Praha - Jedním z pokusů přiblížit život svatého muže Františka z Assisi dnešním lidem je nově natočený dokumentární film Blázen z La Verny režiséra a scenáristy Otakára Maria Schmidta. Postavu sv. Františka hrál člen kláštera minoritů v Brně, bratr Bohdan Heczko. Otakárovi M. Schmidtovi se povedlo udělat pomyslný most přes minulost a ukázat, v čem je svatý František výzvou pro život člověka 21. století. Dne 25. prosince uvede dokument ČT2 ve 20:55.
Příběh Františka z Assisi zpracoval Otakáro Schmidt
Premiéra dokumentu se konala 7. prosince 2010 v Praze za přítomnosti provinciála řádu minoritů otce Bogdana Sikory a dalších bratří. Promítání se stalo také místem přátelského setkání minoritských, kapucínských a františkánských bratří, kteří jsou současnými následovníky sv. Františka.
„Dokument má dvě příběhové linie - současný život františkánů, který se prolíná se životem samotného Františka. Tímto filmem vlastně navazuji na dokumenty o jezuitech (Nejsme andělé, jen děláme jejich práci), Nepomukovi (Nejznámější Čech - Jan Nepomucký, světec s pěti hvězdami) a salesiánech (Dej mi duši a ostatní si ponech), kde jsem si vyzkoušel metodu kombinace hraných sekvencí s dokumentárními prvky,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 režisér Otakáto Schmidt.
Tři větve františkánské spirituality
- řád bratří menších (minorité, františkáni a kapucíni)
- řád chudých paní – klarisky
- řád rodin a lidí žijících ve světě
Polohraný dokument je již pátým Schmidtovým filmem s náboženskou tematikou. Františka z Assisi si podle svých slov vybral kvůli jeho oddanosti k Bohu. „Byl považován za blázna, byl nazýván také prosťáčkem božím, bláznem božím a podobnými přívlastky, a to proto, že byl bláznem pro Krista. A z Laverny proto, že na hoře Laverna v Toskánsku nad Umbrií se uchýlil na konci svého života, aby daleko víc splynul s Bohem, aby víc meditoval, a obdržel tam dalo by se říci projekci Krista, jeho ran na svém těle, na rukou, na nohou – stigmata neboli pečetě,“ vysvětluje název dokumentu jeho režisér a scenárista.
František z Assisi je jednou z nejvýznamnějších osobností evropské kulturní i mystické tradice. Přes hradbu osmi staletí oslovuje nejenom křesťany, respektive katolíky, ale i muslimy, nebo ty, jimž jsme si zvykli říkat bez vyznání. „Františkův jazyk umí být univerzální, a přitom ne bezzubý. Františkánských témat je spousta: vztah člověka k přírodě, jeho místo v kosmu, smysl utrpení, pokora, chudoba jako dar (schopnost), mezilidský (mezináboženský) dialog, rytířství ducha, oběť, láska,“ dodává Schmidt. Režisér chce filmem oslovit především ty, kteří stále hledají svoji identitu. Příběh zasadil do současnosti, aby téma přiblížil více i mladým lidem. Například k Františkovu duchovnímu prozření dojde na diskotéce.
Smidtovy dokumenty se zakládají na silné vizualitě. Do všech svých filmů si také vybírá neherce, roli Františka tentokrát ztvárnil skutečný mnich Bohdan Heczko. Maria Schmidt připravuje každý rok na Vánoce dokument s náboženskou tematikou. Po Františkovi z Assisi plánuje film o Pražském Jezulátku nebo o Cyrilu a Metodějovi.