Ranhojič resuscituje historický velkofilm

Anglie v době temného středověku, který nemilosrdně pohřbil všechny poznatky antické medicíny. Odtud až na konec světa do daleké Persie se vydává sirotek a pomocník potulného bradýře Rob Cole, do školy slavného učence Avicenny v Isfahánu, aby se tu naučil léčit a uzdravovat. Již nechce jen bezmocně přihlížet, jak lidé umírají. Chce být tím, kdo s nemocí bojuje, a buď ji přemůže, nebo ona porazí jeho. Chce se naučit, jak je nad ní možné vyhrávat!

V zásadě je to jednoduché, stačí jen vstoupit do Madrasy, kterou vede uznávaný perský učenec, filozof, básník, přírodovědec ale hlavně lékař, který je považován za zakladatele moderní medicíny Ibn Síná (Ben Kingsley), vystudovat ji a stát se učeným hakimem, jenž bude lidem vracet zdraví. Pro Roba (Tom Payne) to znamená strávit zhruba rok na dlouhé a často nebezpečné cestě do východního, muslimského světa, přežít vražednou písečnou bouři a vzdát se (alespoň na čas) svého Boha, který to snad pochopí a odpustí mu, když už nedal na jeho dětské prosby a vzal mu matku, kterou Rob se svými malými sourozenci rozhodně potřeboval více nežli on. 

Teď je z něj mladík, kterého se ujal potulný ranhojič Bader (Stellan Skarsgård), jenž se svou herkou, felčarským vozem a pouťovými průpovídkami brázdí zemi, trhá shnilé zuby, pouští špatnou krev žilou, narovnává vymknuté hnáty a sem tam odřízne nějaký ten mokvající úd, aby zachránil zbytek zubožené tělesné schránky nešťastníka, po kterém se už sápala nenažraná a všudypřítomná Zubatá. Roba učí svému bolestnému řemeslu a také žonglovat, ale je mu jasné, že se tenhle mladík nespokojí jen s řemeslem pouťového bradýře, a tak ho doprovodí až k Doverským útesům, na počátek jeho velké cesty za poznáním.

Ranhojič / Stellan Skarsgård, Tom Payne
Zdroj: ČT24/Bontonfilm

Někde hodně daleko na něj čeká lékařská škola velkého Avicenny, hrdý šah Ala ad-Daula (Olivier Martinez) a krutí jezdci Seldžukové. A také první tajná pitva, hnusná epidemie „černé smrti“ a kontrastně krásná a mladá Rebecca (Emma Ragbyová), která se má provdat za tlustého a starého židovského obchodníka, jehož nemiluje, neboť má mnohem raději pohádku o Sindibádovi a hlavně štíhlého hezouna Roba, což vnáší do děje poněkud rozplizlý, nevýživný a jen matně fungující milostný motiv, jenž bych bez problémů oželel.

Režisér Philipp Stölzl odvedl dobré a jisté filmařské řemeslo, dokázal, že umí být dobrým vypravěčem nepřeslazené a netriviální story, v níž vystupují křesťané, Židé a muslimové. Z občas probleskujícího klišé udělal jen okrajový ornament a převedl na filmové plátno příběh, který je překvapivě napínavý, jakkoli v centru jeho dění není klasická akce a dikce působí místy až překotně, neboť vzhledem k počtu postav a všech peripetií, jimiž procházejí, není moc času na detailnější rozehrávku, nebo dokonce explicitní vysvětlování. Komu tady ujede vlak, ten prostě nestíhá.

