Praha – Polská tragikomedie Druhá strana mince, odehrávající se v 50. letech minulého století, zahájí 13. ledna letošní Projekt 100. Sedmnáctý ročník putovní přehlídky představí vybrané kvalitní snímky napříč kinematografií opět v desítkách měst. Šestici letošních titulů spojuje téma lásky a vášně. „V rozmanitých podobách – romantické vzplanutí, absence lásky, vášeň a intriky bonvivánů, láska spasitelská, ochranitelská, falešná i spirituální,“ doplnil Pavel Bednařík, umělecký ředitel pořádající Asociace českých filmových klubů.
Vedle klasických děl – němého Erotikonu z roku 1929 a Velké lásky komika Pierra Étaixe, která vznikla o čtyřicet let později – vybrali organizátoři letos i čtyři poměrně nové evropské snímky, které do české kinodistribuce teprve vstupují. K nim patří – mimo už zmíněný zahajovací film – Wajdova lehce autobiografická adaptace románu Jaroslava Iwaszkiewicze Puškvorec, koprodukční komedie Dagura Káriho s názvem Dobré srdce a Další rok „antropologa s kamerou“ Mikea Leigha.
Vybraná kolekce vypovídá podle Bednaříka o různých podobách lásky a vášně: „Z hlubin temného vzplanutí duše prosté železničářovy dcery k proradnému záletníkovi v Erotikonu přes rutinu a stereotyp manželské lásky a snový únik ve Velké lásce až k podzimu života, který zrcadlí nepřehlednost, zoufalství a marnost lidského počínání ostatních v Dalším roku.“
Erotikon
Gustav Machatý, ČR, 1929
Němý film v rekonstruované verzi připomene 110. výročí narození režiséra Gustava Machatého (tři roky po Erotikonu natočil skandální Extasi, kterou ocenil festival v Benátkách, Vatikán ji ale zatratil pro nemravnost a škodlivost). Erotikon měl premiéru v Karlových Varech, v Praze byl promítán až v lednu 1930. V roce 1933 byl znovu uveden v české a německé ozvučené verzi s hudbou Erno Košťála. Příběh důvěřivé venkovské dívky, která jedné deštivé noci podlehne svodům projíždějícího cizince, doprovodí v Projektu 100 hudba skupiny Forma.
Velká láska
Le grand amour / Pierre Étaix, Francie, 1969
Moderní svět zisku, spotřeby a stereotypů se stává kulisou snění, radosti a zamilovanosti. První barevný snímek francouzského komika Pierra Étaixe (film režíroval i si v něm zahrál hlavní roli) oplývá fantaskní groteskností a muzikálově poetickou aurou, které diváci znají z filmů Étaixova souputníka Jacquese Tatiho. Na scénáři filmu spolupracoval spisovatel Jean Claude Carriére. Snímek doplňuje krátký film Všechno nejlepší, anekdota, za kterou Étaix získal v roce 1963 Oscara pro nejlepší krátký film.
Dobré srdce
The Good Heart / Dagur Kári; Dánsko, Island, USA, Francie, Německo; 2009; v kinech ČR: od 6. ledna 2011
Islandský scenárista, režisér a muzikant Dagur Kári se ve svém třetím celovečerním snímku věnuje podobně jako v předcházející tvorbě (Albín jménem Nói, 2003 a Outsider, 2005) netypickým hrdinům, lidem z okraje společnosti. Nostalgická tragikomedie nás zavádí do jednoho newyorského baru, jehož neurvalý majitel Jacques (Brian Cox) už chce pověsit řemeslo na hřebík. Najde si proto na ulici svého následovníka, mladého pobudu a snílka Lucase (Paul Dano), který má ale na barmanskou profesi až příliš „dobré srdce“. Lekce otrlosti může začít…
Další rok
Another Year / Mike Leigh, Velká Británie, 2010; v kinech ČR: od 13. ledna 2011
Režisér Mike Leigh, šestkrát nominovaný na Oscara, občas přezdívaný „antropolog s kamerou“, přichází s další studií lidských osudů. Kolem šťastného manželského páru obíhají nešťastné a osamělé životy jejich přátel a příbuzných. Jako jejich důvěrníci vidí do jádra všech jejich zamotaných životů, do jejich přátelství a osamělosti, do naděje a zoufalství, do vzniku nového i zániku starého. A to vše by bylo v pořádku, pokud by se jedna neprovdaná kamarádka nezamilovala do jejich syna.
Puškvorec
Tatarak / Andrzej Wajda, Polsko, 2009; v kinech ČR: od 13. ledna
Poslední dokončený film legendy polské kinematografie Andrzeje Wajdy prolíná tři dějové roviny - autobiografický román Jerzyho Iwaszkiewicze, vzpomínky herečky Krystyny Jandy na smrtelně nemocného manžela a „film ve filmu“, fiktivní natáčení uvedeného románu. Tématem filmu zůstávají dvě životní konstanty – potřeba a nemožnost lásky, která přichází příliš pozdě, a smrt, která přichází příliš nečekaně a brzy.
Druhá strana mince
Revers / Borys Lankosz, Polsko, 2009; v kinech ČR: od 13. ledna
Sabina, upjatá třicetiletá panna, pracuje jako redaktorka poezie ve varšavském nakladatelství a domácnost sdílí s ráznou matkou a churavějící, nicméně čilou babičkou. Ve snaze najít pro Sabinu ženicha přivádějí obě ženy jednoho nemožného nápadníka za druhým. Avšak Sabina, jejíž srdce rozechvívá pohled na odhalené hrudi vojáků z filmových týdeníků, najde svého ctitele zdánlivě úplnou náhodou… Černohumorný příběh podle scénáře polského spisovatele Andrzeje Barta se vrací do padesátých let. Zachycuje osudový zvrat, který v životě žen tří generací způsobí setkání s agentem tajné policie.
Pořadatelem Projektu 100 je Asociace českých filmových klubů. Za sedmnáct let trvání se na putovní přehlídce představilo na 160 celovečerních a téměř 100 krátkometrážních snímků. Projekt 100 vznikl v roce 1995 se záměrem vrátit do kin zapomenutou nebo nedostupnou klasiku české i světové kinematografie a také doplnit program filmových klubů o nové „artové“ snímky.
I přesto vyvolává mezi filmovými kritiky diskusi o svém smyslu. „Výběr filmů působí dojmem kompromisu. Skoro si člověk řekne, že na to asociace měla skutečně málo peněz. A že i ta původní koncepce se už úplně překonala,“ podotýká například k letošnímu programu filmový publicista Michal Procházka.
Pavel Bednařík připouští, že Projekt 100 by mohl být i lepší: „Situace samozřejmě není úplně ideální a dovedeme si představit, že bychom uvedli více filmů nebo filmy jiné, v případě, že by podpora byla výraznější a že by třeba byly i soukromé zdroje na financování.“ Kvůli úsporám se organizátoři museli vzdát původního záměru uvést Všechny dobré rodáky Vojtěcha Jasného z digitální a restaurované kopie.
Kolekce šesti filmů se na cestu po českých a moravských kinech vydává 13. ledna, přehlídka trvá do 31. května. Seznam měst a kin, kde se promítá, najdete na stránkách festivalu. Výběr filmů je tradičně propojen s programem Letní filmové školy - část snímků byla v Uherském Hradišti uvedena v roce 2010, část předznamenává letošní ročník.
