Oxford nabízí zdarma procházku celým světem

Londýn – Po rozsáhlé rekonstrukci bylo nově otevřeno Ashmolean Museum v anglickém Oxfordu. Muzeum je známé také jako první instituce, v jejíž sbírkách se nacházela prokázaná fosílie dinosaura (kus stehenní kosti megalosaura), kterou zobrazil první představený muzea Robert Plot (1640-1696). Nákladná obnova stála v přepočtu 2 miliardy korun. Z první budovy byla zachována jen čelní neoklasicistická stěna a vchod. Uvnitř pak pod skleněnou střechou vzniklo na 40 nových galerií.

„Interiéry jsou velice světlé a svěží. Protože jsou větší, než bývaly, mohli kurátoři z depozitářů vynést na světlo některé z unikátů, ať už jde o vykopávky z období před vznikem egyptských dynastií, nebo vzácné textilie. I když se o tom v Oxfordu nehovořilo, je jasné, že sbírky jsou nyní lépe zabezpečeny. Je známo, že na sklonku minulého století se z muzea ztratil jeden ze vzácných obrazů od Paula Cézanna a nikdy nebyl nalezen,“ informoval z Londýna zpravodaj ČT Ivan Kytka.

Dále pak upozornil na to, že jedno patro muzea je věnováno prolínání různých epoch a kultur, kde kurátoři vyzývají návštěvníky, aby se vydali po stopách dávných cestovatelů a objevitelů. Chtějí tak trochu ukázat, že jakkoliv je globalizace novým jevem, tak různé lidské civilizace se ovlivňovaly odnepaměti. Během hodinové procházky v jednom z pěti podlaží může návštěvník obejít vlastně celý svět.

Nahrávám video
Z Londýna informuje Ivan Kytka
Zdroj: ČT24

„Akademická noblesa Oxfordu z expozic přímo dýchá. Jednak bývalí studenti, v některých případech přispěli svými dary ke sbírkám, které se právě díky těmto darům staly tak bohatými. Ti současní studenti se do muzea zase chodí učit. Co je však asi nejdůležitější – vstup do muzea je pro všechny zadarmo,“ uzavřel Ivan Kytka.

Ashmolean Museum of Art and Archaeology

je světově prvním univerzitním muzeem. Nachází se v britském Oxfordu a bylo založeno mezi lety 1678 až 1683. Jeho vznik bývá dáván do souvislosti s osobou Sira Christophera Wrena (1632-1723), britského matematika, fyzika, geometra a astronoma. Jméno muzea je odvozeno od dalšího britského vědce, astrologa a politika Eliase Ashmolea (1617-1692), který původnímu ústavu věnoval v roce 1677 své sbírky v rámci jakéhosi kabinetu kuriozit. Současná budova, která prošla v letech 2006-2009 celkovou rekonstrukcí, pochází až z roku 1845.

  • Ashmolean Museum / interiér autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1220/121927.jpg
  • Ashmolean Museum / expozice autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1220/121931.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 15 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 17 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...