jejího stejnojmenného komiksu. Za snímek dostala na filmovém festivalu v Cannes cenu poroty a vysloužila si i nominaci na Oscara.
4. 6. 2026

VideoFilmové premiéry: Scary Movie, Tourettův syndrom i losí odysea

Po třinácti letech se na plátna vrací parodie na horory Scary Movie, dříve v české distribuci známý také jako Děsnej biják. Do kin míří rovněž snímek Přísahám, že za to nemůžu, který s nadhledem přibližuje skutečný příběh muže s Tourettovým syndromem. Nejen za práva menšiny, ale za celé planety bojuje He-Man ve snímku Vládci vesmíru. Franšíza původně vznikla jako rozšíření univerza kolem série akčních figurek v Americe v osmdesátých letech. K divákům v kinech se dostanou i dva tituly s festivalovými úspěchy: španělsko-německá Romería vypráví o pátrání v rodinné minulosti, český dokument AMOOSED: losí odysea natočila o losech etnozooložka Hana Nováková.
4. 6. 2026

Současná interpretace vrací do barokní hudby život, těší Netopila

Tomáš Netopil je uznávaným dirigentem, několik koncertů pod jeho taktovkou zazní například v červnu na festivalu Smetanova Litomyšl. A to včetně barokní hudby, jíž se dlouhodobě věnuje, sám je hráčem na barokní housle. „Je to moje vášeň, vždycky to pro mě byl únik ze světa romantického velkého orchestru,“ přiznal v rozhovoru s Lukášem Dolanským pro Události, komentáře.
3. 6. 2026
Načítání...