Ostravská galerie si z Brna půjčila deset německých umělců

Nahrávám video
GVUO vystavuje současné německé umění
Zdroj: ČT24

Ostravský Dům umění má za sebou německou premiéru. Galerie poprvé vystavuje samostatně soubor děl současných německých výtvarníků. Pod názvem Deset představuje deset výrazných autorů ze sbírky brněnské Adam Gallery.

Díla německých autorů, která jsou součástí rozsáhlé kolekce středoevropského umění, získal kurátor a sběratel Richard Adam v letech 2006 až 2008 a vybudoval tak sbírku, která nemá v Česku obdoby.  „V Německu má každá banka, každá pojišťovna, každý průmyslový závod uvolněny peníze, za něž může dělat svoji sbírku,“ podotýká Adam s tím, že v sousední zemi je budování uměleckých sbírek téměř samozřejmostí. 

On sám postupně získal přístup do mnoha ateliérů německých umělců. Například k neoexpresionistickému malíři Andrému Butzerovi, od něhož dokonce vystavený obraz kupoval ještě dřív, než na něm zaschly barvy. „Když jsme u Butzera byli, říkal o obrazech v ateliéru, že ten je zamluvený, ten jde na výstavu v Moskvě, ten na výstavu v New Yorku, tenhle vám můžu prodat, ale ještě není domalovaný,“ popisuje nákup galerista.

Kolonizace i drsné pohádky

Ostravská galerie na výstavě představuje malbu ve všech podobách, prostor dostal ale třeba i digitální tisk Markuse Selga nebo kresby Andrewa Gilberta. „Ve své tvorbě se drží stále jednoho tématu – otázky kolonizace. Co se děje, když má jedna strana pocit, že dělá velice záslužnou věc,“ přiblížila dílo Skota žijícího v Berlíně kurátorka Yvona Ferencová.  

Na návštěvníky zapůsobí i figurativní kompozice, v nichž Andrea Lehmannová zachycuje dramatické scény na pomezí drsné pohádky a hororu. „Ráda se na svých obrazech znázorňuje, na jednom z obrazů je dokonce čtyřikrát,“ upozornil Richard Adam.

Z výstavy Deset: současné německé umění (GVUO)
Zdroj: Roman Polášek/GVUO

Sbírka německého umění tohoto galeristy se uzavřela v roce 2008 s nástupem krize. Od té doby díla dvakrát podražila a většina obrazů v Německu koupí sběratelé ještě před vernisáží. Tu měla výstava Deset v Ostravě 22. ledna, k vidění bude dva měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 12 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 16 hhodinami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
17. 3. 2026

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
17. 3. 2026

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
17. 3. 2026

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026
Načítání...