Doslova jako doma se v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu mohou cítit miliony Čechů, kteří vyrůstali či dosud žijí na sídlištích. Moravská galerie připravila expozici Paneland, která fenomén paneláků zkoumá z architektonické, umělecké i společenské perspektivy. Muzeum láká také na detailní rekonstrukci bytu 3+1 s umakartovým jádrem, nábytkem a typickými dobovými doplňky.
Masivní výstavbu spojenou s přesídlováním lidí do průmyslových center označují tvůrci výstavy za největší československý experiment, který předem promýšleli architekti, urbanisté, sociologové a psychologové. Zrodil se nový životní styl, takzvaná paneláková kultura.
Zánik se nekoná
„Během krátké doby se postavilo nové životní prostředí pro třetinu obyvatel Československa,“ připomíná kurátor Rostislav Koryčánek. Výstavba měnila návyky lidí a vytvořila tlak na výrobce nábytku, kuchyňské techniky, lůžkovin či textilií, jejichž produkce zaplnila obrovské množství bytů. Dodnes jsou sídliště z prefabrikovaných panelů domovem přibližně 2,5 milionu Čechů. Kdo sídlištím po roce 1989 prorokoval zánik, zmýlil se.
Vizuálním symbolem výstavy je oranžová tatrovka používaná při výstavbě sídlišť. Fasádu muzea částečně překryla plachta s panelovým motivem. Ve vstupní hale vyrostla maketa panelového domu nakloněného jako šikmá věž v Pise. Jako předěly i vitríny slouží na výstavě stěny ze sektorového nábytku. Na nádvoří přibyly charakteristické kovové prolézačky.
Vznik sídlišť a život na nich zachycují dobové fotografie, filmové záběry i hmotné památky jako oblečení, sklo, propagační materiály a různorodé doplňky. „Nejeden exponát jsme tahali doslova z kontejneru,“ uvedl ředitel Moravské galerie Jan Press. „Řada artefaktů, které se tady nacházejí, je z mých osobních věcí. Je tady třeba houpací koník, na kterém jsem vyrostl jako malý kluk,“ dodává Press.
Výstava však není pouze dokumentem, a to zejména díky uměleckým dílům, která odrážejí estetiku sídlišť i život na nich. Například Maxim Velčovský prezentuje prostorovou instalaci z lisovaného skla. „Vyhledali jsme umělce, kteří se tímto tématem zabývali, ze tří pomyslných generací,“ popsal Koryčánek. Někteří umělci byli sami aktivními účastníky „největšího československého experimentu“, další na sídlištích vyrůstali, nejmladší k tématu přistupují s časovými odstupem.
Výstava i pro děti
Syrově zachytili neutěšenost sídlišť i životního způsobu jejich obyvatel fotografové Karel Cudlín a Jaromír Čejka nebo malíř Michael Rittstein. Výstava připomíná také deset let starý projekt Každej pes, jiná ves konceptuální umělkyně Kateřiny Šedé. Tisíce košil s potiskem paneláků tehdy zaslala obyvatelům Brna-Líšně, aby je tak sblížila.
Pro dětské návštěvníky výstavy vznikly interaktivní prvky, třeba funkční telefonní linky nebo zmenšené modely nábytku Universal, ze kterých lze poskládat vlastní byt. Děti si také mohou pohrát s retro hračkami.
Tématu sídlišť a panelových domů se v poslední době intenzivně věnuje také Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, které vytvořilo projekt Paneláci. Soubornou výstavu o vývojových etapách, tvůrcích českých sídlišť i proměnách bytové kultury otevře 18. ledna 2018.
