Pomocí lopat a kbelíků. V Polsku od války vyrostlo 3800 kostelů

Od konce druhé světové války vyrostlo v Polsku téměř 3800 kostelů, což je více než v jakékoliv jiné evropské zemi. Většina z nich byla postavena v osmdesátých letech navzdory komunistickému režimu. Polští věřící, kteří se na stavbách scházeli o sobotách, si poradili s nedostatkem materiálu i techniky.

Historii kostelů, které byly v Polsku postaveny mezi roky 1945 a 1989, představuje výstava s názvem Architektura VII. dne v pražském Centru současného umění DOX. Expozice do 22. května představí fotografie, diagramy, mapy a krátké příběhy přímo ze stavenišť kostelů.

Splněný sen architektů

Autoři projektu Iza Cichońská, Karolina Poperová a Kuba Snopek dokumentují stavby, které se vzpírají pravidelnosti příznačné pro tehdejší architekturu východního bloku. Ukazují kostely jako výsledek komunitní snahy, která se opírala o práci samotných farníků.

„Přesto vznikly gigantické a komplikované stavby. A často velmi krásné,“ pokračuje Kuba Snopek. Budování větších budov vyžadovalo nápady a spolupráci stovek lidí na stavbě. Polsko se tak v osmdesátých letech minulého století nechtěně stalo největší světovou laboratoří takzvané bottom-up architektury (architektura vznikající zdola).

Role architektů se proměnila, z technokratů sloužících vládě se stali originální stavbyvedoucí s omezenými zdroji a individuálním talentem. „Kostely znamenaly pro architekty splněný sen, kde mohli realizovat svoje nápady a experimentovat s formou,“ říká Iza Cichońská.

Kostely často vznikaly pouze za použití lopat, kbelíků a malých míchaček, protože velké stavební stroje patřily státu a nebyly zapůjčovány pro jejich výstavbu.
Iza Cichońská
spoluautorka výstavy

„Namísto použití továrních prefabrikátů se kostely stavěly pomalu, farníci se scházeli o sobotách, stavbě věnovali svůj volný čas a přispívali drobnými částkami. Takový kostel během výstavby prorostl do historie místní komunity, stal se místní legendou,“ upozorňuje Snopek.

3 minuty
V Polsku od války vyrostlo 3800 kostelů
Zdroj: ČT24

Po zvolení Poláka Jana Pavla II. papežem v roce 1978 a po vzniku hnutí Solidarita v roce 1980 se stalo stavění kostelů kromě projevu náboženské víry výrazem odporu ke komunistickému režimu. Zejména hnutí Solidarita vyvolalo vlnu zakládání nových kostelů. Režim tyto nové stavební projekty většinou ignoroval. Od konce druhé světové války bylo v Polsku postaveno 3780 kostelů, více než v jakékoliv jiné evropské zemi.

Autoři výstavy, mladí polští architekti, se jako první začali o téma podrobně zajímat a kostely spočítali. Jejich výstava už navštívila Berlín a Londýn, po Praze se stěhuje do Bostonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 16 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 20 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...