Poválečný dada příběh: Velbloud je bloud, jenž bloudí českou krajinou

6 minut
Příběh velbloudice U Zavěšené knihy
Zdroj: ČT24

Bylo to opravdu jako v té Skácelově básni. Velbloud je bloud, jenž bloudí... ale všimnou si ho mladí skauti a rozhodnou se, že ho z Německého, dnes Havlíčkova Brodu dovedou až do pražské zoo. Píše se červen 1945 a začíná jedna skoro zapomenutá výprava, kterou se nyní snaží rekonstruovat básník a publicista Miloš Doležal. Uchem jehly při ní sice velbloud neprošel, ale zažil toho dost.

Na konci války se v poli blízko Havlíčkova Brodu objevila velbloudice. Kde se vzala, je pro posledního pamětníka i pro historiky dodnes záhada, snad utekla z cirkusu, možná tahala děla pro Rudou armádu. 

„Vykládám si to jako příběh ze zvláštní dějinné chvíle,“ říká Miloš Doležal, který se poněkud absurdní příběh rozhodl literárně zpracovat. „Skončila válka, skončilo temno. Česká krajina je plná válečných trosek, hrobů a do toho skauti najdou na Vysočině v lesích velbloudici. Je to trošku taková dadaistická koláž.“

Koráb pouště pluje do Prahy

Skauti velbloudici, které se ujali, pojmenovali Pepita, a když jim ji sedlák po třech dnech vrátil, že se s ní nedá orat, chtěli si ji nechat jako maskota v klubovně. Pak se ale rozhodli předat ji do pražské zoo – dopravit exotické zvíře tam ovšem museli po svých, vlaky i silnice byly v té době přetížené.

Trasa, po které skauti vedli v roce 1945 velbloudici
Zdroj: ČT24

Domluvili se proto s ostatními skauty na trase Brod–Praha a zorganizovali s velbloudicí štafetový transport z Vysočiny do zoologické zahrady v Troji. „Představuji si, že týden, který strávila v české krajině, pro ni byl nejsvobodnější v životě,“ domnívá se Miloš Doležal.

Příběh přesto nemá šťastné zakončení. Po dvou měsících velbloudici zoo vyměnila s cirkusem za hyenu skvrnitou.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...