Proslulá kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová byla léta zaujata ději, k nimž došlo v její vlasti v 19. století a v nichž hrály podstatnou roli dvě konkrétní ženy. Z těchto setkání s minulostí se zrodil i historický román Alias Grace.
Roku 1970 publikovala Margaret Atwoodová cyklus básní The Journals of Susanna Moodie, v nichž se snažila postihnout život v Kanadě v první polovině 19. století. Skrze reálnou Susann Moodiovou a její knihu Život na mýtinách se také seznámila s příběhem vražednice Grace Marksové. Výsledkem byl nejprve televizní film The Servant Girl. Po letech se Atwoodová k látce vrátila s komplexnějším náhledem – románem Alias Grace, který v originále vyšel roku 1996 a předloni jej adaptovala společnost Netflix jako šestidílnou televizní sérii. Nedávno vyšla tato rozsáhlá próza česky.
Citace z díla Život na mýtinách procházejí románem Alias Grace, ovšem jejich autoritu Atwoodová výrazně zpochybňuje. Ostatně jako všechny autority, na něž v Alias Grace narazíme – od dobových dokumentů přes fiktivního doktora Simona Jordana, který vražedkyni Grace Marksovou vyšetřuje stran její případné duševní choroby. A vypravěčský hlas této Grace je deformovaný příliš mnoha „dekami“ – společenskými, genderovými i dalšími.
Pokud tedy čekáte, že se po přečtení poslední stránky románu dozvíte, jak to bylo s krvavými vraždami pana Thomase Kinneara a jeho vrchní služebné Nancy Montgomeryové, budete zklamáni. Ano, dozvíte se spoustu verzí, včetně těch z doznání aktérů, ale ani jednou Atwoodová nevystoupí a neudělá čtenářům milost úplného vysvětlení událostí. Román je vlastně předchůdcem dnes populárního formátu true crime (viz například televizní antologie Ryana Murphyho American Crime Story). Bere si základ v konkrétním zločinu, avšak pouze coby záminku pro zkoumání společenského, politického a kulturního kontextu.
Knihu Margaret Atwoodové Alias Grace vydalo v překladu Petra Pálenského nakladatelství Argo.
