Recenze: Duel Frost/Nixon - Politický duel mezi gentlemany

Ron Howard patří k tomu dobrému, co přináší americká kinematografie světovému filmu. Přestože jeho žánrový záběr je dost široký a kvalita filmů různorodá, obecně patří mezi kvalitní tvůrce se solidní filmografií, kde můžeme nalézt takové skvosty jako vesmírné Apollo 13 (1995), biografickou Čistou duši (A Beautiful Mind, 2001) či boxerskou Těžkou váhu (Cinderella Man, 2005). Všimněme si, že mezi Howardova nejlepší díla patří pravdivé příběhy, přenesené na filmové plátno. To je i případ jeho nejnovějšího titulu s původním názvem Frost/Nixon.

Duel

Film se vrací k významnému tématu amerických dějin, kterým je tzv. incident Watergate, kdy americký prezident Richard Nixon tajně zneužil své pravomoci k politické likvidaci svých protivníků, manipulaci veřejného mínění a kontroverzní zahraniční politice například v případě vietnamské války či americké invaze do Kambodži. Toto komorní politické drama se zaměřuje na skutečný duel z léta 1977 mezi britským novinářem Davidem Frostem a Richardem Nixonem, během kterého se podařilo prezidenta dotlačit k veřejnému přiznání své viny před zraky televizních kamer.

Scénář

Film není poučný jen obsahem, ale především řadou detailů ze zákulisí duelu, který osvětluje oba soupeře v pomyslném mediálním ringu. Je otázkou, jakým způsobem lze udržet pozornost diváka po dobu více než 2 hodin suchou dramatizací archívně zaznamenaného televizního duelu. Scénář Petera Morgana postupuje v tomto směru s jednoduchou logikou vyprávění a výstižným důrazem na detail, osvětlující nejen prostá fakta, ale především povahové rysy obou hrdinů, což je velmi zlidšťuje. U Frosta zpočátku dominuje mediální hejskovství, místy hraničící s exhibicionismem v sestupu k tvrdému žurnalistovi, slídícímu po pravdě. Naopak Nixon se z výše svého božského prezidentství postupem času mění v obyčejného chybujícího člověka. Scénář filmu se nezaobírá školometsky popisnou stránku věci, ale snaží se proniknout do roviny obecnější a klást si provokativní otázky. Má americký prezident větší práva než obyčejný americký občan? Jaké to je být americkým prezidentem a současně člověkem?

Herci

A zde se dostáváme k hlavnímu kladu celého filmu, kterým jsou herecké výkony, proměňující svou jemností muže z papírové historie v živoucí postavy z masa a kostí. Michael Sheen coby David Frost výstižně manipuluje náš první dojem nasazenou světáckou maskou mediálního kašpárka, pod kterou se skrývá jemnější člověk „se smutnýma očima“, jak poznamenává Frostova přítelkyně při jejich prvním setkání na palubě letadla. Postupem času se za tuto masku dostáváme a sledujeme muže pod obrovským tlakem profesním i existenčním, který ale navenek nedává nic znát. O to působí jeho nevyjádřená, ale tušená bolest bezvýchodněji.

Na druhé straně neobyčejně komplexní portrét amerického prezidenta, který byl poprvé po mnoha desítkách let donucen k rezignaci, vytváří 70letý herec Frank Langella. Jeho prezident je stále hrdý a mocný a přesto vnitřně zlomený člověk pod drobnohledem veřejného mínění. Ve svém výkonu klade herec otázku, jaké to je být symbolem svrchované dokonalosti v roli amerického prezidenta a současně člověkem ve vleku svých osobních ambic a vášní. Jeho postoj vůči Frostovi coby podřadnému živlu se projevuje v řadě výstižných detailů jako je neobyčejný zájem o finanční podmínky duelu či poznámky o zženštilosti Frostovi mokasínové obuvi bez tkaniček.

Režie

Režie: Ron Howard

Hrají: Michael Sheen (David Frost), Frank Langella (Richard Nixon)

Velmi výraznou částí filmu je v tomto případě stránka režijní. Celý příběh se odvíjí ve věcně úsporné komorní formě vyprávění, kde není prostor pro hluchá místa. Jeho dominantou je duel obou osobností s důrazem na detaily, který nám postavy přibližuje v rovině fyzické i duchovní. Celkově reportážní dojem navíc posilují fiktivní dokumentární záběry, ve kterých herci v úlohách historických postav příběhu mluví přímo na kameru a komentují či vyhodnocují zpětně dramatické dění duelu. V této části se setkáváme s pokornou autenticitou postav Nixonova věrného sekretáře Jacka Brennana (Kevin Bacon) i zákulisní Frostovou partou v postavách novinářských investigativních es Jamese Restona (Sam Rockwell) a Boba Zelnicka (Oliver Platt). 

Především lze ocenit klidný režijní dohled nad celkovým rytmem vyprávění, který nikdy neupadne do hysterického boje idealistického novináře proti zkorumpovanému manipulátorovi. Obě postavy jsou střízlivě vykresleny jako dva lidé s řadou slabostí, kterým jde lidsky o vítězství. Přesto se Frostova výhra odvíjí v závěru jakoby mimochodem, důraz je kladen na samotný proces duelu. Velmi lidsky působí i závěrečná scéna po duelu, ve které Frost se svojí přítelkyní navštěvuje Nixona v jeho kalifornské vile, aby mu ještě potřásl rukou před návratem do Anglie. Právě z ní je totiž jasné, že oba gentlemani se střetli, a přitom zůstali gentlemany. A že čestný postoj, ať je jakkoliv motivován, má v bitvě argumentů svůj velký význam, možná důležitější než samotné vítězství či prohra jedné ze stran.

Film Duel Frost/Nixon lze doporučit každému, protože zábavně poučí, ale především strhne šíří dramatického záběru, který je nakonec víc o lidech než o politicích a více o životě než o politice. Možná tento titul ve stínu oscarových výherců o to více překvapí. Každopádně tu ale je, pevný jako argumenty Frosta a Nixona, ať se nám líbí nebo ne.

Celkové hodnocení: 90 %

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
před 17 hhodinami

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
před 20 hhodinami

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Z Renoirova muzea někdo ukradl čtyři díla. Dva obrazy se našly poblíž

Z muzea Pierra-Augusta Renoira v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie byly nad ránem ukradeny čtyři obrazy umělce. Dva z nich zloději na útěku upustili a byly opět nalezeny, oznámil později podle agentury AFP starosta města Bryan Masson.
8. 9. 2026Aktualizováno8. 9. 2026

Kvíz: Trefíte do Středozemě, Jurského parku nebo na Laputu?

J. R.R. Tolkien, Verne nebo Carroll stvořili místa, dokonce celé světy, které ve skutečnosti neexistují a pro cestu do nich stačí fantazie. Přesto mají svou historii, a dokonce mapy, jak dokládá aktuální výstava knihovny v Curychu. V kvízu si můžete ověřit, jestli byste se v atlasu smyšlených míst zvládli zorientovat.
8. 9. 2026

Benátský festival poznává Valerii a týden divů

Filmový festival v Benátkách promítá československý snímek Valerie a týden divů. Dramaturgie přehlídky ho vybrala do sekce Venezia Classici mezi téměř dvacítku restaurovaných filmů z celého světa.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.