Ranhojič / Tom Payne, Ben Kingsley
Zdroj: ČT24/Bontonfilm

Pasternakův, Leanův a Sharifův Doktor Živago, Kurosawův a Mifuneho Rudovous či dr. Hanibal Lecter Anthonyho Hopkinse a Thomase Harrise, to jsou jen některé filmové postavy, jež vzešly z lékařského prostředí. Filmaři z něho rádi čerpali již v počátcích kinematografie (Kabinet doktora Caligariho), dotkli se s ním oscarových vavřínů (Přelet nad kukaččím hnízdem) a k jeho významným postavám se čas od času vracejí dodnes (Nebezpečná metoda v aranžmá Freuda, Junga a Cronenberga). Pozadu nezůstala ani česká kinematografie (Hra o jablko; Skalpel, prosímPozor, vizita!) a nepřehlédnutelné místo tahle problematika zaujala i v oblíbených zahraničních televizních seriálech (Plastická chirurgie, Pohotovost, Nemocnice Chicago Hope, Dr. House) a jejich českých a slovenských mutacích (Sanitka, Nemocnice na kraji města či Svědek umírajícího času).

A někam do této různorodé společnosti svým tématem zapadá i Ranhojič, natočený podle prvního dílu trilogie amerického spisovatele Noaha Gordona (Ranhojič, Šaman a Lékařka). Navzdory velkému čtenářskému úspěchu se možná zdál Hollywoodu málo výživný, a tak na něj nastoupila německá produkce a zvládla ho zajímavě, barvitě a profesionálně. Výsledkem je výpravný, neošizený a velkoryse realizovaný historický velkofilm, kde je třeba na počátku jen přistoupit na dohodu, že se v celém (tehdy známém) světě hovoří anglicky.

V první, temnější anglické části dominuje sympatický šarlatán, bavič i charakterní herec Stellan Skarsgård, ve druhé, zařící barvami bohatství a nočních ohňostrojů pohádkové Persie se prosazuje legendární Avicenna alias Ibn Síná alias Ben Kingsley a obě části pak propojuje sympatický objev z britských ostrovů, rodák z Essexu Tom Payne, jehož touha po poznání i odvaha překračovat striktní dobová tabu, místy válcují i Avicennu. Všichni jsou jistí, přesní a přesvědčiví, v druhém sledu podporovaní skousnutelným Olivierem Martinezem a lehce prudící, protože i mírně nadbytečnou Emmou Rigbyovou.

Úžasný a kontrastní vizuál obou částí jistí brilantní, pocitová i krajinářská kamera Hagena Bogdanskiho (oscarové Životy těch druhých), která buduje atmosféru a „dobarvuje“ děj, byť výtvarné záběry písečných dun v sálavém slunci či studeném svitu měsíce již balancují na hraně komerčního turistického plakátu. Poctivé filmové řemeslo, vymazlený vizuál, zajímavé téma, rozměrná a inspirativní literární předloha (kterou nebylo jednoduché vtěsnat do scénáře dvouapůlhodinového spektáklu), místy mírně patetické repliky typu „domov je tam, kde jsi ty“, „dokud si ho budeme pamatovat, bude žít“ a spolehlivé herecké výkony, to všechno je příjemné, velkorysé a vkusné filmové překvapení zvané Ranhojič, odehrávající se v době, kdy se rodily počátky soudobého lékařství. Dobrodružstvím je tu jedna neústupná cesta za poznáním a akcí první operace slepáku – a i když se to nezdá, není to málo!

Je to příběh člověka, který šel za svým snem a byl ochoten zaplatit jakoukoli cenu, aby ho naplnil. Každý z nás máme přece také nějaký, a tak pro nás může být tenhle podnětný film nejen zábavou, ale i výzvou vydat se na cestu k jeho dosažení. A to je silný vzkaz, jakých se na soudobém filmovém plátně neobjevuje mnoho.

PHYSICIAN / RANHOJIČ. Německo 2013, 150 min., české titulky, od 12 let, 2D. Režie: Philips Stölzl. Scénář: Jan Berger (podle stejnojmenného románu Noaha Gordona). Kamera: Hagen Bogdanski. Hudba: Ingo Frenzel. Hrají: Tom Payne (Rob Cole), Ben Kingsley (Ibn Síná), Stellan Skarsgård (Bader), Olivier Martinez (šejk Ala ad-Daula), Emma Rigbyová (Rebecca). V kinech od 8. května 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
29. 3. 2026

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
29. 3. 2026

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
29. 3. 2026

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
29. 3. 2026
Načítání...