Orgie Franze Westa ve Vídni

Velká posmrtná retrospektiva rakouského výtvarníka Franze Westa ve vídeňském Muzeu moderního umění (poslední velkou prezentaci připravilo MUMOK před šestnácti lety) nabízí v grandiózních prostorách čtyř podlaží Westovy sochy, třídimenzionální realizace, svérázný „nábytek“, vyspělé videoinstalace a třicet vícedílných objektů – děl, která přinášejí osobitý, vždy vtipný Westův pohled na dané téma či jej překvapivě přímo vytváří.

 Právě Westův přístup, nesvázaný jednotícími přísnými pravidly a nenabízející jednotící téma či výtvarné zpracování, prostě uměleckou řeč a styl, je pro návštěvníka možná zprvu obtížný, posléze, po přijetí autorových komunikačních způsobů, začíná vzbuzovat zvědavost, někdy také ohromení. Navíc nelze zapřít příslušnost k jakési vídeňské škole oněch let osmdesátých, u nás k době nejhloupější normalizace, zde pulsující a ne vždy úsměvně probíhající tvůrčí bouři. Tady vidíme a cítíme blízkost spřátelených tvůrčích kolegů, jako byli Martin Kippenberger, Jason Rhoades, Heimo Zobering či Rudolf Polanszky.

Jeho duchovním orientátorem byl filosof Ludwig Wittgenstein, jehož dílo a přístup k reálnému světu otiskl West ve svém modelu – principu kombinace a rekombinace. Divák je laděn už před vchodem do výstavního paláce – jeho slavná Hlava ve velkolepém naddimenzionálním provedení udává tón další komunikace. Obrovské objekty se střídají s fotografiemi, grafikami, instalacemi, klasickými sochami, boxy, sériemi svérázných židlí, neuvěřitelně použitými pohovkami, ušmudlanými koberci, scénkami jak vytrženými z pouťových strašidelných zámků, erotizujícími momenty v klasických videostudiích.

  • Franz West / Lemure, 2001 zdroj: MUMOK
  • Rakouský výtvarník Franz West (2007) autor: Jens Preusse, zdroj: MUMOK/Franz West Privatstiftung

Pestrost nabídky, jejímž možná přece jen spojujícím prvkem je agresivita a mužnost zpracování tématu a tomu podřízená práce s materiálem (Westova šíře zájmu je v tomto směru doslova nekonečná), přičemž převládá technika papier-mâché, objekty z hliníku, použitého nábytky či textilu… Rozsah výstavy dovoluje v některých případech představit i rozdílné vývojové varianty konceptu.

Návštěva Westovy retrospektivy se vlastně vyplatí – chvílemi si budete připadat jako v herně, chvíli nevěřícně zkoumat popisky, zda se jedná stále o téhož autora. Vaše okouzlení poroste a i vy nakonec přijmete zasazení Westa na Olymp současného umění. Orgie nadsázky, ironie, ale i pochopení a usmíření, díla plná mužnosti a typické Westovy energie. Finále výstavy potvrdí umělcovo směřování - skulptury zcela jasně nesou originální a nezaměnitelný velkolepý Westův rukopis.

Franz West je dnes jedním z velkých, světově přijímaných fenoménů současného rakouského umění. Narozen v roce 1947 začal jako autodidakt, na akademii ve Vídni se jako student profesora Gironcoliho objevil až ve svých třiceti letech. Do roku 1980 uznáván pouze okruhem svých blízkých přátel startuje posléze raketově ke světovému uznání. Proto byl také v letech 1992 a 1997 pozván na kasselskou Documentu a vrcholem všeobecného přijetí a uznání bylo v roce 2011, rok před jeho smrtí, udělení Zlatého lva za celoživotní dílo na benátském bienále, kde také byl prezentován v rámci rakouské účasti. Celý život žil ve Vídni, která jej naplňovala svým zvláštním způsobem, dá se řící zkušeností, byl jí vždy věrný a plně tomuto městu vracel jeho dary, které ovšem nemusíme chápat v onom prvotním slova smyslu.

FRANZ WEST / WO IST MEIN ACHTER? Kdy a kde: MUMOK (Muzeum moderního umění), Museumplatz 1, Vídeň. Výstava potrvá do 26. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále, který připadá na středu 6. května.
11:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Talankinův ztracený Oscar se našel, v USA s ním režiséra nepustili do letadla

Sošku Oscara ruského režiséra Pavla Talankina nalezly aerolinky Lufthansy poté, co s ní režisérovi ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, informovala dříve stanice BBC.
10:59Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026
Načítání...