Publicista Klusák reviduje legendu o Karlu Gottovi. Uměl vyřešit křižovatky ve svůj prospěch, říká

Nahrávám video
Publicista Pavel Klusák napsal knihu o Gottovi
Zdroj: ČT24

Karel Gott se ještě za života stal legendou, která sice měla své chyby, ale raději o nich příliš nemluvila. Životopis idola československého i českého popu nyní reviduje kniha hudebního publicisty Pavla Klusáka. Publikace Gott – československý příběh nahlíží mimo jiné na mýty mnohdy šířené samotným zpěvákem. Autor věří, že Gottovu legendu svou knihou nebourá, ale upřesňuje.

Napsat knihu se prý Pavel Klusák rozhodl ve dnech kolem pohřbu Karla Gotta. „Po řadu desetiletí byl každodenně přítomný v české a slovenské společnosti, zároveň byl zcela výjimečný – nejpopulárnější domácí hvězda. Je poměrně běžné, že o hudebnících vznikají nezávislé portréty a popkulturní studie. Gott se tomu bránil tak vehementně, že tím připoutal mou pozornost,“ vysvětluje.

Šedesát let kariéry se několikanásobnému zlatému slavíkovi dařilo udržovat značku Karel Gott bez větších dramat a konfrontací. „Nebyl tady zřejmě druhý takto zacílený zpěvák, který by tolik hudebních i společenských křižovatek vyřešil ve svůj prospěch,“ oceňuje svým způsobem Pavel Klusák.

S obrazem úspěšné a vždy vřelé hvězdy povznesené nad všední problémy se ale podle publicisty nelze spokojit. „Když jsem začal pracovat, viděl jsem, že sám zpěvák si občas protiřečí a o jedné situaci mluví třeba třikrát jinak. Že leccos zamlčoval a překrucoval. Chtěl jsem, aby moje kniha byla věrohodná, opírala se o zdroje. Ponořil jsem se tedy do pramenů a svědectví. A zjistil jsem, že k odhalení je toho víc, než jsem si zprvu myslel,“ uvádí s dodatkem, že se nesnažil o „šokující“ knihu.

Úspěch ve Vegas? Emigrace na Západ?

Gott si, míní Klusák, dovedl – ostatně jako i jiné legendy – téměř mistrně vybírat ze svého života jen určité momenty a na nich příběh stavět. Někdy se verze liší v detailech. Klusák například rozporuje historku, že do divadla Semafor Gotta osobně najali Jiří Suchý a Jiří Šlitr. Začínajícího zpěváka měl vytipovat hledač talentů, skladatel Karel Mareš.

Zpěvákem líčené úspěšné angažmá v Las Vegas se v knize mění rovnou v propadák. V novém světle ukazuje autor také Gottovu „cvičnou“ emigraci na začátku sedmdesátých let. „To, že otec patřil ke komunistické elitě, pracoval na jednom z ministerstev, a když bylo potřeba, lobboval v nejvyšších kruzích, Karel Gott nechtěl zveřejnit,“ podotýká.

Zasloužil si Gott nálepku normalizačního zpěváka, kterou po revoluci (kterou vítal po boku emigranta Karla Kryla hymnou před zaplněným Václavským náměstím) vehementně odmítal? „Karel Gott samozřejmě souputníkem režimu byl, harmonickým lyrickým průvodcem tou dobou, který ji mnohem více stvrzoval, než že by ji nějakým způsobem alternativně komentoval,“ nepochybuje Klusák. Reflektuje nicméně, že takto svého idola velká část veřejnosti nevnímala.

Svou cestu za štěstím popsal i Gott

Zatím poslední zásadní knihou o Gottově životě byla jeho autobiografie Má cesta za štěstím. Vyšla ke zpěvákovým nedožitým dvaaosmdesátinám. Gott, který svět opustil v říjnu 2019, se vydání nedožil, stihl ji ale připravit v podobě, v jaké si přál. Životopis se stal hned po vydání bestsellerem – první náklad šedesáti tisíc výtisků se vyprodal v podstatě za dva týdny. Podle zástupců distribuční společnosti Euromedia Group do knihkupectví rozvezou do Vánoc přibližně dalších sto tisíc kusů knihy.

Laskavou vzpomínkou je i dokument Karel, do kin se dostal letos na podzim. Režisérka Olga Malířová Špátová v něm se souhlasem rodiny zachytila poslední měsíce Gottova života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
před 14 hhodinami

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
před 17 hhodinami

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
před 19 hhodinami

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...