Praha - Čeští filmaři by se měli zamyslet nad tím, jak tvořit české příběhy dostatečně směle, provokativně a sexy, aby se to dostaly i mimo Českou republiku, řekl Rick McCallum, americký filmový producent, který produkoval například Hvězdné války a chystá se natočit film o bratrech Mašínech. „Je to úžasný příběh, který bude schopen dosáhnout za hranice České republiky. Každý národ má svou stinnou stránku, kterou se snaží zapomenout. Má hlubokou snahu se jí nepostavit. Přitom to jsou věci, kterým je třeba se postavit především. Záležitost bratří Mašínů může být i příběhem pro teenagery, kteří nevěří systému, který zdědili. Základní téma je: Kam až jste ochotni zajít, abyste chránili svoji rodinu, co jste schopni a nejste schopni dělat?“
Rick McCallum, americký filmový producent, který produkoval například Hvězdné války, sérii Kronika mladého Indiana Jonese a mimo jiné i podle MTV nejlepší videoklip desetíletí „Undercover“ kapely The Rolling Stones byl hostem sobotního Hyde Parku Civilizace. Jak se produkují velkofilmy? Na co ze třicetileté spolupráce s Georgem Lucasem vzpomíná nejraději? Jak náročné je spolupracovat s prvotřídními americkými herci? Co má teď v plánu?
Jak jste se potkal s Georgem Lucasem? Jaký je osobně?
George Lucas je fantastická osobnost. Řada lidí si myslí, že to je velmi stydlivý člověk, ale má skvělý smysl pro humor. Není akorát příliš společenský, to znamená, že je rád doma, dívá se na filmy… není to prostě člověk, který by chodil moc ven. Spousta lidí si ze začátku myslela, že to je takový samotář, ale není. Má skvělou rodinu a bezvadný vztah se všemi spolupracovníky.
Potkal jsem ho v roce 84 v Londýně, kde jsem dělal malý film a on dělal obrovský film v tomtéž studiu. Přišel se na nás podívat, jak točíme, a strávil tam celý den. Věděl jsem, že chtěl být na naší scéně, ale my všichni jsme chtěli být na jeho scéně, protože my jsme měli málo peněz, zatímco on měl úplně všechno, po čem my jsme toužili… On přitom pořád zůstává malým filmařem. Miluje stříhání a ve své nové životní kapitole půjde do menších experimentálních filmů, jako byly jeho původní.
Říkáte, že stačí pár slov, maximálně pár vět, abyste přesně věděl, co po vás chce. Kolikrát jste se neshodli?
Neřekl bych, že jsme se příliš často neshodli. Řekl bych, že se mi daří vysvětlit, jak co myslím, ale ne vždy okamžitě. Někdy trvá dva, tři týdny, než si to sedne, pak se vrátíme a znovu si to probereme. V těch sporech není žádné ego nebo hrdost či pýcha. Jde o to, co je nejlepší pro diváky. Vy můžete vyhrát nějakou hádku, ale potom můžete prohrát, jakmile to lidé uvidí. U nás jde vždycky o mladé obecenstvo, o lidi od 12 let, tak si uvědomte, co tihle lidé chtějí vidět. Kolem toho se ty naše debaty točí. Ale myslím si, že on většinu argumentů vyhrál.
Ve Star Wars se vyskytuje celá řada různých postav. Čím byly inspirovány a jak vznikaly představy o jejich vzhledu, charakterech, vlastnostech apod.?
Prakticky všechny postavy vznikaly těžko. Vždycky tlačíme techniku až na kraj. Jakmile jsme přešli k digitální technice, bylo vše mnohem snazší. Není to jako s normálním filmem, kde si můžete vypůjčit nějaké sklenice, talíře a kostýmy v půjčovně. Všechno si musíte vyrobit. Bydleli jsme s Georgem ve stejné ulici, ale on na ní viděl něco úplně jiného než já. Je jako kubistický malíř, podívá se na něco a najednou je z toho nějaká kouzelná postava nebo film.
Který z triků použitých ve Hvězdných válkách byl nejnáročnější, nejnebezpečnější a který vás nejvíc bavil?
Když jsme začínali, neměli jsme vůbec žádnou představu, jak ten film budeme točit. Nebyla technologie, software, žádná počítačová síla, která by rozhýbala ten software, který jsme ani neměli. Nicméně museli jsme to naplánovat. Museli jsme vědět, v jakém pořadí budeme natáčet, ve který den musíme nasmlouvat co. Když jsme měli štěstí na velmi talentovaný štáb inženýrů a herců, tak se to posunulo vpřed, rozjelo se to. Musíte vynaložit stovky milionů dolarů za takový film a nevíte, jestli to bude fungovat. Prostě se do toho pustíte naslepo a věříte, že máte dost talentu na to, vyřešit všechny problémy, se kterými se střetnete.
Problém byl například s létáním. Prvních pět, šest měsíců jsme se snažili natočit tři sekundy a byl to obrovský průšvih. Den za dnem. Když jsme to vyřešili, začalo to najednou fungovat všechno. Nicméně to úsilí a spousta peněz a zdrojů, které jsme do toho dali, abychom ho rozhýbali, aby létal, byly strašné. Jakmile se to povedlo, měli jsme velkou radost. Věděli jsme, že to je začátek nové éry. Že je možné napsat úplně cokoliv a podaří se vám to.
O jakých se bavíme zdrojích, když říkáte neuvěřitelné?
V jednom okamžiku od roku 1997 do roku 2000 měla pouze NASA více kapacity na zpracování dat, než jsme měli my. Měli jsme víc než americká vláda.
