Příběh Františka z Assisi zpracoval Otakáro Schmidt

Praha - Jedním z pokusů přiblížit život svatého muže Františka z Assisi dnešním lidem je nově natočený dokumentární film Blázen z La Verny režiséra a scenáristy Otakára Maria Schmidta. Postavu sv. Františka hrál člen kláštera minoritů v Brně, bratr Bohdan Heczko. Otakárovi M. Schmidtovi se povedlo udělat pomyslný most přes minulost a ukázat, v čem je svatý František výzvou pro život člověka 21. století. Dne 25. prosince uvede dokument ČT2 ve 20:55.

Premiéra dokumentu se konala 7. prosince 2010 v Praze za přítomnosti provinciála řádu minoritů otce Bogdana Sikory a dalších bratří. Promítání se stalo také místem přátelského setkání minoritských, kapucínských a františkánských bratří, kteří jsou současnými následovníky sv. Františka.

„Dokument má dvě příběhové linie - současný život františkánů, který se prolíná se životem samotného Františka. Tímto filmem vlastně navazuji na dokumenty o jezuitech (Nejsme andělé, jen děláme jejich práci), Nepomukovi (Nejznámější Čech - Jan Nepomucký, světec s pěti hvězdami) a salesiánech (Dej mi duši a ostatní si ponech), kde jsem si vyzkoušel metodu kombinace hraných sekvencí s dokumentárními prvky,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 režisér Otakáto Schmidt.

Tři větve františkánské spirituality

- řád bratří menších (minorité, františkáni a kapucíni)

- řád chudých paní – klarisky

- řád rodin a lidí žijících ve světě

Polohraný dokument je již pátým Schmidtovým filmem s náboženskou tematikou. Františka z Assisi si podle svých slov vybral kvůli jeho oddanosti k Bohu. „Byl považován za blázna, byl nazýván také prosťáčkem božím, bláznem božím a podobnými přívlastky, a to proto, že byl bláznem pro Krista. A z Laverny proto, že na hoře Laverna v Toskánsku nad Umbrií se uchýlil na konci svého života, aby daleko víc splynul s Bohem, aby víc meditoval, a obdržel tam dalo by se říci projekci Krista, jeho ran na svém těle, na rukou, na nohou – stigmata neboli pečetě,“ vysvětluje název dokumentu jeho režisér a scenárista.

František z Assisi je jednou z nejvýznamnějších osobností evropské kulturní i mystické tradice. Přes hradbu osmi staletí oslovuje nejenom křesťany, respektive katolíky, ale i muslimy, nebo ty, jimž jsme si zvykli říkat bez vyznání. „Františkův jazyk umí být univerzální, a přitom ne bezzubý. Františkánských témat je spousta: vztah člověka k přírodě, jeho místo v kosmu, smysl utrpení, pokora, chudoba jako dar (schopnost), mezilidský (mezináboženský) dialog, rytířství ducha, oběť, láska,“ dodává Schmidt. Režisér chce filmem oslovit především ty, kteří stále hledají svoji identitu. Příběh zasadil do současnosti, aby téma přiblížil více i mladým lidem. Například k Františkovu duchovnímu prozření dojde na diskotéce.

Smidtovy dokumenty se zakládají na silné vizualitě. Do všech svých filmů si také vybírá neherce, roli Františka tentokrát ztvárnil skutečný mnich Bohdan Heczko. Maria Schmidt připravuje každý rok na Vánoce dokument s náboženskou tematikou. Po Františkovi z Assisi plánuje film o Pražském Jezulátku nebo o Cyrilu a Metodějovi.

  • Blázen z La Verny autor: Jana Studničková / Luboš Vála, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2196/219540.jpg
  • Blázen z La Verny / natáčení dokumentu zdroj: ČSFD http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2194/219338.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
14. 2. 2026

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026
Načítání...