Tento text prosím nechápejte jako recenzi, ale jako varování! Protože toto není film, ale páchnoucí výpotek, jenž mohl být způsoben traumatem z malého penisu, ještě menšího IQ, nulové schopnosti říci něco, co by dávalo jakýkoli smysl, a nechutně zapařené trávy, kterou se někdo zhulil na plech. Je to ještě o mnoho blbější, smradlavější a upatlanější, než jsme čekali – a to jsme čekali něco hodně dementního.
Jen co si, jak to tak vypadá, permanentně nadržený Afroameričan Malcolm nastěhoval do bytu svoji přítelkyni Kishu, mohl začít litovat, že raději nezůstal u bezpečného souložení se svými poddajnými (byť těmito často prováděnými praktikami již poněkud umolousanými) plyšáky, kteří měli tu výhodu, že nesmrděli, neprděli, nežrali syrové maso a nikdy by nedali nějakému nablblému Duchovi, kterého s sebou Kisha evidentně přivlekla. Jak může někdo tak krásný tak strašlivě smrdět, přemítal Malcolm uprostřed noci, mezi táhlými pšouky, jež nadzvedávaly jejich postel i jeho žaludek. A to byl teprve začátek.
Poslední šanci, jak se z toho dostat, mu nabídl kamarád Steve, když mu navrhl, že by si mohli zahrát známou hru na vyměňování partnerek. Jenomže to Malcolmovi, když o tom tak přemýšlel při rytmickém ojíždění plyšáků, připadalo ujeté, nechutné a zvrhlé. Tak to odmítl, a čeká ho teď spravedlivý trest, neboť si to s Kishou, tou Démonovou čubkou (kterou navzdory jejímu brutálnímu bzdění stále miluje), vyžere až do konce!
Ne, že byste to tomu dementovi nepřáli za to, jaké vypatlané kraviny předvádí celých osmdesát šest mimózních minut, které nakonec možná vydržíte až do konce, částečně paralyzováni (a tudíž úprku do normálu neschopni) laxativní hrůzou, která na vás stříká z filmového plátna, a částečně proto, že cítíte potřebu utvrdit se v tom, že se vám to nezdá, a tahle neskutečná hovadskost je opravdu reálná.
Celé to má být vtipná, černošská parodie na Paranormal Activity, jenomže celé je to jedna upocená, páchnoucí stoka, kde není čemu se smát, na co se dívat ani do čeho si utřít boty. Vazbu na Paranormal Activity tu obstarávají hlavně neustále zapínané a vypínané kamery, kterážto činnost je nezřídka způsobována tím, že Kisha před nimi (na rozdíl od poddajných plyšáků a k Malcolmově nelibosti) nechce souložit, aby pak mohla zpětně obdivovat jeho vymakanou vířivou techniku. Místo parodie je tu podsunut jen nezáživný (a v podstatě nudný) hypertrofický exhibicionismus ústředního kašpara a několika poskoků kolem, mezi kterými je (aby se neřeklo) i pár nesympatických a různě ujetých bílých debilů do počtu.
Nechci dělat tomuhle filmovému zvratku reklamu už jen tím, že připouštím jeho existenci, nerad bych byl pokládán za úchyla, že jsem vydržel až do závěrečných titulků, a hlavně si nechci ani v nejhrůznějším snu představit, že vzhledem k tomu, že byl uhnípán jen za nějaké dva miliony a za první víkend vydělal osmnáct, se do roka a do dne objeví podobně klyzmatický výplach číslo dvě, protože ani to největší pako nemůže přehlédnout, že se tu může slušně napakovat. Podporovat tuhle levnou a nechutnou oplzlost nákupem byť jediného lístku do kina je něco, co téměř souvisí s hrdelním zločinem.
A HAUNTED HOUSE - USA 2013, 86 min., české titulky, od 15 let, 2D. Režie: Michael Tiddes. Scénář: Marlon Wayans, Rick Alvarez. Kamera: Steve Gainer. Hrají: Marlon Wayan (Malcolm), Essence Atkinsonová (Kisha), Marlene Forteová (Rosa), David Koechner (Dan), Dave Sheridan (Bob), Andrew Daly (Steve), Alanna Ubachová (Jenny), Cedric the Entertainer (otec Williams). V kinech od 28. března
