Ranhojič resuscituje historický velkofilm

Anglie v době temného středověku, který nemilosrdně pohřbil všechny poznatky antické medicíny. Odtud až na konec světa do daleké Persie se vydává sirotek a pomocník potulného bradýře Rob Cole, do školy slavného učence Avicenny v Isfahánu, aby se tu naučil léčit a uzdravovat. Již nechce jen bezmocně přihlížet, jak lidé umírají. Chce být tím, kdo s nemocí bojuje, a buď ji přemůže, nebo ona porazí jeho. Chce se naučit, jak je nad ní možné vyhrávat!

V zásadě je to jednoduché, stačí jen vstoupit do Madrasy, kterou vede uznávaný perský učenec, filozof, básník, přírodovědec ale hlavně lékař, který je považován za zakladatele moderní medicíny Ibn Síná (Ben Kingsley), vystudovat ji a stát se učeným hakimem, jenž bude lidem vracet zdraví. Pro Roba (Tom Payne) to znamená strávit zhruba rok na dlouhé a často nebezpečné cestě do východního, muslimského světa, přežít vražednou písečnou bouři a vzdát se (alespoň na čas) svého Boha, který to snad pochopí a odpustí mu, když už nedal na jeho dětské prosby a vzal mu matku, kterou Rob se svými malými sourozenci rozhodně potřeboval více nežli on. 

Teď je z něj mladík, kterého se ujal potulný ranhojič Bader (Stellan Skarsgård), jenž se svou herkou, felčarským vozem a pouťovými průpovídkami brázdí zemi, trhá shnilé zuby, pouští špatnou krev žilou, narovnává vymknuté hnáty a sem tam odřízne nějaký ten mokvající úd, aby zachránil zbytek zubožené tělesné schránky nešťastníka, po kterém se už sápala nenažraná a všudypřítomná Zubatá. Roba učí svému bolestnému řemeslu a také žonglovat, ale je mu jasné, že se tenhle mladík nespokojí jen s řemeslem pouťového bradýře, a tak ho doprovodí až k Doverským útesům, na počátek jeho velké cesty za poznáním.

Ranhojič / Stellan Skarsgård, Tom Payne
Zdroj: ČT24/Bontonfilm

Někde hodně daleko na něj čeká lékařská škola velkého Avicenny, hrdý šah Ala ad-Daula (Olivier Martinez) a krutí jezdci Seldžukové. A také první tajná pitva, hnusná epidemie „černé smrti“ a kontrastně krásná a mladá Rebecca (Emma Ragbyová), která se má provdat za tlustého a starého židovského obchodníka, jehož nemiluje, neboť má mnohem raději pohádku o Sindibádovi a hlavně štíhlého hezouna Roba, což vnáší do děje poněkud rozplizlý, nevýživný a jen matně fungující milostný motiv, jenž bych bez problémů oželel.

Režisér Philipp Stölzl odvedl dobré a jisté filmařské řemeslo, dokázal, že umí být dobrým vypravěčem nepřeslazené a netriviální story, v níž vystupují křesťané, Židé a muslimové. Z občas probleskujícího klišé udělal jen okrajový ornament a převedl na filmové plátno příběh, který je překvapivě napínavý, jakkoli v centru jeho dění není klasická akce a dikce působí místy až překotně, neboť vzhledem k počtu postav a všech peripetií, jimiž procházejí, není moc času na detailnější rozehrávku, nebo dokonce explicitní vysvětlování. Komu tady ujede vlak, ten prostě nestíhá.

Ranhojič / Tom Payne, Ben Kingsley
Zdroj: ČT24/Bontonfilm

Pasternakův, Leanův a Sharifův Doktor Živago, Kurosawův a Mifuneho Rudovous či dr. Hanibal Lecter Anthonyho Hopkinse a Thomase Harrise, to jsou jen některé filmové postavy, jež vzešly z lékařského prostředí. Filmaři z něho rádi čerpali již v počátcích kinematografie (Kabinet doktora Caligariho), dotkli se s ním oscarových vavřínů (Přelet nad kukaččím hnízdem) a k jeho významným postavám se čas od času vracejí dodnes (Nebezpečná metoda v aranžmá Freuda, Junga a Cronenberga). Pozadu nezůstala ani česká kinematografie (Hra o jablko; Skalpel, prosímPozor, vizita!) a nepřehlédnutelné místo tahle problematika zaujala i v oblíbených zahraničních televizních seriálech (Plastická chirurgie, Pohotovost, Nemocnice Chicago Hope, Dr. House) a jejich českých a slovenských mutacích (Sanitka, Nemocnice na kraji města či Svědek umírajícího času).

