Poslední momenty tradiční střední Evropy. Fotograf zachytil mizející svět

Proměny venkova za posledních padesát let zachytil na svých snímcích Péter Korniss. Jeho celoživotní téma mu vyneslo Pulitzerovu cenu nebo druhé místo na World Press Photo. Maďarský fotograf, který loni oslavil osmdesátiny, zachytil minulost i současnou podobu tradičního života ve střední Evropě. Jeho výstava v prostoru pražské Staroměstské radnice nese název Touha po věčnosti.

Fotograf v Praze představuje své celoživotní dílo, díky němuž se tradiční maďarský, slovenský, rumunský, český i polský venkov dočkal alespoň fotografické věčnosti. Korniss upozorňuje, že všechno vlastně začalo v roce 1967 v tančírně transylvánské vesnice Szék, která kdysi ležela v maďarském, dnes rumunském teritoriu. Tam prý prožil osudový okamžik, když si uvědomil, že je právě svědkem posledních momentů odcházejícího světa. 

„Věděl jsem, že to, na co se dívám, je už včerejšek. Můj cíl byl jasný: uchovat to,“ popsal svůj tehdejší pocit. U tématu tradičního života na venkově pak zůstal následujících padesát let. Fotografoval lidi při práci, během oslav nebo při běžných domácích činnostech.

Neustálá migrace

Systematicky se věnoval také psychosociálnímu jevu, který se teprve měl stát jedním z důležitých rysů života postkomunistických zemí Evropy, takzvaným hostujícím dělníkům neboli gastarbeiterům.

Korniss léta fotografoval obrazový příběh maďarského venkovana, který podobně jako čtvrt milionu dalších jeho rodáků týden co týden odjížděl ze své vsi za prací do hlavního města, aby se na víkend zase vrátil domů, potěšil se s rodinou, polem a zahradou, zahrál si karty v místní hospodě, a potom zase odjel žít v městské ubytovně či maringotce, až nakonec dochází k poznání, že doma se vlastně necítí tam ani tam.

Nahrávám video

Stejné pocity vykořenění mají v současnosti podle Kornisse také Češi, kteří přes týden pracují v Německu či Rakousku, nebo Poláci pracující přes týden naopak zase v České republice, anebo Ukrajinci pravidelně se vracející na svátky, ale i na sezonní zemědělské práce domů k rodinám z Česka, Slovenska, Maďarska, Německa. Neustálá migrace se dnes stala průvodním jevem života Evropy, míní fotograf.

Výstava je rozdělena do pěti částí, hlavním kritériem je čas. První část Minulost je z 50. a 60. let, kdy Korniss nalézal tradiční nedotčené oblasti, druhá část Migrace mezi venkovem a městem zachycuje život gastarbeiterů, třetí se věnuje politicko-společenské proměně v letech 1989 až 2017 a poslední dvě tradicím a současnému životu vesničanů.

Do Česka jezdí Korniss 20 let jako člen poroty Czech Press Photo

Korniss je držitel maďarského titulu Národní umělec, Kossuthovy ceny či Pulitzerovy ceny. Byl také členem mezinárodních porot světových soutěží World Press Photo a Pictures of the Year. Do České republiky přijížděl 20 let jako člen mezinárodních porot soutěže Czech Press Photo. Jako jedinému z porotců mu byla udělena zvláštní pocta – Czech Press Photo Award za mimořádný přínos české a slovenské fotografii.

„Dnes fotí každý. Vezmete si svůj mobil a jenom klikáte. Fotografování už nevyžaduje tolik dovedností jako dřív. Myslím si, že důraz se teď klade na to, co chcete snímkem vyjádřit a jaké jsou vaše myšlenky. Hodně záleží na osobnosti fotografa a jeho důvěryhodnosti,“ uvažuje fotograf. Výstava Touha po věčnosti bude přístupná do 28. června. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Karlových Varů dorazil Dustin Hoffman, hlavní festivalová hvězda

Na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary přiletěl americký herec Dustin Hoffman. Hlavní festivalová hvězda převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Do dějiště festivalu dorazili už i američtí herci Jesse Eisenberg a Harvey Keitel a také americká režisérka, scenáristka a herečka Maggie Gyllenhaalová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Skončila obnova šikmého kostela v Karviné. Září původními barvami

Skončila obnova střechy a fasády kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, známého jako šikmý kostel. Památku nyní zdobí původní historické barvy – šedá, bílá a červená. Památkáři se inspirovali dochovanými fotografiemi poslední „přeživší“ stavby původní Karviné. Práce vyšly na sedm milionů korun, z toho 5,9 milionu pokryla dotace z evropského programu Spravedlivá transformace. Zbytek zaplatila farnost Karviná-Doly především z výnosů ze vstupného na komentované prohlídky.
před 9 hhodinami

Bezhlavý jezdec se vrací výstavou

Byli čtyři, byli mladí a byla zrovna devadesátá léta. Umělci Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk spolu tehdy založili skupinu Bezhlavý jezdec. Zajímaly je nové umělecké přístupy. Galerie hlavního města Prahy toto období připomíná na stejnojmenné výstavě.
před 10 hhodinami

V Eurovizi bude nově soutěžit Kanada

Kanada vyšle v roce 2027 poprvé svého zástupce do Eurovize. Písňovou soutěž pořádá Evropská vysílací unie (EBU), evropská adresa ale není pro účastníky klání podmínkou. Koneckonců poslední novou zemí, která se přihlásila, byla před deseti lety Austrálie. Naopak některé zahraniční weby zaměřené na Eurovizi spekulují, zda není ohrožena účast Česka.
před 14 hhodinami

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 21 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
1. 7. 2026

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
1. 7. 2026

Evropský pohled