Recenze: Hlídač č. 47 - ve službách horlivé popisnosti

Nový český film Hlídač č. 47 je adaptací stejnojmenného románu Josefa Kopty. Podle scénáře Eduarda Vernera jej pro filmové plátno upravili Zdeněk Zelenka spolu s režisérem Filipem Renčem. Po delší době se tak v naší kinematografii setkáváme s titulem, zpracovávajícím českou literární klasiku; bohužel v klasicky akademickém stylu.

Příběh vysloužilého vojáka z první světové války, který přichází se svou ženou na osamělou nádražní stanici číslo 47, aby zde nalezl štěstí a klid, je vyprávěn chronologicky, poctivě, atraktivně a bezdůvodně. Filmové adaptace literárních klasik zpravidla akcentují tematický vztah mezi starší předlohou a aktuální současností, obracející se k modernímu divákovi. V případě Hlídače se žádná souvislejší paralela se současností neobjevuje, snad s výjimkou obecného zamyšlení nad tématem manželské nevěry a lidské malichernosti, vedoucí až k zločinu.

Tvůrci ke klasicky dramatickému rozložení předlohy zvolili realisticky popisný obrazový styl, místo nabízející se vizuální či obsahové stylizace. Děj se stává předvídatelným od prvních scén, což mu ubírá na napětí i možné aktuálnosti. V úloze diváků jsme vytěsněni k obdivu hereckých výkonů v líbivě obrazovém zpracování, které nezapře ovlivnění estetikou reklamních spotů.

Tak působí hlavně scény Doušových halucinací, kdy jsou hrdinovy smysly ohlušeny zvukem a obrazy krvavého boje i zjevováním obviňující ex-přítelkyně Aničky, sestry jeho současné manželky. Tyto snové flashbacky, prolínající se celým příběhem, působí atraktivně pouze zpočátku a častým opakováním se brzy okoukají. Nesmyslně dlouhý prostor je zde věnován například scéně, kdy je domněle ohluchlý Douša v tichu odvážen dvojicí traťových úředníků na osobní drezíně na vyšetření. Sekvence působí obrazově krásně, ale nemá hlubší smysl.   

Herci

Prostorem daným hlavní rolí se představuje Karel Roden v typické masce obhroublého drsňáka, známé televizním divákům z reklamní „podnikatelské série“. Hercův sošný typ je zajímavě rozehrán až v závěrečné čtvrtině příběhu, kde Douša předstírá svou hluchotu, aby se stal němým svědkem pomlouvání sousedů a nevěry své ženy. Roden zde překvapivě citlivě předvádí náladové polohy od předstírané hluchoty k šibalsky zvídavému baziliškovi, slídícímu po pravdě.

Přesvědčivě působí herecké výkony představitelů vedlejších rolí, zejména ministranta v podání Vladimíra Dlouhého. Tento protagonista jemně vytváří v rámci bytostné dekadence obraz duchovního mrzáka bez lásky, který se sníží až k úlisnému pokusu o znásilnění Doušovy manželky.

Naopak nevýrazně vyznívá výkon Doušovy manželky v podání Lucie Siposové. Její přerod od ukázněné manželky k nevěrné cizoložnici působí těžkopádně a divácky fádně, což se bohužel týká i jejího milence Ferdy Václava Jiráčka, který zaujme spíše na úrovni typu.

Film Hlídač č.47

lze doporučit jako příjemnou dramatickou relaxaci, pakliže se chceme v kině spíše koukat, než přemýšlet. Tento úkol se režiséru Renčovi podařil dokonale, i když jsme od něj čekali více s ohledem na jeho odvážně syrový debut Rekviem pro panenku (1991). Na druhé straně lze ale Hlídače č. 47 označit za nejlepší film, který od té doby natočil.

Celkové hodnocení: 65 % 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 4 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 6 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
před 23 hhodinami

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.
28. 2. 2026

Warner Bros. podepsala smlouvu o převzetí s Paramountem

Společnost Warner Bros. Discovery (WBD) podepsala smlouvu, podle níž ji za 110 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) přebírá mediální skupina Paramount Skydance. Vyplývá to ze záznamu globální porady firmy, který má k dispozici agentura Reuters. Druhý zájemce o převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu WBD, společnost Netflix, předtím odmítl zvýšit svou nabídku. Spojením obou firem vznikne jedno z největších filmových studií na světě.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...