Paříž připomíná slavného Stanleyho Kubricka

Paříž - Muzeum kinematografie v Paříži otevřelo výstavu na počest amerického režiséra Stanleyho Kubricka. Popisuje tvůrčí postupy autora kultovních snímků 2001: Vesmírná odysea nebo Mechanický pomeranč. Jeden z nejvýznamnějších filmových režisérů 20. století zemřel v roce 1999. Kubrickova Vesmírná odysea 2001 změnila pravidla filmového žánru science-fiction. Jeho adaptace knihy Mechanický pomeranč o partě násilníků zas byla natolik uhrančivou podívanou, že ji režisér nechal stáhnout z britských kin. Vytýkali mu, že je pro mladé diváky až příliš inspirativní.

„Návštěvníci výstavy budou, podle mého, ohromeni zjištěním, že točit takové filmy znamená milovat každý detail režisérské práce. Záměrně říkám 'milovat', protože mít tu práci rád nestačí. Proto nestárne jako včerejší noviny,“ upozornil producent Kubrickových filmů Jan Harlan.

Pařížské muzeum filmu nechává nahlédnout do Kubrickových režisérských postupů. „Občas říkával: Tuhle scénu jsem trefil, vyšla dobře. A bál se, že filmy jako Vesmírná odysea budou na diváky působit rozvlekle, když v nich nejsou počítačové animace. Měl by radost, kdyby viděl, jak moc se lidem dodnes líbí,“ řekla režisérova manželka Christiane Kubricková.

Nahrávám video
Reportáž Petra Viziny
Zdroj: ČT24

Výstavu věnovanou Kubrickovi poprvé uspořádalo před sedmi lety filmové muzeum ve Frankfurtu, právě za přispění vdovy po režisérovi. „Přijdou se podívat i naši vnuci. Jeden z nich nedávno viděl poprvé film Eyes Wide Shut. Byl ohromený. Pro mladé jsou tyhle filmy silná káva,“ poznamenala vdova.

Stanleyho Kubricka uctí také letošní festival v Cannes. Obnovenou premiérou Mechanického pomeranče.

Stanley Kubrick

(26. července 1928 Bronx, New York, USA – 7. března 1999, Harpenden, hrabství Hertford, Anglie) byl americký režisér a fotograf. Narodil se v rodině lékaře Jacka Kubricka. V roce 1951 natočil krátké dokumentární snímky o životě boxerů (Day of the Fight), o knězi, který musí na nejvzdálenější farnosti létat letadlem (Flying Padre), a o námořnických odborech (The Seafarers). Jeho prvním celovečerním dílem byl Fear and Desire o fiktivní válce ve fiktivním světě.

Stanley Kubrick byl velice kontroverzním filmařem, známým svým přehnaným puntičkářstvím a nespokojeností. Snad každý jeho film byl cenzurován, případně zakázán. Snímek Stezky slávy o popravě tří francouzských vojáků v období 1. světové války byl ve Francii dlouhá léta zakázán.

Lolita podle stejnojmenného románu Vladimira Nabokova o lásce pedofilního profesora ke čtrnáctileté nymfičce musela být upravována samotným Kubrickem, který jakýkoliv nedobrovolný zásah do svého díla odmítal. Skandál vyvolal i jeho Mechanický pomeranč. Britské autority tvrdily, že film rozpoutal vlnu zločinů páchaných mladistvými. Kubrickově rodině bylo vyhrožováno smrtí. Tvůrce se rozhodl, že film se až do jeho smrti nesmí v Británii promítat v kinech a v televizi.

Kubrickovým posledním filmem se stal psychologický snímek Eyes Wide Shut. Jeden z nejslavnějších filmových režisérů zemřel ve spánku na infarkt.

  • Christiane Kubricková autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2412/241117.jpg
  • Z výstavy Stanley Kubrick v Paříži autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2412/241115.jpg
  • Lolita zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1947/194604.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 3 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
včera v 16:10

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026
Načítání...