Protektor – smlouva s ďáblem je vždy cestou do pekel

Praha – Do českých kin právě vstupuje pozoruhodný film režiséra Marka Najbrta PROTEKTOR. Snímek, který vznikal celých pět let a jenž se podařilo zrealizovat také díky České televizi, která do projektu vstoupila jako rozhodující koproducent, zpracovává nadčasový příběh vztahu dvou lidí v extrémních podmínkách protektorátu. Emil, rozhlasový reportér, a Hana, filmová hvězda první republiky, na pozadí válečného dramatu prožívají vlastní soukromé drama. Tvůrci bravurní filmovou řečí předkládají divákovi drama o cti, lidské důstojnosti, kariéře, lásce a nakonec i o životě samotném.

Rozhlasový reportér Emil Vrbata a herečka Hana jsou manželé. Píše se rok 1938, atraktivní Hana slaví první úspěchy ve filmu, je obletována ctiteli. Emil, který ve svém povolání není zase až tak úspěšný, žárlí. Německá okupace a začátek války obrátí jejich životy naruby. Hana je konfrontována se svým židovským původem, z výšin nadějně rozběhnuté kariéry padá na dno společenského žebříčku. Emil využije šanci zachránit a zároveň ovládnout Hanin život. Odmítne rozvod, v zájmu Haniny ochrany setrvá v „rasově smíšeném manželství“ a stane se hlasem německé propagandy.

Protektorát jako kulisa lidských dramat

„Volba, před kterou stojí hlavní hrdina, je univerzální. Podobná dilemata - jestli z nějakého pragmatického důvodu zradit své přesvědčení, svědomí nebo čest - řeší lidé často i dnes. Ve svobodné a hmotně uspokojené společnosti to však zpravidla nemá fatální následky. Proto je období války tvůrci tak vyhledávané. Je to doba, kdy šlo o život, doba, v níž byl nastartován proces morální deformace našeho národa, který posléze završil komunismus. Plody tohoto procesu sklízíme dodnes,“ říká k výběru reálií režisér a spoluautor scénáře Marek Najbrt.

„Příběh jsme zasadili do protektorátního období proto, abychom jasně ukázali, kam až se člověk může dostat, pokud se rozhodne koketovat s ´ďáblem´. Rétorika oficiálních projevů z tohoto období nápadně připomíná rétoriku komunistickou. Rozdíl byl v tom, že zatímco za normalizace by člověk, který se rozhodl říkat, co si myslí, ztratil pouze svou existenční pozici, za protektorátu by mu hrozilo, že bude zastřelen. Je to tedy mnohem vypjatější a dramatičtější období, na kterém lze mnohem přímočařeji vyjádřit myšlenku, že osobní život každého z nás (např. osudovou lásku) zásadně ovlivňují naše postoje k životu veřejnému (za protektorátu k fašismu či nacismu, v době pozdější ke komunismu apod.) a jak ´nenápadně´ je osobní život každého z nás těmito faktory ovlivňován,“ doplňuje spoluautor scénáře Robert Geisler.

„V našem filmu nikoho nesoudíme a snažíme se ukázat život té doby zevnitř, pohledem lidí, kteří ji žili. Někteří přežili, jiní ne,“ uzavírá třetí ze spoluautorů Benjamin Tuček.

Neotřelé zpracování

Až potud by se dalo říct - nic nového pod sluncem. Období protektorátu již častokrát posloužilo jako pozadí pro dramatické příběhy a nutnost hrdinů zaujmout rozhodující postoj byla už také mnohokrát zfilmována. Co dělá Protektora filmem dobrým až výborným, je jeho zpracování, v němž všechny složky vytvářejí dokonalou, vyváženou a nakonec napínavou stavbu. Základem je dobrý scénář, který je v dialogu velmi úsporný, ale přesný, poměrně banální situace jsou kladeny tak, že nenápadně skládají přirozenou a promyšleně gradující dramatickou linku. Kvalitní herecké výkony přesně vybraných herců úspornými výrazovými prostředky vytvářejí vnitřní napětí a nenápadně, leč přesně odkrývají divákovi vnitřní rozpory a problémy postav. To vše podtrhuje skvostný střih, který filmu dodává rytmus a gradaci. V neposlední řadě pak celkový dobrý výsledek podtrhuje hudba, která je kompilací dobových šlágrů, ale v autorském tvůrčím nasazení. Nelze pominout ani opět nenápadnou, ale přesnou kameru, kostýmy i dokonale zvládnuté scénické dobové reálie.

To vše je složeno do kvalitního a působivého celku, který v sobě obsahuje všechny potřebné atributy současného filmu a zároveň vypovídá příběh s obrovským přesahem, aniž by upadal do patosu či si vypomáhal osvědčenými klišé. Nepředpojatý divák, který se nenechá odradit tím, že se děj odehrává za protektorátu, tak odchází z kina, přes závažnost námětu, s pocitem uspokojení, jež se dostavuje po zhlédnutí výborného filmu.

Protektor:

Režie - Marek Najbrt. Scénář - Marek Najbrt, Robert Geisler, Benjamin Tuček. Kamera - Miloslav Holman. Architekt - Ondřej Nekvasil. Kostýmy - Andrea Králová. Make-up - Lukáš Král. Hudba - Midi Lidi. Střih - Pavel Hrdlička.

Hrají: Jana Plodková, Marek Daniel, Klára Melíšková, Tomáš Měcháček, Richard Stanke, Jan Budař, Jiří Ornest, Sandra Nováková, Martin Myšička, Simon Schwarz a další. V kinech: od 24. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...