Recenze: GAME (v GAMU)

Málokdy má v posledních letech recenzent to štěstí, že může, komentuje novou výstavu, přivítat spolu s ní také novou výstavní síň; již delší dobu opak bývá pravdou. Myslím tím opravdovou, kvalitní, velkou výstavní prostoru. Takové výjimečné štěstí máme právě teď - výstavou prací vybraných studentů katedry fotografie FAMU totiž byla zahájena činnost nové galerie, kterou otevřela Akademie muzických umění v Hartigovském paláci na horním Malostranském náměstí, v místnostech bývalé "lapačky na turisty", předražené velkorestaurace Avalon.

Tři dobře osvětlené výstavní sály a další prostor ve schodišťové hale jsou součástí nového místa, kde budou moci být - podobně jako v obdobných galeriích dalších vysokých uměleckých škol, na Akademii a na Vysoké škole umělecko-průmyslové - prezentovány práce studentů této i dalších bratrských škol po celé republice. Tady se bude zjevně jednat hlavně o fotografii a sesterská audiovizuální média, určitě také scénografii a podobně.

Někteří studenti jsou nepochybně okouzleni spíše módními postindustriálními výstavními prostorami, které zdánlivě dávají řadu neformálních možností pro určité atypické prezentace a tato prostora je v jejich očích až příliš definitivní. Klasická, neutrální a dobře vybavená galerie těchto rozměrů, kterou bezesporu GAMU (Galerie akademie muzických umění) je, ale může být kvalitní základnou pro nejrůznější druhy prezentací.

A hned první prezentace je výstavou, která dokumentuje překvapivě vyzrálou úroveň vystavených souborů či děl. Kurátorka výstavy Helena Musilová zvolila vtipně téma vzniklé z přesmyčky slova GAMU - GAME neboli hra. Rezignovala tím na slavnostní složitou přehlídku oficiálního typu, což by se při otevření nové školní galerie očekávalo, a vybrala práce celkem dvanácti autorů, studentů všech ateliérů od prvního do pátého ročníku FAMU, jejichž práce konvenovaly se záměrem svým obsahem i kvalitou. Logicky využila předpoklady dané věkem tvůrců, totiž jejich vztahu ke hře, kdy je hra všudy přítomna jako nejvážnější možná záležitost, jako komunikační spojení s tělem, realitou či hrou na realitu, kdy se virtuální realita stává skutečností.

Vystavená díla oscilují od klasického dokumentu po inscenované fotografie a nové technologie. Pestrý celek nabízí řadu nových a ojedinělých zážitků. Kateřina Držková a Daniela Matějková ve svém výběru z rozsáhlejšího souboru Parafráze nabízejí záběry z vtipných několikahodinových inscenačních performancí, ve kterých vstupují do svérázného tvůrčího dialogu s díly známých a často slavných tvůrců. Tyto akce Daniela Matějková fotografuje jako realizaci a přípravu dialogu přímo ve slavných výstavních síních před či mezi díly takových osobností jako Beuys, Fatmi, Sikora, Kelly a dalších, a vytváří tak svérázný komentář. Jak potvrzuje kurátorka, nenahraditelná je živá atmosféra plná napětí a spontánních reakcí zúčastněných (od vzrušených návštěvníků, sledujících akci s novým ponorem do díla tvůrce, kterému by jinak věnovali obligátních deset vteřin, až po rozčílené kustodky či vibrující poplašné systémy).

Student prvního ročníku Martin Vosáhlo, ovlivněn rodinnou tradicí aktivní účasti na kostýmovaných vojenských vzpomínkových akcích - reinscenacích  slavných bitev -, představuje dramatický, ale také vtipně ironický komentář k oné hře změny identity, nejen osobní, ale i časové. Zkouška jiného modelu existence i chování a současně hra s médiem vytváří nečekaně silnou sérii. Vojtěch Froehlich připomíná bezděky některá díla praotce videoartu Woody Vaschulky, jeho abstraktní světelné hry jsou ve finále prozrazeny jako osamělou kačenkou zdynamizovaná vodní hladina.

Vladimír Šigut prezentuje svoji sérii pornokabinek v opravdu mistrném nasvícení zasvěceného pološera, Jáchym Kliment potěší svými sudkovskými atmosférami každého znalce české fotografie. Kartarina Smiková pobaví svými panenkami, potvrzujícími doslova, že život je hra, zajímavá spojení  kresby a fotografie přináší díla Terezy Příhodové. Kvalitu výběru a výstavy samé podtrhují i další autoři, pracující s medii od barevné fotografie po digitální tisky (Babuščák, Diringerová, Malý, Mlynarič). Jan Měřička připravil graficky dobře zalomený a vzorně vytištěný katalog, dobře mapující celou, zdánlivě nijak rozsáhlou, ale přesto významnou a pohlednou výstavu.

GAMU, Galerie Akademie múzických umění v Praze, červen 2008. Hartigovský palác, Malostranské náměstí 12, Praha 1.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...