Pravda někdy bývá nudná, říká cimrmanolog Petr Brukner

28 minut
Petr Brukner v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Petr Brukner zůstal padesát pět let věrný Divadlu Járy Cimrmana. Začínal v něm nejprve jako kulisák, postupně se zpoza opony dostal na jeviště a také do filmu. Některé jeho role se staly nepřehlédnutelnými, byť nejsou delší než pár vět. „Divadlo léčí,“ uvedl v Interview ČT24 ke svému jedinému divadelnímu angažmá, v němž chce zůstat i po více než půlstoletí. Je ale také fotografem a výtvarníkem.

Mezi cimrmanology nastoupil Petr Brukner v roce 1967. Lano dostal od Ladislava Smoljaka, který učil Bruknerovu ženu, a navíc bydlel v sousedství. Potkávali se v autobuse. „Jednou Láďa řekl: ‚Hele, my děláme takové divadlo v Malostranské besedě. Potřebovali bychom holky pro všecko, přijďte se podívat,‘“ vypráví Brukner.

Pracoval jako oponář a kulisák, jeho žena se stala uvaděčkou. „Paradoxně na jevišti byly spousty doktorů, docentů, inženýrů, ale jediní skuteční doktoři v divadle byla moje žena, právnička, a pan doktor Kubíček, právník v důchodu,“ upozorňuje Brukner.

Zahrát ženu není žádný problém

Mezi falešné odborníky, kteří seminářem uváděli do patřičného kontextu jednotlivé hry, se dostal časem i on. Zdeněk Svěrák pro něj napsal roli studenta cimrmanologie v Hospodě Na mýtince. „Asi se líbilo, že jsem hrál takového naivního blbečka, a tak se jsem stal hrajícím technikem. No a pak, jak to u našeho divadla chodí, se z techniky stává herec malých rolí, potom středních rolí a potom herec velkých rolí,“ shrnul svou kariéru Brukner.

Režisér Jaroslav Papoušek ho označil za největšího českého žijícího naivního herce. Vysoko položený hlas a subtilnější vzezření spolu s nesmělým projevem ho také předurčilo k častým představitelům ženských postav, asi nejznámější je vousatá Zlatovláska, Brukner si oblíbil sufražetku Jenny ze hry Švestka.

obrázek
Zdroj: ČT24

Bez žen se ansámbl, který si zakládá na čistě mužském složení a nehercích (ač to druhé už neplatí), podle Bruknera vždycky dobře obešel. „Charakterizuje nás věta z jednoho našeho semináře, že zahrát ženu pro nás není žádný velký problém. Pro nás je velký problém zahrát muže. Čili kdyby – k čemuž nedojde – se k nám hrnula nějaká žena, musela by hrát asi chlapa,“ rozvíjí úvahy o smíšeném složení souboru.

Vedlejší role mu nevadí

Z jeviště už nebylo daleko před kameru. Bruknerovo (ne)herectví využil Zdeněk Svěrák třeba v televizních skečích s fiktivním Leopoldem Brašnářem, který nekrade. Založeny byly na skutečných historkách, které Brukner Svěrákovi vyprávěl. Ten si je půjčoval i do filmových scénářů.

„Moje žena je právnička. A ve filmu Jako jed leží Zdeněk v posteli se svou manželkou, nějak se k ní má a ona říká: ‚Prosím tě, dneska ne, já mám zítra stání!‘ A on říká: ‚Já mám stání teď.‘ To se opravdu odehrálo v naší ložnici,“ zmiňuje Brukner jednu takovou scénu.

Manželka ho prý při vypravování historek opravuje, že se ve skutečnosti odehrály jinak. „A já říkám: ‚Ale jak jsem to řekl, je to lepší.‘ Pravda je krásná, ale někdy bývá nudná,“ podotýká Brukner.

Ve filmu hrál od sedmdesátých let. Hlavní roli ovšem nikdy nedostal žádnou, v některých si dokonce vystačil jen s pár slovy. „Mně to takhle vyhovuje. Nerad se učím text,“ nelituje. Při jeho první zkušenosti před kamerou, ve snímku o Josefu Václavu Sládkovi, z něj prý byly vidět pouze nohy.

V titulech Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, kteří ho, stejně jako další kolegy z divadla, obsazovali i do celovečerních filmů, už hrál i obličejem. Ať už šlo o příběhy související s Cimrmanem, jako Jára Cimrman ležící spící a Nejistá sezona, nebo komedie jako Jáchyme, hoď ho do stroje, Na samotě u lesa či Vesničko má středisková.

Slavnosti sněženek
Zdroj: Kviff.tv

Režisér Jiří Menzel s Bruknerem spolupracoval i tehdy, když netočil se Smoljakem (a)nebo Svěrákem. Třeba v hrabalovských Slavnostech sněženek, které Brukner označuje za nejkrásnější natáčení. „Kdykoliv to běží v televizi, říkám si, že se nebudu dívat, ale pak se neudržím. A jak jsem starý, tak už se dojímám. Když je scéna, kde jedeme na valníku z hospody k hájence a zní Čechy krásné, Čechy mé, já slzím,“ přiznává.

