Národní galerie představila blíže dva nové ředitele svých sbírek a jejich plány. Milena Kalinovská řídí Sbírku moderního a současného umění od října letošního roku, v lednu příštího roku do čela Sbírky starého umění nastoupí švýcarský kunsthistorik Marius Winzeler. Cílem obou je oživit prezentaci děl NG a více provázat české umění se zahraničním.
Plány nových šéfů sbírek Národní galerie: prolínání času a prostoru
Nové šéfové sbírek NG se představují (zdroj: ČT24)
Pod vedením Mariuse Winzelera se přestane Sbírka starého umění dělit na české a ostatní evropské umění, jak je zvykem už od poválečné doby. Obě části mají být prezentovány společně.
Historik umění a kurátor Marius Winzeler (* 1970) je autorem výstavních projektů v Německu, Švýcarsku i Česku, jeho publikační činnost zahrnuje témata od středověkého umění po současnost. Do Prahy přichází z Městských muzeí v Žitavě, která vedl od roku 2009.
Marius Winzeler
„Mým cílem je s kolegy přetvořit Schwarzenberský palác v galerii celoevropského manýrismu a baroka, kde se české a moravské umění navrátí v novém světle zpět mezi své holandské, italské, francouzské a německé současníky. Proč by neměly být obrazy od Rubense, které vytvořil pro Prahu, prezentovány s díly českých mistrů, kteří se jimi nechali inspirovat, jako byli Willmann a Reiner? Důležitým základem sbírky je historická nostická sbírka, v níž domácí a evropští mistři byli prezentováni vedle sebe,“ uvedl Winzeler.
Milena Kalinovská působila před příchodem do Národní galerie v Praze ve washingtonském Hirshhornově muzeu. Během dosavadní kariéry se jako kurátorka podílela na desítkách výstavních projektů především ve Spojených státech a Velké Británii, kde byla nominovaná na prestižní britskou uměleckou cenu Turner Prize.
Milena Kalinovská
Podle něj by se měly v budoucnu více prolínat „všemi prostorami Národní galerie čas a prostor, minulost a přítomnost“. Podobnou koncepci zastává i Milena Kalinovská, která by si přála, aby Sbírka moderního a současného umění inspirovala návštěvníky k dalšímu zájmu o výtvarnou tvorbu. Díla chce, podobně jako Winzeler, představovat ne podle jejich zeměpisné příslušnosti, ale podle uměleckého nebo společenského kontextu.
Sbírku by také ráda doplnila. „Od roku 1948 neprobíhala v Národní galerii aktivní a kontinuální akvizice děl současného umění. Tuto mezeru je nutné vyplnit a obsah sbírky vyvážit,“ domnívá se. Za důležitou pro budoucnost sbírky také považuje diskusi o rekonstrukci Veletržního paláce, případně o stavbě nové budovy, která by posloužila prezentaci současné umělecké tvorby.
Díky spolupráci se zahraničím Švédi „vrátí“ ukradená díla
Oba ředitelé - Milena Kalinovská i Marius Winzeler - se shodují, že zapracovat je třeba i na spolupráci s dalšími, nejen českými, ale i zahraničními institucemi. Sbírka moderního a současného umění do budoucna chystá například výstavu Warhol-Matisse ve spolupráci s londýnskou Královskou akademií umění. Sbírka starého umění se zapojila do společného výstavního projektu s Drážďanami, Vídní a Lipskem, který je věnován dvorskému umění v Praze a Drážďanech v období kolem třicetileté války. Mimo jiné by se tak do Prahy ze Švédska měla vrátit část tehdy uloupených děl.