Do českých kin míří drama z dob socialistického Polska. Režisér Jan P. Matuszynski se vrací ke skutečnému případu Grzegorze Przemyka. Syna disidentky ubila v roce 1983 policie k smrti. Snímek Nezanechat stopy, který je favoritem polských filmových cen, se českým divákům představuje nyní prostřednictvím traileru.
Po ubití studenta se polský režim snažil hlavně nezanechat stopy. Přesto je zachytil film
Trailer: Nezanechat stopy (zdroj: Aerofilms)
Matuszynski na sebe diváky i kritiky upozornil v roce 2016 debutem Poslední rodina. Kronika prokleté rodiny polského malíře Zdzislawa Beksinského se odehrává v socialistické šedi konce sedmdesátých let. V novince Nezanechat stopy sáhl Matuszynski po podobném scénáři – opět vychází ze skutečného příběhu ovlivněného represemi komunistického režimu.
Připomíná případ osmnáctiletého Grzegorze Przemyka, jehož ubili polští policisti. „Grzegorz Przemyk byl s největší pravděpodobností zadržen proto, že nechtěl ukázat občanský průkaz. I když, jak se později ukázalo, ho měl celou dobu u sebe. Nechtěl to udělat proto, že stanné právo bylo tou dobou pozastaveno a on se zkrátka postavil za svá občanská práva,“ přibližuje případ Matuszynski.
Podobnost není čistě náhodná
Podle jeho názoru není rozhodující, že k tragickému činu došlo před čtyřiceti lety. „Na první pohled to vypadá jako drobnost, ale ve skutečnosti šlo o velmi důležitý postoj. A v tomto kontextu opravdu nezáleží na tom, že se to stalo už v roce 1983,“ míní. Například filmový magazín Screen Daily vidí paralely se smrtí Afroameričana George Floyda a dalších obětí policejní brutality kdekoliv na světě.
Jiné podobnosti si všímá producent Mikuláš Novotný ze společnosti Background Films. „Kromě historického významu toho příběhu nás fascinovala podobnost praktik tehdejšího mocenského aparátu se současným politickým směřováním některých evropských postkomunistických států v Evropě,“ vysvětluje, proč podle něho může snímek oslovit i české diváky.
Nezanechat stopy
Film Nezanechat stopy sleduje příběh Przemykova kamarád Jurka, který se jako jediný svědek události stal přes noc nepřítelem státu. Represivní režim využívá svůj aparát, aby umlčel jeho i matku zabitého mladíka, básnířku a opoziční aktivistku Barbaru Sadowskou.
Autentická osmdesátá
Matuszynski přiznává, že se soustředil na co nejautentičtější zobrazení osmdesátých let v Polsku. „Pokud jsou účesy a kostýmy správně udělané, po čase je sice přestáváte vnímat, ale zároveň tvoří pevnou kulisu příběhu,“ domnívá se. „Hodně mě inspiroval Coppolův Rozhovor nebo Pollackovy Tři dny Kondora a další americké filmy ze sedmdesátých let. Myslím tím hlavně žánr, ale sahal jsem i k podobným filmovým a inscenačním prostředkům,“ prozradil své vzory.
Scénář Kaji Krawczykové-Wnukové vznikl na základě knihy od Cezaryho Lazarewicze. Ta celý případ podrobně popisuje z mnoha úhlů pohledu. „Klíčovým rozhodnutím při adaptaci této knihy bylo zaměřit se pouze na události z let 1983 a 1984. Lazarewicz přece jen popisuje rozsáhlý příběh, který by snadno zaplnil tři sezóny televizního seriálu,“ dodává režisér.
Drama Nezanechat stopy, na němž se koprodukčně podílela i Česká televize, se do tuzemských kin dostane 5. května. Premiéru si odbyl loni v hlavní soutěži benátského festivalu.