Austrálie jako země dramatického konfliktu mezi původní zotročovanou rasou domorodých "austráčů" (aboriginies), jak jsou ve snímku označování, a nadřazenou rasou bílých. Austrálie jako zosobnění ideálu amerického Divokého Západu s farmami v nekonečné stepi, drsnými honáky dobytka a přírodním způsobem života v podobě, jaká už začátkem 2. světové války neměla na světě obdoby… Film Austrálie lze doporučit každému divákovi - nabízí totiž po dlouhé době podívanou na strhující obrazové úrovni v solidním hereckém provedení a dějem, který není bez chyb, ale s ambicí.
Námět filmu působí jako záminka pro úvahu nad stavem Austrálie a jejího způsobu života, kde mají lidé k přírodě opravdu blízko a současně vyznání lásky tvůrců k rodné zemi.
Režisér
Baz Luhrmann proslul ve světové kinematografii především svým vizuálně odvážným zpracováním klasických námětů. Zaujal už svým raným dílem Romeo a Julie (1996) v podání Leonarda Di Capria a Claire Danes, které zasadil do moderního rámce střetu dvou gangů, přitom zachoval tradiční strukturu děje Shakespearovy tragické hry, v některých částech dokonce převedené do písňové formy s moderním hudebním aranžmá. Dalším předělem v režisérově kariéře se stal film Moulin Rouge (2001), kde se ve svérázně muzikálové formě nechává inspirovat klasickým pařížským nočním kabaretem ve stylizovaném obrazovém rámci Paříže počátku 20. století - v hlavní roli krásné divy, skvělé tanečnice, pěvkyně i romantické hrdinky Nicole Kidman.
Po nezahájeném projektu filmu o Alexandru Velikém Luhrmann přichází po řadě let s novým titulem s příznačným názvem Austrálie, kde včetně sebe angažuje řadu tvůrců v této zemi narozených (Nicole Kidman, Hugh Jackman).
Austrálie
Režie: Baz Luhrmann
Hrají: Nicole Kidman (Lady Ashley), Hugh Jackman (Drover), David Wenham (Neil Fletcher), Bryan Brown (King Carney), Brandon Walters (Nullah)
Režijní zpracování je tentokrát na Luhrmanna nebývale „klasické“ - inovací je graficky výtvarné zpodobnění hrdinčina přesunu z Anglie do Austrálie šipkou na pozadí znaků fašistického Německa a Japonska v symbolech počátku 2. světové války i magický podtext příběhu, do kterého zasahují všudypřítomné čáry a kouzla domorodců v nápěvové podobě.
Film je netradičně vyprávěn úhlem pohledu malého míšence Nullaha (Brandon Walters), v jehož postavě se spojují rasy bělochů i původních obyvatel. Tradiční westernový námět soupeření mezi dvěma farmářskými rodinami, konkrétně mezi nepřejícím a mocným Carneym a fyzicky slabou, nicméně vnitřně odhodlanou Lady Ashleyovou, dědičkou australského panství, nepřekvapuje dějovými zvraty, spíše strhující obrazovou formou v napínavém tempu. Údernost scén tisícihlavého dobytka, ženoucího se skalnatou stepí za účasti pouhé šestice honáků, nebyly v kinematografii k vidění od kultovních buvolích sekvencí ve filmu Tanec s vlky.
Hlavní postavy, vedlejší postavy a postavičky
Je také velmi příjemné nechat se unášet krásnou Lady Ashley v podání Kidman, měnící se z rozmazlené anglické fifleny v odhodlanou australskou bojovnici a naopak drsného honáka Drovera mužného Hugha Jackmana, kterak se mění v jejího romantického milence. Hlavním postavám konkurují nikoliv prostorem, ale svou výrazností postavy vedlejší. Jedná se především o malého chlapce Nullaha s velkýma očima, ale hlubokou duší, spojující věcnost bílé rasy s animální podstatou domorodců.
Šaman „King George“ je v tomto směru bytostným představitelem rasy původních obyvatel, zatímco záporný hrdina Neil Fletcher (David Wenham) zase klasickým bílým vykořisťovatelem s ironickým heslem „hrdost neznamená moc“. V ještě menších rolích obdivujeme živost postaviček, které toto černobílé rozlišení lidsky relativizují. Například domorodec, obětující se za míšenecké děti při japonské invazi, bílý ruský antisemitista, nalévající nakonec domorodci v hospodě přes rasový zákaz, anebo účetní - opilec, obětující se hrdinsky pro blaho svých přátel.
Tři filmy namísto jednoho
Přes strhující obrazové zpracování a herecké výkony je hlavní slabinou filmu děj, který jako by v sobě obsahoval nejméně tři závěry. Tento moment působí dojmem nastavované kaše, i když velmi kvalitní chutě. Hlavní westernová linie končí porážkou zloducha Carneyho teamem lady Ashleyové, kde dobro hrdě vítězí a zlo je potrestáno. Následně se rozvíjí nový film o mileneckém rozkolu mezi oběma hlavními hrdiny a dramatu odvedení malého adoptovaného míšence do dětského zajateckého tábora pod rouškou křesťanské misie, abychom v závěru navázali na film o japonské zdrcující invazi na australský přístav Darwin včetně útoku na dětskou míšeneckou misii a její záchranu vracejícím se Droverem a jeho pomocníky.
Tato dějová nesourodost působí poněkud rušivě a nastiňuje tvorbu postupující od symbolu Austrálie k vymýšlení příběhu, který by ji co nejšířeji popsal. Vytknout scénáři by se dala i jeho naprostá předvídatelnost, včetně schematičnosti dobra vítězícího až na výjimky nad zlem.
V závěru vyniká dramaticky silný konec. Chlapecký míšenec odhazuje boty, aby odešel se svým domorodým dědečkem do stepi po způsobu předků na zkušenou před zraky svých bílých adoptivních rodičů. Především „je to naše Austrálie“, jak symbolicky pronáší Drover, Austrálie pro domorodé i bílé.
Film Austrálie lze doporučit každému divákovi. Nabízí totiž po dlouhé době podívanou na strhující obrazové úrovni v solidním hereckém provedení a dějem, který není bez chyb, ale s ambicí. Pokud si odmyslíme určitou naivní strojenost dějových linií, zbývá nám skvělá zábava s vyšším smyslem a upřímně řečeno, není to hlavní důvod, proč většina z nás chodí do kina?
Celkové hodnocení: 75 %
