Klášter ve Zlaté Koruně se po 78 letech opět těší z obrazu Madony zlatokorunské. Malba byla léta uchovávána jako součást klášterních pokladů a v dubnu 1938 jej představitelé kláštera odvezli kvůli obavám z hitlerovského Německa. Hodnota je podle památkářů nevyčíslitelná. Veřejnost bude moci Madonu obdivovat od 17. dubna.
Přežila nacisty i komunisty. Madona zlatokorunská se vrací domů
Tvorba takového obrazu ve středověku představovala i velké řemeslné umění. Výroba měla přesně stanovený čas.
„Jde o velice zvláštní obraz, kterému říkáme zázračný. Věřící jsou přesvědčeni o tom, že modlitba, jež je pronesena v jejich blízkosti, má zvláštní moc a donese se přímo k Panně Marii, která je na obraze. Ta je největší přímluvkyní u Pána Boha,“ řekl bývalý kastelán ve Zlaté Koruně Zdeněk Troup, hlavní iniciátor návratu obrazu.
Troup také tvrdí, že svou uměleckou hodnotou se zlatokorunská Madona vyrovná té z Veveří. I proto je obraz umístěný ve zrekonstruované opatské kapli, kde bude ve speciálním režimu přístupný veřejnosti.
Z 15. století do současnosti
Historie plátna se datuje mezi roky 1410 až 1420, kdy vzniklo zřejmě v pražské dílně. Památkáři přesto zcela nevylučují, že vznikl na jihu Čech. „Je pravděpodobné, že deska byla pořízena přímo pro cisterciácký klášter, kde plnila funkci matky ochránkyně konventu,“ uvedl Roman Lavička odborník na restaurování a památkář. Pannu Marii chovali cisterciáci ve velké úctě jako svou hlavní patronku.
GALERIE
Madona zlatokorunská
Dílo přežilo bez poskvrny druhou světovou válku i komunismus, který řady církevních předmětů zklikvidoval. „Zlatokorunský obraz patřil k těm mimořádným artefaktům, které byly i za komunistické diktatury pod ochranou expertů uměnovědních oborů. Dostalo se mu tak odpovídajících podmínek pro uchovávání i náležité odborné péče. Po léta byl vystaven jako součást expozic starého umění Národní galerie v Praze,“ vysvětlil Troup.
V devadesátých letech byl obraz navrácený církvi, ale jeho cesta na jih Čech se odkládala. „V té době byl zapůjčený do kláštera ve Vyšším Brodě. Po dlouhých jednáních a díky zásadnímu přispění bývalého českobudějovického biskupa Jiří Paďoura se podařilo dospět k dohodě,“ uvedla současná kastelánka kláštera Lenka Tondlová.