Galerie „blbostí“

Od dětství se také věnuje fotografování. Mimo jiné vlastní rozsáhlý archiv snímků ze zákulisí Divadla Járy Cimrmana. Vytváří rovněž „fóráže“, tedy vtipné koláže z obrazů starých mistrů, a sochařské objekty. Ty rozmisťuje po zahradách svých známých, vzniká tak prý venkovní galerie jeho „blbostí“.

Třeba dílo nazvané Mobilní dobíjecí stanice, do níž otisknul svůj odpor k telefonování. „Dvoumetrový kmen pobitý mobilními telefony. Sesbíral jsem je, lidi mi je nosili. A aby to bylo mobilní, namontoval jsem k tomu kolečka, na kterých se učily jezdit děti. Zvednete to jako rudl a převezete jinam. Je to prostě monument,“ popsal svůj výtvor.

Petr Brukner příští rok oslaví osmdesátiny, do divadelní penze se zatím nechystá. Důvod je jednoduchý: „Přijde doba podzimu a mně se nechce v tom hrozném nečase sedat do auta a jet do Prahy. Ale přijedu do divadla, sejdu do šatny a najednou z vás začne něco padat.

Začnou se povídat vtipy, kterých je teď už míň, nebo příhody, co se stalo, jak včera hráli. Pak si oblečete kostým, vyjdete na jeviště, a tam když vidíte lidi před vámi, to z vás všecko spadne. Všecky choroby, všecky neduhy. Je to opravdu balzám. Jak říkají staří herci: divadlo léčí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vyčištění“ Postoloprt stálo život stovky Němců. Na vyšetření nebyl zájem, říká Padevět

Těsně po konci druhé světové války, na začátku června 1945, zavraždili českoslovenští vojáci v Postoloprtech minimálně 763 civilistů. Bez soudu byli postříleni a pohřbeni v masových hrobech německy mluvící obyvatelé. Ačkoliv byla dva roky poté zřízena vyšetřovací komise, odsouzen nikdo nebyl. K událostem se v nové knize vrací spisovatel Jiří Padevět.
před 8 hhodinami

Seriáloví tvůrci oznámili, kdo budou noví Harry, Hermiona a Ron

V titulní roli seriálového Harryho Pottera i jeho nejbližších kamarádů se objeví neokoukané tváře. Tvůrci chystané série jako představitele mladého kouzelníka vybrali Dominica McLaughlina, Hermionu si zahraje Arabella Stantonová a Rona Alastair Stout.
před 14 hhodinami

Z basy do divadla. Dobrovolníci doprovází za kulturou vězně i seniory

Dva odsouzení z věznice v Jiřicích nedávno mohli zajít do divadla. Díky platformě Snížit kultuře práh, jejíž snahou je umožnit návštěvu kina, koncertu nebo galerie sociálně znevýhodněným osobám, kteří by si jinak takovou návštěvu nemohli dovolit. Platforma vybudovala a rozšiřuje databázi institucí, které volné vstupy nabízejí.
27. 5. 2025

Obrazem: Walt Disney Východu. Výstava přibližuje Jiřího Trnku

Průkopník animovaného filmu Jiří Trnka natáčel s loutkami, ilustroval i maloval. Svou poetikou okouzlil celý svět a ovlivnil několik generací filmařů. Jeho tvorbu teď připomíná výstava v pražské Galerii Villa Pellé s názvem Trnka – Příběh legendy.
27. 5. 2025

Kvíz: Lassie i Dášeňka. Jsou vaše znalosti psích hrdinů pod psa?

Už čtvrtstoletí se uděluje cena Palm Dog za nejlepší herecký psí výkon ve filmu. Vítězem aktuálního ročníku, vyhlašovaného v rámci festivalu v Cannes, se stal islandský ovčácký pes jménem Panda za islandské rodinné drama Ástin sem eftir er (volně přeloženo Zbývající láska). Pandu v její nejlepší roli zatím mohli vidět jen festivaloví diváci, na rozdíl od jiných psích – nejen filmových – hrdinů. Ověřte si v kvízu, jestli vaše znalosti nejsou pod psa.
27. 5. 2025

Výstavy ve Sladovně ukazují svět Malého prince i jak skartovat emoce

Galerie Sladovna v Písku otevřela tři nové výstavy. Dvě z nich – Plešouni a Malý princ – vycházejí z tvorby výtvarnice Elišky Podzimkové, třetí pod názvem HRAna SEBE o odvaze objevovat připravila Hana Železná. Výstavy jsou interaktivní a propojují umění a hru.
26. 5. 2025

Macbeth v Opavě připomíná, jak nebezpečné je zneužití moci

Slezské divadlo v Opavě uvedlo nové nastudování jednoho z nejslavnějších dramat Williama Shakespeara. Režisér Vladimír Morávek vložil do více než čtyři století staré tragédie Macbeth obraz dnešního světa. Ukazuje, jak touha po moci plodí zlo.
26. 5. 2025

Cena pro íránského režiséra v Cannes vyvolala diplomatickou přestřelku

Írán si předvolal francouzského chargé d'affaires v Teheránu na protest proti vyjádřením Paříže na adresu íránského režimu. Kritická slova francouzského ministra zazněla v souvislosti s letošním vítězem filmového festivalu v Cannes. Hlavní cenu převzal v sobotu politicky stíhaný íránský režisér Džafar Panahí.
26. 5. 2025
Načítání...