Pořadatelé Pražské muzejní noci zaznamenali 202.000 vstupů

Praha - Tisíce obyvatel a návštěvníků Prahy se v sobotu vydaly na obchůzku kulturních institucí. Zdarma nebo za symbolické vstupné se jim v rámci Pražské muzejní noci v 19:00 otevřely dveře 51 muzeí, galerií a dalších kulturních stánků. Po 1,5 hodině evidovali pořadatelé 55.000 návštěvnických vstupů. Konečné číslo je téměř čtyřikrát větší - organizátoři zaznamenali 202 tisíc vstupů. Kromě stálých expozic a aktuálních výstav mohli účastníci Pražské muzejní noci navíc vidět třeba bojový letoun JAS-39 Gripen takřka "v akci", ochutnat pochoutky z brambor, prohlédnout si Pražskou bibli z roku 1488, Morseův telegraf a vytisknout si pamětní list na historickém knižním lisu.

Pražská muzejní noc se konala popáté. I letos vyšel zájemcům o prohlídku vstříc dopravní podnik. Zdarma je po Praze vozilo devět autobusových linek, které většinu míst propojovaly. Do akce bylo zapojeno 53 autobusů, celkem 421 spojů. Do 01:30 byl prodloužen provoz všech tras metra a poslední lanovka na Petřín vyjela oproti zvyklostem až v 01:15 hodin.

„Neobjevili jsme Ameriku, obdobné akce existují už dlouho v evropských metropolích i v zámoří. Před těmi pěti lety jsme se vlastně nechali touto dlouhou tradicí inspirovat,“ vysvětlil generální ředitel Národního muzea v Praze Michal Lukeš. Je místopředsedou Asociace muzeí a galerií, která se před čtyřmi lety k této akci jako spoluorganizátor připojila, čímž přerostla rámec hlavního města.

Takzvaný Festival muzejních nocí od té doby navázal na mezinárodní svátek muzeí (18. května). V polovině května byl zahájen v Mikulově a nyní v Praze vyvrcholil. Zapojilo se do něj 139 institucí v téměř stovce měst.

Princip muzejních nocí je jednoduchý: muzea a galerie zůstanou otevřeny do pozdních nočních hodin a návštěvníkům nabídnou něco, co není v jejich denním programu běžné. Volným vstupem počínaje a koncerty, divadelními a tanečními představeními, performancemi, ukázkami řemesel, ochutnávkami dobových jídel, soutěžemi, přednáškami, videoprojekcemi, besedami a komentovanými prohlídkami konče. Na řadě míst se lidé dostanou i do depozitářů a mají možnost spatřit exponáty běžně nevystavované.

A protože se první Pražská muzejní noc setkala s nebývalým ohlasem, už v roce 2005 se k Praze připojilo na 70 měst se stovkou muzeí a galerií. Letos je to o tři desítky měst více, přičemž počet „návštěvnických vstupů“ dosáhl loni jen v Praze 171.000.

Městská knihovna vystavila Pražskou bibli z roku 1488, v Leteckém muzeu ve Kbelích přistál vpodvečer gripen a po 22. hodině odletěl na základnu do Čáslavi. Zemědělské muzeum na Letné uspořádalo bramborové hody, v Muzeu policie na Karlově vystoupil dechový kvartet Hudby Hradní stráže a gardová vojenská jednotka z doby třicetileté války zasáhla proti „loupeživé bandě“. Živo bylo i v Národním muzeu, které nabídlo nejen filmy o pravěku.

Židovské muzeum v Praze letos poprvé v rámci Pražské muzejní noci zpřístupnilo návštěvníkům stálou expozici Židovské tradice a zvyky. Po skončení šabatu od 22.30 do 01.00 bylo možné zdarma zavítat do Klausové synagogy a Obřadní síně pražského Pohřebního bratrstva. Návštěvníkům byli po celou dobu k dispozici kvalifikovaní průvodci.

I když je Národní technické muzeum na Letné kvůli rekonstrukci uzavřeno, ve stanech před budovou vystavilo atraktivní sbírkové předměty. Mezi nimi Teslovo vejce, model Staroměstského orloje, historický loupač jablek, závodní bugatku z roku 1931 a repliku Božkovy šlapací drezíny pro koněspřežnou železnici z Českých Budějovic do Lince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 18 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...