Pronásledovaný, leč nezlomený Ladislav Wagner vystavuje na Starém městě

Praha - Výtvarník Ladislav Maria Wagner, kterému galerie Břehová uspořádala výstavu obrazů, měl dlouho hlavní město zakázané. Za totality tu nesměl žít ani pracovat. Přes všechnu perzekuci se nakonec stal mezinárodně uznávaným malířem. Jeho jméno najdete i ve Světovém registru umělců v New Yorku. V Nitranské ulici na Vinohradech měl kdysi Ladislav Maria Wagner svůj první ateliér. Dnes žije a maluje v jihočeských Hajanech. Jihočechem se stal z donucení. Byl nepřítelem minulého komunistického režimu.

V totalitním období byl režimem tvrdě pronásledován, vězněn a fyzicky i duševně týrán s trvalými následky na zdraví. Byl nuceně stěhován z místa na místo. Nejdříve ho státní bezpečnost vystěhovala do Ostravy. „Stěhovací anabáze tím ale nekončila, pak mě zase na příkaz tajemníka pro kulturu vystěhovali, vysypali mi věci za Příborem do pole a skončil jsem v Rožmberku, který jsem po dobu sedmi let nesměl opustit,“ popisuje režimní pronásledování výtvarník.

Roku 2007 v pařížském ateliéru vznikly obrazy, jež jsou součástí cyklu „Pozdvihování“, který byl vystaven v Paříži (galerie Thuillier), v Amsterdamu (galerie Tussen) a v San Sebastianu spolu se souborem kreseb k obrazu „Snímání z kříže“ instalovaném v katedrále St-Croix v belgickém Lutychu. Část cyklu spolu s posledními obrazy je zahrnut do současné expozice v pražské galerii Břehová.

Ústřední obraz výstavy má název Arytmie. Odstartoval nejen celou sérii obrazů, ale i uměleckou výpověď člověka, který prodělal složitou operaci srdce. „Je to nejucelenější výstava za posledních pět let. Pracuji podle svých vlastních pocitů, ale s pevným myšlenkovým základem. Každý obraz se váže vždy k nějaké události,“ prozrazuje Wagner.

Expozice vypráví příběh o strachu, bolesti, ale i naději a radosti. O základních pocitech, které doprovázejí lidský život. Po pražské výstavě budou obrazy Ladislava Wagnera k vidění v Českých Budějovicích.

Ladislav Maria Wagner - malíř, grafik, sochař

narozen 27. června v Nitře. Pochází po otci ze známého Jaroměřského rodu malířů, dekoratérů, sochařů a kameníků. Malířova experimentální tvorba je známa po celém světě a jeho obrazy jsou součástí mnoha státních a soukromých sbírek. Realizuje se také v architektuře. Získal významná ocenění doma i v cizině a je čestným členem několika prestižních institucí. Je znám svou nechutí k médiím a k popularizaci své osoby na veřejnosti. Žije a pracuje v ústraní jihočeské vesničky Hajany. Tvoří také v rakouském Vocklabrucku, městečku Sitges nedaleko Barcelony, v Pollenci na Malorce a francouzském La Londe Les Maures.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 11 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 11 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...