Deset českých filmů ze zlatého fondu kinematografie bude mít už za rok zrestaurovanou podobu. Dosud největší projekt digitalizace za 26 milionů korun svěřil Národní filmový archiv státní laboratoři v Maďarsku, která veřejnou zakázku vyhrála. To se příliš nelíbí skupině českých filmařů, NFA se podle nich navíc odklonil od vypracované metodiky digitalizace.
Soubor zahranuje kolekci snímků kinematografického průkopníka Jana Kříženeckého, animovaný Špalíček Jiřího Trnky, barevného Dobrého vojáka Švejka z 50. let, kultovní pohádku Tři oříšky pro Popelku nebo detektivní parodii Adéla ještě nevečeřela. Digitalizace celkem deseti titulů by měla být ukončena v dubnu 2016. V dalších letech se restaurování dočkají ještě čtyři snímky: dvě filmové adaptace Čapkových dramat - Bílá nemoc a Krakatit, druhý díl Švejka Poslušně hlásím a černobílá sci-fi Ikarie XB 1.
Do laboratoří patřících pod největší maďarské studio Magyar Nemzeti Filmalap poputuje nyní 26 kilometrů filmových pásů. „Vybrané filmy znovu uvidíme v jejich původní podobě: ne vylepšené podle momentální módy, ale tak, jak se jimi v biografech bavili a dojímali naši rodiče či prarodiče,“ slibuje ředitel NFA Michal Bregant.
Národní filmový archiv vystoupil v těchto dnech z grantového projektu, jehož smyslem je najít metodiku pro digitalizaci archivních filmů. Důvodem byl nesouhlas právě se zvolenou metodikou. Podle Breganta znamená přílišné zásahy do archivního materiálu, které by navíc za nežijící tvůrce byli oprávněni činit členové profesních organizací. Bregant měl se zástupci profesních organizací, zejména kameramanů, kvůli digitalizaci filmů spory již dříve - právě kvůli obavám z upravování filmů.
„Naprosto nás šokuje tvrzení, že chceme vylepšovat filmy,“ brání se za tým řešitelů projektu kameraman Marek Jícha. „Záměrem je digitalizace nejlepších českých filmů v nejvyšší možné kvalitě, aby vznikl digitalizát schopný navodit autentický vzhled projekce filmového díla, jak byl prezentován v době premiéry filmu,“ shoduje se ale s NFA v tom, že autenticita restaurovaného materiálu je důležitá.
Archivu vyčítá nahrazování odborníků neodborníky a snahu dát najevo „moc filmových archivářů nad autory filmových děl“. Řediteli NFA se naopak nelíbí, že navržená metodika „postuluje právo tvůrců a dalších spolupracujících osob ovlivňovat existující dílo v průběhu jeho digitalizace“.
Národní filmový archiv kritizuje i Nadace české bijáky, která vznikla s cílem shromažďovat finanční prostředky na restaurování českých filmových klenotů. Digitalizace dvou set filmových děl, které ministerstvo kultury vybralo ze zlatého fondu pro první fázi digitalizace, dosud postupovala hlemýždím tempem. Restaurovat se Bijákům - ve spolupráci s NFA a MFF v Karlových Varech - dosud podařilo tři: Hoří, má panenko, Všechny dobré rodáky a Ostře sledované vlaky. Předcházela jim z iniciativy festivalu Marketa Lazarová. V plánu pro další premiéru na karlovarském festivalu jsou Menzelovy Postřižiny. Jejich digitalizace ale prý NFA brzdí, navíc podle nadace „usiluje o to, vyrábět neautorizované verze filmů bez účasti jejich tvůrců“. Šéf NFA Michal Bregant ale takový výhrady odmítá.
