Recenze: Hlídač č. 47 - ve službách horlivé popisnosti

Nový český film Hlídač č. 47 je adaptací stejnojmenného románu Josefa Kopty. Podle scénáře Eduarda Vernera jej pro filmové plátno upravili Zdeněk Zelenka spolu s režisérem Filipem Renčem. Po delší době se tak v naší kinematografii setkáváme s titulem, zpracovávajícím českou literární klasiku; bohužel v klasicky akademickém stylu.

Příběh vysloužilého vojáka z první světové války, který přichází se svou ženou na osamělou nádražní stanici číslo 47, aby zde nalezl štěstí a klid, je vyprávěn chronologicky, poctivě, atraktivně a bezdůvodně. Filmové adaptace literárních klasik zpravidla akcentují tematický vztah mezi starší předlohou a aktuální současností, obracející se k modernímu divákovi. V případě Hlídače se žádná souvislejší paralela se současností neobjevuje, snad s výjimkou obecného zamyšlení nad tématem manželské nevěry a lidské malichernosti, vedoucí až k zločinu.

Tvůrci ke klasicky dramatickému rozložení předlohy zvolili realisticky popisný obrazový styl, místo nabízející se vizuální či obsahové stylizace. Děj se stává předvídatelným od prvních scén, což mu ubírá na napětí i možné aktuálnosti. V úloze diváků jsme vytěsněni k obdivu hereckých výkonů v líbivě obrazovém zpracování, které nezapře ovlivnění estetikou reklamních spotů.

Tak působí hlavně scény Doušových halucinací, kdy jsou hrdinovy smysly ohlušeny zvukem a obrazy krvavého boje i zjevováním obviňující ex-přítelkyně Aničky, sestry jeho současné manželky. Tyto snové flashbacky, prolínající se celým příběhem, působí atraktivně pouze zpočátku a častým opakováním se brzy okoukají. Nesmyslně dlouhý prostor je zde věnován například scéně, kdy je domněle ohluchlý Douša v tichu odvážen dvojicí traťových úředníků na osobní drezíně na vyšetření. Sekvence působí obrazově krásně, ale nemá hlubší smysl.   

Herci

Prostorem daným hlavní rolí se představuje Karel Roden v typické masce obhroublého drsňáka, známé televizním divákům z reklamní „podnikatelské série“. Hercův sošný typ je zajímavě rozehrán až v závěrečné čtvrtině příběhu, kde Douša předstírá svou hluchotu, aby se stal němým svědkem pomlouvání sousedů a nevěry své ženy. Roden zde překvapivě citlivě předvádí náladové polohy od předstírané hluchoty k šibalsky zvídavému baziliškovi, slídícímu po pravdě.

Přesvědčivě působí herecké výkony představitelů vedlejších rolí, zejména ministranta v podání Vladimíra Dlouhého. Tento protagonista jemně vytváří v rámci bytostné dekadence obraz duchovního mrzáka bez lásky, který se sníží až k úlisnému pokusu o znásilnění Doušovy manželky.

Naopak nevýrazně vyznívá výkon Doušovy manželky v podání Lucie Siposové. Její přerod od ukázněné manželky k nevěrné cizoložnici působí těžkopádně a divácky fádně, což se bohužel týká i jejího milence Ferdy Václava Jiráčka, který zaujme spíše na úrovni typu.

Film Hlídač č.47

lze doporučit jako příjemnou dramatickou relaxaci, pakliže se chceme v kině spíše koukat, než přemýšlet. Tento úkol se režiséru Renčovi podařil dokonale, i když jsme od něj čekali více s ohledem na jeho odvážně syrový debut Rekviem pro panenku (1991). Na druhé straně lze ale Hlídače č. 47 označit za nejlepší film, který od té doby natočil.

Celkové hodnocení: 65 % 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kubáník vyhořel a napsal o tom hru. Na Terapii chodí k Boudové

Svou nejnovější inscenaci odehraje Slovácké divadlo na uherskohradišťské poliklinice. Diváky tak ještě více vtáhne do děje hry z terapeutického prostředí a s prvky thrilleru. Novinku Terapie napsal Josef Kubáník, který v ní zároveň hraje klienta terapeutky v podání Nely Boudové. Oba – a jediní – herci představení mají s tématem i svou mimodivadelní zkušenost.
před 1 hhodinou

Už si nemyslím, že svět je peklo, říká Fiala z Mňágy a Žďorp

Kapela Mňága a Žďorp zůstává i po více než třech dekádách stabilním úkazem českého rocku. Dokládá to nedávná – a pro skupinu první – cena Anděl za poslední album Hoříš? Hořím! „Stojí za tím možná trošku sobecké rozhodnutí dojet zbytek kariéry a vlastně i života fakt pořádně,“ poznamenal k úspěchu novinky frontman Petr Fiala v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
před 4 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 6 hhodinami

VideoSedm let od požáru Notre-Dame stále uniká jeho příčina

Ani sedm let od požáru pařížské katedrály Notre-Dame není jasná jeho příčina. Podle nejnovějších informací deníku Le Figaro mohlo uvnitř historické památky začít hořet už dřív než 15. dubna. Za hlavní příčinu požáru se stále považuje zkrat na elektrické instalaci, vyšetřovatelé naopak zcela vyloučili možnost, že by ho mohl způsobit nedopalek od cigarety nebo že někdo požár založil úmyslně. Na rekonstrukci katedrály se vybralo 850 milionů eur (20,6 miliardy korun). Nyní se mimo jiné vede polemika o tom, zdali je moudré nahradit část historických vitráží moderními.
před 20 hhodinami

Kočka na kolejích v divadle Mana prověřuje lásku

Vršovické divadlo Mana sáhlo po psychologickém dramatu Josefa Topola Kočka na kolejích. Příběh o rozpadajícím se vztahu a lidské nejistotě v šedesátých letech proslavil herec Jan Tříska. Nové nastudování je příležitostí pro Bořivoje Čermáka a Emu Klangovou Businskou.
včera v 11:00

Studenti UMPRUM vezou do města módy textilní odpad

Studenti pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM) představí na Týdnu designu v Miláně svou instalaci s názvem Wasted Waste. Na přehlídce designérských značek upozorňuje na narůstající objem textilního odpadu a neudržitelnou výrobu. Expozice inspirovaná třídírnou v Broumově ukazuje, že recyklace sama o sobě nestačí.
včera v 10:00

Knihou roku 2025 se stala Mariborská hypnóza

Mariborská hypnóza Dory Kaprálové získala ocenění Kniha roku 2025, hlavní cenu soutěže Magnesia Litera. Podle poroty v ní autorka postupy blízkými magickému realismu líčí příběhy skutečné i smyšlené. Literární ocenění se udělovalo v jedenácti kategoriích – od prózy či knih pro děti a mládež přes nakladatelský čin a překlady až po humoristické počiny.
18. 4. 2026Aktualizováno18. 4. 2026

Pokračování počítačové hry Kingdom Come získalo cenu BAFTA za nejlepší příběh

Počítačová hra Kingdom Come: Deliverance 2 českého studia Warhorse získala cenu BAFTA v kategorii nejlepší příběh. V konkurenci pěti dalších nominovaných děl porazila i úspěšnou francouzskou hru Clair Obscur: Expedition 33, která v letošním ročníku získala cenu za nejlepší hru roku.
18. 4. 2026
Načítání...