Recenze: Duel Frost/Nixon - Politický duel mezi gentlemany

Ron Howard patří k tomu dobrému, co přináší americká kinematografie světovému filmu. Přestože jeho žánrový záběr je dost široký a kvalita filmů různorodá, obecně patří mezi kvalitní tvůrce se solidní filmografií, kde můžeme nalézt takové skvosty jako vesmírné Apollo 13 (1995), biografickou Čistou duši (A Beautiful Mind, 2001) či boxerskou Těžkou váhu (Cinderella Man, 2005). Všimněme si, že mezi Howardova nejlepší díla patří pravdivé příběhy, přenesené na filmové plátno. To je i případ jeho nejnovějšího titulu s původním názvem Frost/Nixon.

Duel

Film se vrací k významnému tématu amerických dějin, kterým je tzv. incident Watergate, kdy americký prezident Richard Nixon tajně zneužil své pravomoci k politické likvidaci svých protivníků, manipulaci veřejného mínění a kontroverzní zahraniční politice například v případě vietnamské války či americké invaze do Kambodži. Toto komorní politické drama se zaměřuje na skutečný duel z léta 1977 mezi britským novinářem Davidem Frostem a Richardem Nixonem, během kterého se podařilo prezidenta dotlačit k veřejnému přiznání své viny před zraky televizních kamer.

Scénář

Film není poučný jen obsahem, ale především řadou detailů ze zákulisí duelu, který osvětluje oba soupeře v pomyslném mediálním ringu. Je otázkou, jakým způsobem lze udržet pozornost diváka po dobu více než 2 hodin suchou dramatizací archívně zaznamenaného televizního duelu. Scénář Petera Morgana postupuje v tomto směru s jednoduchou logikou vyprávění a výstižným důrazem na detail, osvětlující nejen prostá fakta, ale především povahové rysy obou hrdinů, což je velmi zlidšťuje. U Frosta zpočátku dominuje mediální hejskovství, místy hraničící s exhibicionismem v sestupu k tvrdému žurnalistovi, slídícímu po pravdě. Naopak Nixon se z výše svého božského prezidentství postupem času mění v obyčejného chybujícího člověka. Scénář filmu se nezaobírá školometsky popisnou stránku věci, ale snaží se proniknout do roviny obecnější a klást si provokativní otázky. Má americký prezident větší práva než obyčejný americký občan? Jaké to je být americkým prezidentem a současně člověkem?

Herci

A zde se dostáváme k hlavnímu kladu celého filmu, kterým jsou herecké výkony, proměňující svou jemností muže z papírové historie v živoucí postavy z masa a kostí. Michael Sheen coby David Frost výstižně manipuluje náš první dojem nasazenou světáckou maskou mediálního kašpárka, pod kterou se skrývá jemnější člověk „se smutnýma očima“, jak poznamenává Frostova přítelkyně při jejich prvním setkání na palubě letadla. Postupem času se za tuto masku dostáváme a sledujeme muže pod obrovským tlakem profesním i existenčním, který ale navenek nedává nic znát. O to působí jeho nevyjádřená, ale tušená bolest bezvýchodněji.

Na druhé straně neobyčejně komplexní portrét amerického prezidenta, který byl poprvé po mnoha desítkách let donucen k rezignaci, vytváří 70letý herec Frank Langella. Jeho prezident je stále hrdý a mocný a přesto vnitřně zlomený člověk pod drobnohledem veřejného mínění. Ve svém výkonu klade herec otázku, jaké to je být symbolem svrchované dokonalosti v roli amerického prezidenta a současně člověkem ve vleku svých osobních ambic a vášní. Jeho postoj vůči Frostovi coby podřadnému živlu se projevuje v řadě výstižných detailů jako je neobyčejný zájem o finanční podmínky duelu či poznámky o zženštilosti Frostovi mokasínové obuvi bez tkaniček.

Režie

Režie: Ron Howard

Hrají: Michael Sheen (David Frost), Frank Langella (Richard Nixon)

Velmi výraznou částí filmu je v tomto případě stránka režijní. Celý příběh se odvíjí ve věcně úsporné komorní formě vyprávění, kde není prostor pro hluchá místa. Jeho dominantou je duel obou osobností s důrazem na detaily, který nám postavy přibližuje v rovině fyzické i duchovní. Celkově reportážní dojem navíc posilují fiktivní dokumentární záběry, ve kterých herci v úlohách historických postav příběhu mluví přímo na kameru a komentují či vyhodnocují zpětně dramatické dění duelu. V této části se setkáváme s pokornou autenticitou postav Nixonova věrného sekretáře Jacka Brennana (Kevin Bacon) i zákulisní Frostovou partou v postavách novinářských investigativních es Jamese Restona (Sam Rockwell) a Boba Zelnicka (Oliver Platt). 

Především lze ocenit klidný režijní dohled nad celkovým rytmem vyprávění, který nikdy neupadne do hysterického boje idealistického novináře proti zkorumpovanému manipulátorovi. Obě postavy jsou střízlivě vykresleny jako dva lidé s řadou slabostí, kterým jde lidsky o vítězství. Přesto se Frostova výhra odvíjí v závěru jakoby mimochodem, důraz je kladen na samotný proces duelu. Velmi lidsky působí i závěrečná scéna po duelu, ve které Frost se svojí přítelkyní navštěvuje Nixona v jeho kalifornské vile, aby mu ještě potřásl rukou před návratem do Anglie. Právě z ní je totiž jasné, že oba gentlemani se střetli, a přitom zůstali gentlemany. A že čestný postoj, ať je jakkoliv motivován, má v bitvě argumentů svůj velký význam, možná důležitější než samotné vítězství či prohra jedné ze stran.

Film Duel Frost/Nixon lze doporučit každému, protože zábavně poučí, ale především strhne šíří dramatického záběru, který je nakonec víc o lidech než o politicích a více o životě než o politice. Možná tento titul ve stínu oscarových výherců o to více překvapí. Každopádně tu ale je, pevný jako argumenty Frosta a Nixona, ať se nám líbí nebo ne.

Celkové hodnocení: 90 %

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 2 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 4 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
před 22 hhodinami

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.
28. 2. 2026

Warner Bros. podepsala smlouvu o převzetí s Paramountem

Společnost Warner Bros. Discovery (WBD) podepsala smlouvu, podle níž ji za 110 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) přebírá mediální skupina Paramount Skydance. Vyplývá to ze záznamu globální porady firmy, který má k dispozici agentura Reuters. Druhý zájemce o převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu WBD, společnost Netflix, předtím odmítl zvýšit svou nabídku. Spojením obou firem vznikne jedno z největších filmových studií na světě.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...