Arcibiskupství pražské začalo stěhovat svou obsáhlou knihovnu do Strahovského kláštera. Tamní premonstráti zařadí zhruba 10 500 historických tisků do své knihovny a zpřístupní je veřejnosti, což by v budově Arcibiskupského paláce nebylo možné.
Knižní fond se váže především k působení arcibiskupa Jana Mořice z Manderscheidu, který tento úřad zastával v období 1733 až 1763. Proto bývá nazýván jako Manderscheidská knihovna. Obsahuje ale i starší tisky. „Zejména jde o nejstarší knihovnu prvního pohusitského pražského arcibiskupa Antonína Brusa z Mohelnice, která zahrnuje tisky z doby po roce 1550,“ doplnil vedoucí arcibiskupské knihovny Richard Jozíf.
Tato nejstarší část obsahuje katolická i protestantská díla z oblasti teologie a filozofie, z dalších oborů je ve velké míře zastoupena také historie, nechybí ani tituly z oblasti přírodních věd, léčitelství či slovníky. „Velmi cenné jsou tisky zabývající se architekturou, stavitelstvím, urbanismem, dějinami umění a sběratelstvím. Výjimkou není ani dobová móda šířící se z prostředí pařížského dvora počátku 18. století,“ doplňuje Richard Jozíf.
Ještě pár let
Po přestěhování rozšíří knižní sbírky Strahovského kláštera, které čítají kolem půl milionu svazků, včetně přibližně 3000 rukopisů, 1500 inkunábulí a ke čtvrt milionu starých tisků.
Zpřístupnění děl z arcibiskupské knihovny ocení především badatelé a studenti. Přestěhované svazky ale podle Víta Kochánka za Arcibiskupství pražského musí nejprve projít kontrolou a je třeba je správně zařadit. Odhaduje, že nahlédnout do nich bude možné v řádu let.
