Punk není mrtev, i když není nejzdravější

Praha – Nejen o hudbě, ale hlavně o idejích, snaze být nezávislý a vyjadřovat se po svém bez omezení je nová publikace Alexe Švamberka nazvaná No Future, která se zaměřuje na britský punk. Knížka v rozhovorech s klíčovými protagonisty scény zachycuje vývoj ostrovního punku od pub rocku až ke grind coru Napalm Death i pohled muzikantů na tvorbu a její dopad. Ukazuje význam provokace i vzpoury proti zavedeným normám.

Kromě proměn britské punkrockové scény kniha zachycuje i to, jak se proměňovala britská společnost od poloviny sedmdesátých let do současnosti, jaký vliv na ni měli politici od labouristů poloviny sedmdesátých let přes konzervativní Margaret Thatcherovou až po představitele nové levice Tonyho Blaira a jak se vyrovnávala s dopadem válek o Falklandy a v Iráku.

Své názory zde vyjadřují kromě známých Sex Pistols, Exploited, Clash nebo UK Subs také členové kapel Toy Dolls, Damned, Conflict, Buzzocks, Chumbawamba, Lurkers, Napalm Death, Sham69, Vibrators, Stranglers a mnoho dalších. „Rozhovory se zahraničními kapelami jsou tady do určité míry vzácnější a nashromáždil jsem jich od začátku 90. let tolik, že tak vznikla před osmi lety idea, že by se měly vydat jako knížka o punku. Nakonec se rozdělila na dva díly a letos vyšel ten druhý, věnovaný britské scéně,“ přiblížil Alex Švamberk v rozhovoru pro pořad Kulturama na ČT24.

Nahrávám video

„Člověk by čekal, že se setká s lidmi z okraje společnosti, nesnesitelnými, ale spíš bylo vždycky zajímavé, nakolik mají zájem o dění ve společnosti a jak hodnotí aktuální sociální a politickou situaci v Británii,“ říká Švamberk s tím, že od 90. let, kdy punkovou scénu mapuje, se mnohé změnilo. „Ten optimismus, který se objevoval po konci studené války a pádu železné opony, vyprchal, a zejména takové to zahořknutí se v Británii objevilo s válkou v Iráku,“ doplňuje.

„Asi se nedá říct, že punk je nejzdravější, podle toho, kolik lidí zahynulo, ale přesto punk není mrtev,“ dodává Alex Švamberk. Jeho kniha No Future vychází v češtině, jedná se ale o unikátní publikaci i na zahraniční poměry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 15 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...