Recenze: GAME (v GAMU)

Málokdy má v posledních letech recenzent to štěstí, že může, komentuje novou výstavu, přivítat spolu s ní také novou výstavní síň; již delší dobu opak bývá pravdou. Myslím tím opravdovou, kvalitní, velkou výstavní prostoru. Takové výjimečné štěstí máme právě teď - výstavou prací vybraných studentů katedry fotografie FAMU totiž byla zahájena činnost nové galerie, kterou otevřela Akademie muzických umění v Hartigovském paláci na horním Malostranském náměstí, v místnostech bývalé "lapačky na turisty", předražené velkorestaurace Avalon.

Tři dobře osvětlené výstavní sály a další prostor ve schodišťové hale jsou součástí nového místa, kde budou moci být - podobně jako v obdobných galeriích dalších vysokých uměleckých škol, na Akademii a na Vysoké škole umělecko-průmyslové - prezentovány práce studentů této i dalších bratrských škol po celé republice. Tady se bude zjevně jednat hlavně o fotografii a sesterská audiovizuální média, určitě také scénografii a podobně.

Někteří studenti jsou nepochybně okouzleni spíše módními postindustriálními výstavními prostorami, které zdánlivě dávají řadu neformálních možností pro určité atypické prezentace a tato prostora je v jejich očích až příliš definitivní. Klasická, neutrální a dobře vybavená galerie těchto rozměrů, kterou bezesporu GAMU (Galerie akademie muzických umění) je, ale může být kvalitní základnou pro nejrůznější druhy prezentací.

A hned první prezentace je výstavou, která dokumentuje překvapivě vyzrálou úroveň vystavených souborů či děl. Kurátorka výstavy Helena Musilová zvolila vtipně téma vzniklé z přesmyčky slova GAMU - GAME neboli hra. Rezignovala tím na slavnostní složitou přehlídku oficiálního typu, což by se při otevření nové školní galerie očekávalo, a vybrala práce celkem dvanácti autorů, studentů všech ateliérů od prvního do pátého ročníku FAMU, jejichž práce konvenovaly se záměrem svým obsahem i kvalitou. Logicky využila předpoklady dané věkem tvůrců, totiž jejich vztahu ke hře, kdy je hra všudy přítomna jako nejvážnější možná záležitost, jako komunikační spojení s tělem, realitou či hrou na realitu, kdy se virtuální realita stává skutečností.

Vystavená díla oscilují od klasického dokumentu po inscenované fotografie a nové technologie. Pestrý celek nabízí řadu nových a ojedinělých zážitků. Kateřina Držková a Daniela Matějková ve svém výběru z rozsáhlejšího souboru Parafráze nabízejí záběry z vtipných několikahodinových inscenačních performancí, ve kterých vstupují do svérázného tvůrčího dialogu s díly známých a často slavných tvůrců. Tyto akce Daniela Matějková fotografuje jako realizaci a přípravu dialogu přímo ve slavných výstavních síních před či mezi díly takových osobností jako Beuys, Fatmi, Sikora, Kelly a dalších, a vytváří tak svérázný komentář. Jak potvrzuje kurátorka, nenahraditelná je živá atmosféra plná napětí a spontánních reakcí zúčastněných (od vzrušených návštěvníků, sledujících akci s novým ponorem do díla tvůrce, kterému by jinak věnovali obligátních deset vteřin, až po rozčílené kustodky či vibrující poplašné systémy).

Student prvního ročníku Martin Vosáhlo, ovlivněn rodinnou tradicí aktivní účasti na kostýmovaných vojenských vzpomínkových akcích - reinscenacích  slavných bitev -, představuje dramatický, ale také vtipně ironický komentář k oné hře změny identity, nejen osobní, ale i časové. Zkouška jiného modelu existence i chování a současně hra s médiem vytváří nečekaně silnou sérii. Vojtěch Froehlich připomíná bezděky některá díla praotce videoartu Woody Vaschulky, jeho abstraktní světelné hry jsou ve finále prozrazeny jako osamělou kačenkou zdynamizovaná vodní hladina.

Vladimír Šigut prezentuje svoji sérii pornokabinek v opravdu mistrném nasvícení zasvěceného pološera, Jáchym Kliment potěší svými sudkovskými atmosférami každého znalce české fotografie. Kartarina Smiková pobaví svými panenkami, potvrzujícími doslova, že život je hra, zajímavá spojení  kresby a fotografie přináší díla Terezy Příhodové. Kvalitu výběru a výstavy samé podtrhují i další autoři, pracující s medii od barevné fotografie po digitální tisky (Babuščák, Diringerová, Malý, Mlynarič). Jan Měřička připravil graficky dobře zalomený a vzorně vytištěný katalog, dobře mapující celou, zdánlivě nijak rozsáhlou, ale přesto významnou a pohlednou výstavu.

GAMU, Galerie Akademie múzických umění v Praze, červen 2008. Hartigovský palác, Malostranské náměstí 12, Praha 1.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...