Praha - Podle veřejného ochránce práv pražský magistrát chyboval, když schválil demolici domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Město se podle něj mělo řídit odbornými stanovisky Národního památkového ústavu. Historickou budovu v centru Prahy má navzdory kritice nahradit nový dům s kancelářemi a podzemními garážemi. Nepřímo to umožnila bývalá ministryně kultury Alena Hanáková, která rozhodla, že stavba nebude památkově chráněná.
Podle Stanislava Křečka, který zastupuje ombudsmana Pavla Varvařovského, se úředníci magistrátu dopustili „závažných procesních pochybení“. Správní řád podle Křečka uvádí, že pokud se plánují stavební změny v památkově chráněném území, musí si k nim památkové odbory magistrátů radnic vyžádat stanovisko Národního památkového ústavu (NPÚ). A pokud s jeho závěry představitelé odboru pro kulturu a památky nesouhlasí, musí se s tím „argumentačně vypořádat“.
Národní památkový ústav přitom shledal demolici objektu ležícího v památkové rezervaci, která je součástí území zařazeného na Seznam světového dědictví UNESCO, jako zcela vyloučenou, připomněl Křeček. Pokud tedy magistrát zastával protichůdný názor a s demolicí souhlasil, měl uvést důvody svého rozhodnutí a podklady, z nichž vycházel.
„Popírá to smysl existence odborných institucí“
„Magistrát však v odůvodnění svého závazného stanoviska pouze konstatoval, že vyjádření NPÚ nepovažuje za odborně podložené a odůvodněné,“ dodává zástupce ombudsmana: „Situace, kdy správní orgán nepřihlédne bez řádného odůvodnění k názoru odborného orgánu, ať již státní památkové péče, nebo kteréhokoli jiného, popírá smysl existence těchto odborných institucí.“
- „Ombudsman v podstatě potvrdil stejné stanovisko jako tenkrát ministerstvo kultury, kdy řeklo, že předběžný souhlas byl v rozporu se zákonem. Na druhou stranu to neznamená, že by s Kozákovým domem byl amen, stále leží v památkové rezervaci,“ reagoval odpůrce demolice domu architekta Bohumíra Kozáka ředitel sdružení Občanský monitoring Vítězslav Praks.
Vadný postup magistrátu sice dočasně napravilo ministerstvo kultury, když v přezkumném řízení rozhodnutí zrušilo, jenže tehdejší ministr kultury Jiří Besser následně v rozkladovém řízení rozhodnutí ministerstva zrušil a přezkumné řízení zastavil. Odborná veřejnost tehdy ministra neúspěšně žádala, aby řízení o zrušení závazného stanoviska magistrátu obnovil. Odpůrci demolice neuspěli ani u Ústavního soudu.
Poslední možností pro odpůrce demolice byla snaha o prohlášení budovy za kulturní památku. V prosinci roku 2012 tehdejší ministryně kultury Alena Hanáková jejich žádosti vyhověla a zahájila řízení ve věci prohlášení budovy za kulturní památku. V červenci však ministryně řízení zastavila. Konečným rozhodnutím tak zůstává původní procesně i věcně vadné stanovisko magistrátu, upozornil zástupce ombudsmana Křeček.
Cesta k dalším demolicím?
Majitel objektu nyní může požádat o demoliční výměr. Po demolici chce vystavět moderní administrativní objekt. Kolem sporného projektu se vedou vzrušené debaty už řadu měsíců. Část odborné a laické veřejnosti bourání odmítá. Developer se hájí tím, že chce vybudovat kvalitní architekturu a celkově zkultivovat prostor Václavského náměstí.
To odpůrci demolice odmítají. Kauza podle Richarda Biegela z Klubu Za starou Prahu do budoucna otevírá cestu dalším demolicím. „Bojím se, že zbouráním tohoto domu budou prolomeny limity developerské těžby v památkové rezervaci,“ uvedl již dříve Biegel.