Jak jste si jako producent poradil s výzvami, které vypadaly spíš jako sci-fi, než že by byly pozemsky realizovatelné?
Nejsem na drogách, ale občas jsem si říkal, že by to bylo fajn. Vypil jsem hodně kávy, vykouřil hodně cigaret. Na běžném díle se podílelo 3 500 lidí od začátku do konce. Asi bych odpověděl, že jsem měl k dispozici velmi talentované kolegy, kteří byli vždy ochotni pomoct.
Byl nějaký moment, kdy jste řekl Georgovi Lucasovi: Tohle prostě nepůjde?
Ne, to nemůžete nikdy režisérovi říct. Musíte skutečně natočit ten scénář. Ano, mnohokrát jsem si říkal: Proboha, jak tohle udělat? Myslím si, že se to dělo téměř každý den. Nicméně musíte zapojit všechny, kdo jsou k dispozici a mohou vám pomoc. Musíte si být vždycky jist, že se pohybujete správným směrem.
Bral jste to tak, že jako producent jste ten, kdo plní sny svého režiséra?
Pro mě osobně to tak bylo. Vždy jsem byl ve velmi úzkém kontaktu s režisérem. Můžete ho nasměrovat, když se dostane do slepé uličky, musíte držet rozpočet, program…
Je nějaký český film, který se vám líbí? Jak se Američané dívají na české filmy? Je nějaký film, který Američany zaujal, nebo je česká tvorba pro Američany po obsahové stránce nepochopitelná?
Do této doby, kdy se stahují filmy po internetu, bylo obtížné získat v Americe evropské filmy. Jsme taková šovinistická země uzavřená do sebe. Prezident George Bush ani nevěděl, že existuje nějaký svět za našimi hranicemi. Spousta filmů se nedostala do USA, ani do západní Evropy. Teď se svět otevírá. Osobně mám rád hodně českých filmů.
Viděl jsem třeba film Pusinky. Karin Babinská a její manžel, který je výborný kameraman, vytvořili skvělý příběh za minimálních nákladů. Nechápu, jak to mohli natočit. Ona je skvělá filmařka a její problém je, stejně jako u spousty jiných českých filmařů, nedostatek peněz na to, aby se vyjádřila. Čeští filmaři by se měli zamyslet nad tím, jak tvořit české příběhy v češtině, ale dostatečně směle, provokativně a sexy, aby se to dostalo i mimo českou republiku. Je jedno, jaký jste producent a kde točíte, ale musíte přežívat na globálním trhu. Člověk se musí vyznat v tlačenici, ve všech těch dotacích a podobně.
Prodejem Star Wars jste uzavřel, z pohledu diváka, svou dosud nejlepší kapitolu svého života. Co plánujete dál?
Star Wars jsou určitě v dobrých rukách, to mohu zaručit každému. Mimochodem, neřekl bych, že to byla nejlepší kapitola mého života. Byla to dobrá kapitola. Předtím jsem dělal malé filmy, na které nikdo nechodil, ale užíval jsem si práci s režiséry, líbily se mi ty filmy. Pak jsem možná přešel do většího úspěchu. Třetí kapitola, a zřejmě poslední, je pustit se do menších, nezávislých evropských filmů, které budou konkurovat v Evropě.
Jak to vypadá s filmem Tomáše Mašína Zatím dobrý? Přemýšlíte o tom, že jej natočíte anglicky?
Nikdy bychom to nenatočili anglicky, protože je to niterně český příběh. Je to úžasný příběh, který bude schopen dosáhnout za hranice České republiky, dozajista do střední a východní Evropy. Tomáš je mimořádný mladý režisér, jeho první film Tři sezony v pekle ukázal mimořádné nadání. Máme skvělý scénář od Jana Nováka, vybrali jsme lokality, kde se bude točit. Doufáme, že začneme točit v září. Rozpočet bude 4,5 milionu dolarů. Je to velice ambiciózní snímek. Pro Českou republiku je drahý, ale v mezinárodním měřítku nikoliv. Každopádně hodně to bolelo, ten proces získávání peněz.
Pro mě je nejlepší čas pustit snímek do kin před volbami. Lidé by měli otevřít oči a pochopit. Ten příběh není příliš známý mladým. Ale ta propaganda starších lidí proti Mašínům byla masivní. Je to samozřejmě na divácích, aby se rozhodli. Snažíme se to vykreslit realisticky a nepřiklánět se na žádnou stranu.
Každý národ má svou stinnou stránku, kterou se snaží zapomenout. Má hlubokou snahu se jí nepostavit. Přitom to jsou věci, kterým je třeba se postavit především. Chtěl bych, aby to vysvětlil ten film. Záležitost bratří Mašínů je skvělý příběh pro teenagery, kteří nevěří tomu systému, který zdědili. Oni proti systému nemusí bojovat jako jejich předchůdci. Dnes máme naprostou svobodu, kterou chceme mít. To je to základní téma - kam až jste ochotni zajít, abyste chránili svoji rodinu, kam nezajdete, abyste chránili svoji rodinu, co jste schopni a nejste schopni dělat.
Co vám chybí při tvorbě filmů v České republice?
Nejsou tu pobídky pro filmaře. Bohužel čeští politici vůbec netuší, jaký je dopad filmové kultury na ostatní kulturu. Nechápou, jak to funguje, nedochází jim, jak filmy mění myšlení. Ale teď se to trochu zlepšilo. Talenty tu jsou úžasné, jsou tu skvělí filmaři. Chtěl bych, aby točili něco s Čechy, v češtině a aby to fungovalo i za hranicemi České republiky. Ten rozpočet bude v tom případě o něco vyšší.
