Recenze: Duel Frost/Nixon - Politický duel mezi gentlemany

Ron Howard patří k tomu dobrému, co přináší americká kinematografie světovému filmu. Přestože jeho žánrový záběr je dost široký a kvalita filmů různorodá, obecně patří mezi kvalitní tvůrce se solidní filmografií, kde můžeme nalézt takové skvosty jako vesmírné Apollo 13 (1995), biografickou Čistou duši (A Beautiful Mind, 2001) či boxerskou Těžkou váhu (Cinderella Man, 2005). Všimněme si, že mezi Howardova nejlepší díla patří pravdivé příběhy, přenesené na filmové plátno. To je i případ jeho nejnovějšího titulu s původním názvem Frost/Nixon.

Duel

Film se vrací k významnému tématu amerických dějin, kterým je tzv. incident Watergate, kdy americký prezident Richard Nixon tajně zneužil své pravomoci k politické likvidaci svých protivníků, manipulaci veřejného mínění a kontroverzní zahraniční politice například v případě vietnamské války či americké invaze do Kambodži. Toto komorní politické drama se zaměřuje na skutečný duel z léta 1977 mezi britským novinářem Davidem Frostem a Richardem Nixonem, během kterého se podařilo prezidenta dotlačit k veřejnému přiznání své viny před zraky televizních kamer.

Scénář

Film není poučný jen obsahem, ale především řadou detailů ze zákulisí duelu, který osvětluje oba soupeře v pomyslném mediálním ringu. Je otázkou, jakým způsobem lze udržet pozornost diváka po dobu více než 2 hodin suchou dramatizací archívně zaznamenaného televizního duelu. Scénář Petera Morgana postupuje v tomto směru s jednoduchou logikou vyprávění a výstižným důrazem na detail, osvětlující nejen prostá fakta, ale především povahové rysy obou hrdinů, což je velmi zlidšťuje. U Frosta zpočátku dominuje mediální hejskovství, místy hraničící s exhibicionismem v sestupu k tvrdému žurnalistovi, slídícímu po pravdě. Naopak Nixon se z výše svého božského prezidentství postupem času mění v obyčejného chybujícího člověka. Scénář filmu se nezaobírá školometsky popisnou stránku věci, ale snaží se proniknout do roviny obecnější a klást si provokativní otázky. Má americký prezident větší práva než obyčejný americký občan? Jaké to je být americkým prezidentem a současně člověkem?

Herci

A zde se dostáváme k hlavnímu kladu celého filmu, kterým jsou herecké výkony, proměňující svou jemností muže z papírové historie v živoucí postavy z masa a kostí. Michael Sheen coby David Frost výstižně manipuluje náš první dojem nasazenou světáckou maskou mediálního kašpárka, pod kterou se skrývá jemnější člověk „se smutnýma očima“, jak poznamenává Frostova přítelkyně při jejich prvním setkání na palubě letadla. Postupem času se za tuto masku dostáváme a sledujeme muže pod obrovským tlakem profesním i existenčním, který ale navenek nedává nic znát. O to působí jeho nevyjádřená, ale tušená bolest bezvýchodněji.

Na druhé straně neobyčejně komplexní portrét amerického prezidenta, který byl poprvé po mnoha desítkách let donucen k rezignaci, vytváří 70letý herec Frank Langella. Jeho prezident je stále hrdý a mocný a přesto vnitřně zlomený člověk pod drobnohledem veřejného mínění. Ve svém výkonu klade herec otázku, jaké to je být symbolem svrchované dokonalosti v roli amerického prezidenta a současně člověkem ve vleku svých osobních ambic a vášní. Jeho postoj vůči Frostovi coby podřadnému živlu se projevuje v řadě výstižných detailů jako je neobyčejný zájem o finanční podmínky duelu či poznámky o zženštilosti Frostovi mokasínové obuvi bez tkaniček.

Režie

Režie: Ron Howard

Hrají: Michael Sheen (David Frost), Frank Langella (Richard Nixon)

Velmi výraznou částí filmu je v tomto případě stránka režijní. Celý příběh se odvíjí ve věcně úsporné komorní formě vyprávění, kde není prostor pro hluchá místa. Jeho dominantou je duel obou osobností s důrazem na detaily, který nám postavy přibližuje v rovině fyzické i duchovní. Celkově reportážní dojem navíc posilují fiktivní dokumentární záběry, ve kterých herci v úlohách historických postav příběhu mluví přímo na kameru a komentují či vyhodnocují zpětně dramatické dění duelu. V této části se setkáváme s pokornou autenticitou postav Nixonova věrného sekretáře Jacka Brennana (Kevin Bacon) i zákulisní Frostovou partou v postavách novinářských investigativních es Jamese Restona (Sam Rockwell) a Boba Zelnicka (Oliver Platt). 

Především lze ocenit klidný režijní dohled nad celkovým rytmem vyprávění, který nikdy neupadne do hysterického boje idealistického novináře proti zkorumpovanému manipulátorovi. Obě postavy jsou střízlivě vykresleny jako dva lidé s řadou slabostí, kterým jde lidsky o vítězství. Přesto se Frostova výhra odvíjí v závěru jakoby mimochodem, důraz je kladen na samotný proces duelu. Velmi lidsky působí i závěrečná scéna po duelu, ve které Frost se svojí přítelkyní navštěvuje Nixona v jeho kalifornské vile, aby mu ještě potřásl rukou před návratem do Anglie. Právě z ní je totiž jasné, že oba gentlemani se střetli, a přitom zůstali gentlemany. A že čestný postoj, ať je jakkoliv motivován, má v bitvě argumentů svůj velký význam, možná důležitější než samotné vítězství či prohra jedné ze stran.

Film Duel Frost/Nixon lze doporučit každému, protože zábavně poučí, ale především strhne šíří dramatického záběru, který je nakonec víc o lidech než o politicích a více o životě než o politice. Možná tento titul ve stínu oscarových výherců o to více překvapí. Každopádně tu ale je, pevný jako argumenty Frosta a Nixona, ať se nám líbí nebo ne.

Celkové hodnocení: 90 %

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 7 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 23 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...