Parta Analog a Televise bude! Svérázný pohled na začátky vysílání

Televise bude! Věřili ti, kteří v roce 1953 stáli u zkušebního televizního vysílání v Československu. Přesně 61 let ode dne, kdy v pražské Měšťanské besedě odvysílali první televizní minuty, připomene ČT2 počátky vysílání. Nejprve ve 20:00 novým dokudramatem, na něž o hodinu později naváže Parta Analog, dokureality o návratu televizních matadorů na obrazovku.

V roce 1953 bylo pár desítek přijímačů v Praze, o dekádu později miliony diváků v celém Československu. Jak se prvních deset let budovala televize? Měla být hlásnou troubou strany? Hračkou technických průkopníků? Zábavou pro masy?

Hraný dokument Televise bude! je elektro-minimalistickou operetkou s hudbou kapel Midi Lidi a WWW. O počátcích vysílání vypráví prostřednictvím tří postav. Herec František Filipovský netuší, že jeho nezávazná improvizace na Lakomce vstoupí do dějin (v dokudramatu jej hraje Martin Matejka, jehož obličej ale kamery nezabírají, s hlasem imitátora Petra Jablonského). Ministr informací Václav Kopecký (Pavel Nečas) přesvědčuje soudruhy, že televizní vysílání je zlaté vejce komunistické propagandy. A mladý, nadšený a bezejmenný televizní technik (Braňo Holiček) zastupuje technické pracovníky, kteří za „přenosem obrazu a zvuku na dálku“ stáli.

„Ty tři postavy reprezentují, čím televize byla a je dodnes – obsah, techniku a ideologii,“ podotýká režisér Jan Bušta. Snímek podle scénáře Radima Procházky natočil na falešný jeden záběr. Předstírá tak přímý přenos, v němž televize zpočátku vysílala.

Hlasatelka Kamila Moučková, scenáristka Anna Jurásková nebo kameraman Jiří Lebeda pracovali v televizi už v době, kdy byla důstojným konkurentem rozhlasu. Režisér Martin Dušek přišel s nápadem televizní matadory požádat, aby po letech spolu opět připravili komponovaný program, jak se připravoval za jejich éry. Zároveň o jeho přípravách natáčel s Partou Analog dokument.

Ptal se v něm mimo jiné, jak jejich práci ovlivňovalo úzké propojení média a politiky:

Nahrávám video
UKÁZKA: Parta Analog - práce a režim
Zdroj: ČT24

Komponovaný program vznikal pomocí techniky z dob začátků Československé televize. Kamila Moučková zpovídala moderátora Václava Moravce a také dnes už bývalého premiéra Pera Nečase. Štáb na Úřad vlády dorazil ve Škodě 1203 a zaseknutou kameru bylo třeba uprostřed rozhovoru natahovat ručně na kliku:

Nahrávám video
UKÁZKA: Parta Analog - rozhovory Kamily Moučkové
Zdroj: ČT24

Parta Analog tak připomněla už překonaný způsob televizní práce, ale vypovídá také o stáří, vztahu k profesi a vzájemných vztazích:

Nahrávám video
UKÁZKA: Parta Analog - dohady o programu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 49 mminutami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 3 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 16 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 18 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...