„Přišla mi úplně přesná.“ Olgou Havlovou mohla být v novém filmu jen Anna Geislerová

Anna Geislerová se proměnila v Olgu Havlovu. První ženu a první dámu prvního českého prezidenta ztvární v chystaném filmu, zatím pracovně pojmenovaném Havel. Obsazovaná česká herečka byla prý pro režiséra a scenáristu Slávka Horáka první volbou. Pro roli Havla vybral Viktora Dvořáka. Základem příběhu je podle filmaře právě netradiční, ale o to silnější vztah pozdějšího prezidentského páru. Snímek je sleduje ještě v disidentských časech.

Vzhledem k tomu, že filmový příběh obsáhne dobu od šedesátých do osmdesátých let, hlavní postavy několikrát změní svůj vzhled. Zveřejněné fotografie se vztahují ke scénám z první dekády normalizace. 

Režisér: Hraný film není dokument, to snad pamětníci pochopí

Horák, který se před čtyřmi lety představil celovečerním debutem Domácí péče, upozorňuje, že ačkoliv ve filmu vystupují skutečné postavy, diváci by měli mít při sledování na paměti, že koukají na dramatizaci.

„To doufám pamětníci pochopí a budou reagovat na film jako na samostatné autorské dílo, hraný film není dokument ani rekonstrukce historických událostí,“ podotýká. Kromě režie napsal také scénář, spoluautorem je, stejně jako u Domácí péče, Rudolf Suchánek.

Filmový Havel – shodně s jeho skutečným osudem – prochází vývojem z úspěšného dramatika přes zakázaného dramatika a bojovníka za lidská práva až po zásadní osobnost sametové revoluce. V časech politických a společenských změn děj končí. Dějiny jsou ale podle Horáka až na druhém místě,  film se snaží zachytit především život, vztahy a charaktery hlavních postav.

Anna Geislerová (Olga Havlová) a Viktor Dvořák (Václav Havel)
Zdroj: Bontonfilm

Pro jejich vystižení bylo obzvlášť důležité herecké obsazení. „Anna Geislerová byla moje instinktivní první volba a o nikom jiném jsem ani neuvažoval, jen jsem doufal, že se mnou bude chtít dělat. Přišla mi úplně přesná, povahově i typově, zázemím, chováním, životním postojem,“ popisuje obsazení role Olgy Havlové Horák.

‚Lanďák‘ nás baví

Kromě Viktora Dvořáka, známého divákům nejvíce zřejmě ze seriálu První republika, coby Václava Havla se na plátně objeví také Stanislav Majer, Barbora Seidlová, Jiří Bartoška nebo Martin Hofmann. Poslední jmenovaný herec ztvární jiného herce – Pavla Landovského. „Konflikty zdrženlivého gentlemana Viktora Dvořáka v roli Havla a hlučného bouřliváka Martina Hofmanna v roli ‚Lanďáka‘ nás baví už při natáčení a děláme všechno pro to, abychom tuhle zábavnou energii přenesli na plátno co nejlépe,“ prozradil o zákulisí režisér Horák.

Ve snímku (nejen) o Havlovi by rád zkombinoval drama a komedii. Ostatně už v předchozím počinu Domácí péče o ženě trpící rakovinou se ve vážném tématu nevyhýbal humoru. Natáčení novinky začalo v srpnu, trvat by mělo do druhé poloviny října. Premiéra filmu, na němž se podílí i Česká televize, je v plánu příští rok v létě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 3 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 7 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 22 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...