A někam do této různorodé společnosti svým tématem zapadá i Ranhojič, natočený podle prvního dílu trilogie amerického spisovatele Noaha Gordona (Ranhojič, Šaman a Lékařka). Navzdory velkému čtenářskému úspěchu se možná zdál Hollywoodu málo výživný, a tak na něj nastoupila německá produkce a zvládla ho zajímavě, barvitě a profesionálně. Výsledkem je výpravný, neošizený a velkoryse realizovaný historický velkofilm, kde je třeba na počátku jen přistoupit na dohodu, že se v celém (tehdy známém) světě hovoří anglicky.

V první, temnější anglické části dominuje sympatický šarlatán, bavič i charakterní herec Stellan Skarsgård, ve druhé, zařící barvami bohatství a nočních ohňostrojů pohádkové Persie se prosazuje legendární Avicenna alias Ibn Síná alias Ben Kingsley a obě části pak propojuje sympatický objev z britských ostrovů, rodák z Essexu Tom Payne, jehož touha po poznání i odvaha překračovat striktní dobová tabu, místy válcují i Avicennu. Všichni jsou jistí, přesní a přesvědčiví, v druhém sledu podporovaní skousnutelným Olivierem Martinezem a lehce prudící, protože i mírně nadbytečnou Emmou Rigbyovou.

Úžasný a kontrastní vizuál obou částí jistí brilantní, pocitová i krajinářská kamera Hagena Bogdanskiho (oscarové Životy těch druhých), která buduje atmosféru a „dobarvuje“ děj, byť výtvarné záběry písečných dun v sálavém slunci či studeném svitu měsíce již balancují na hraně komerčního turistického plakátu. Poctivé filmové řemeslo, vymazlený vizuál, zajímavé téma, rozměrná a inspirativní literární předloha (kterou nebylo jednoduché vtěsnat do scénáře dvouapůlhodinového spektáklu), místy mírně patetické repliky typu „domov je tam, kde jsi ty“, „dokud si ho budeme pamatovat, bude žít“ a spolehlivé herecké výkony, to všechno je příjemné, velkorysé a vkusné filmové překvapení zvané Ranhojič, odehrávající se v době, kdy se rodily počátky soudobého lékařství. Dobrodružstvím je tu jedna neústupná cesta za poznáním a akcí první operace slepáku – a i když se to nezdá, není to málo!

Je to příběh člověka, který šel za svým snem a byl ochoten zaplatit jakoukoli cenu, aby ho naplnil. Každý z nás máme přece také nějaký, a tak pro nás může být tenhle podnětný film nejen zábavou, ale i výzvou vydat se na cestu k jeho dosažení. A to je silný vzkaz, jakých se na soudobém filmovém plátně neobjevuje mnoho.

PHYSICIAN / RANHOJIČ. Německo 2013, 150 min., české titulky, od 12 let, 2D. Režie: Philips Stölzl. Scénář: Jan Berger (podle stejnojmenného románu Noaha Gordona). Kamera: Hagen Bogdanski. Hudba: Ingo Frenzel. Hrají: Tom Payne (Rob Cole), Ben Kingsley (Ibn Síná), Stellan Skarsgård (Bader), Olivier Martinez (šejk Ala ad-Daula), Emma Rigbyová (Rebecca). V kinech od 8. května 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klíčníci vyzvedli české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
14:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kostková a Eben budou moderovat StarDance naposledy

Letošní řada taneční soutěže StarDance bude poslední, kterou budou moderovat Tereza Kostková a Marek Eben. Moderátorská stálice to oznámila při představování letošních novinek. První taneční večer odvysílá Česká televize v sobotu 10. října.
12:27Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTočím pro sebe jako diváka za deset let, říká Hřebejk

Od režiséra Jana Hřebejka vysílá Česká televize aktuálně seriál Na tělo o současných padesátnících, vedle toho Hřebejk chystá Jobovku, tedy příběh pražské rodiny, která se přestěhuje na venkov. „Každý, kdo se na to bude dívat, to bude posuzovat podle svých zkušeností,“ podotkl Hřebejk v Interview ČT24 k diváckému přijetí svých počinů. Při natáčení vede dialog sám se sebou jako potenciálním divákem a ptá se, jestli ho film či seriál bude bavit i za deset let. To se mu stalo při zhlédnutí jeho celovečerního debutu Šakalí léta. Naopak snímek Medvídek podle něho mohl dopadnout lépe.
před 10 hhodinami

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 19 hhodinami

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
včera v 16:35

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
včera v 10:00

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.