Okno do dvora nabízí výhled na Hitchcocka

„Mistr napětí“ vybaví se snad téměř každému při vyslovení jména Alfred Hitchcock. Slavné Psycho nebo Ptáky jen málokdo nezná, britsko-americký režisér má ovšem ve své filmotéce přes padesát filmů. Dva tituly z 50. let připomene v rámci cyklu Velikáni filmu druhý program ČT. Jako první dnes ve 21:00 thriller Okno do dvora.

Snímek z roku 1954 vychází z o osm let starší povídky Cornela Woolriche It Had to Be Murder (Musela to být vražda), kterou Hitchcock doplnil o detaily z existujících případů. Do hlavních rolí obsadil charismatického Jamese Stewarta a Grace Kellyovou, která v té době ještě nebyla monackou kněžnou, ale rozhodně už známou herečkou. Ani u jednoho z nich nešlo o jednorázovou spolupráci.

Stewart se objevil ve třech Hitchcockových filmech z 50. let – v Muži, který věděl příliš mnoho (1956), režisérově remaku vlastního filmu, a jako soukromý detektiv v dramatu Vertigo (1958), které si bezpochyby zaslouží aspiraci na nejpovedenější Hitchcockův film. Česká televize tento snímek uvede v pátek 20. 1.

Grace Kellyová a Raymond Burr (vpravo)
Zdroj: ČT24/ČT

Grace Kellyová se s Hitchcockem na režijní židli poprvé setkala při Vraždě na objednávku (1954), v níž jí role nevěrné ženy, kterou se její manžel rozhodne zavraždit, vynesla nominaci na cenu BAFTA. Kvůli následujícímu snímku – Okno do dvora – odmítla nabídku zahrát si v dramatu V přístavu. Počin Elii Kazana si z udílení Oscarů odnesl osm sošek, včetně té pro nejlepší režii, zatímco Hitchcockův thriller zůstal jen u čtyř nominací.

Režisér, který ovlivnil mnohé tvůrce, se Oscara za režii nikdy nedočkal, o trochu méně „smolařská“ je jeho oscarová bilance v kategorii nejlepší film. Prestižní cenu přiřkli akademici jednomu jedinému – dramatu Mrtvá a živá z roku 1940. Okno do dvora – v originále Rear Window – vzniklo o čtrnáct let později v produkci společnosti Universal. Ta letos slaví sto let existence a jako dárek pro sebe i diváky se rozhodla zrestaurovat třináct filmových klasik, mezi nimi také Hitchcockovy Ptáky.

Zná-li někdo „mistra napětí“ především z už zmíněných a zřejmě nejznámějších filmů Ptáci nebo Psycho či z mysteriózních televizních povídek, bude možná v Oknu do dvora očekávat hororový nádech, ovšem marně. Žádné „krve by se nedořezal“ se nekoná, Okno je spíše dramatickým detektivním příběhem, v němž nechybí ironický humor, jehož si Hitchcock ve svých počinech rád dopřával, a dokonce ani milostná linka.

Zápletka se točí kolem (jen domnělé?) vraždy, ze které fotograf Jeff podezřívá souseda (Raymond Burr) odnaproti. Celý film se odehrává v prostoru vnitrobloku a divák nevidí víc než Jeff z okna svého pokoje, v němž se zasádrovanou nohou tráví celé dny. Dlouhé chvíle si krátí pozorováním protějších bytů, díky nepříliš rozlehlému dvorku nijak vzdálených, takže jejich obyvatelům vidí doslova do talíře.

Všímá si tak i věcí, které by mu jinak nejspíš unikly, a je mu proto nápadné podezřelé chování obchodního cestujícího, jenž má okno přímo proti němu. Jeffova přítelkyně Lisa (Grace Kellyová), ošetřovatelka Stella (Thelma Ritterová) i kamarád a detektiv Doyle (Wendel Corey) považují nejprve jeho podezření za utkvělou představu z celodenního voyeurství, ale postupně přesvědčí i je, že tady něco nehraje.

Okno do dvora natáčel Hitchcock v ateliérech, což oko divákovo na první pohled rozezná, omezený prostor ohraničený Jeffovým výhledem a stěnami jeho pokoje ale dovedl vyplnit gradujícím příběhem, přičemž zároveň sledujeme další indicie v případu vraždy i posuny ve vztahu Jeffa a Lisy.

2 minuty
Ukázka z filmu Okno do dvora
Zdroj: ČT24

Z pohledu současného diváka působí Okno do dvora vizuálně kvůli příliš zjevným kulisám spíš divadelně než filmově. Ale ani pamětnický „look“ (jakkoli nemusí být na škodu) neubírá nic na dobrém scénáři – koneckonců John Michael Hayes za něj byl nominován na Oscara – a jeho dobrém převedení na filmové plátno, kdy si tvůrci v poměrně jednoduché příběhové lince a okleštěném prostoru pohráli s každou postavou a situací.

Svědčí o tom i snímky, v nichž se dají odkazy na Okno do dvora vystopovat. V roce 1987 natočil Curtis Hanson film, který sice vznikl na motivy románu Anne Holdenové, ovšem režisér se nijak netajil tím, že má být holdem Hitchcockovu snímku. Což naznačil už názvem - Okno z ložnice. Podobnost ne čistě náhodná by se našla i v „teenagerovském“ thrilleru Disturbia z roku 2007 (režie: D. J. Caruso), který dokonce čelil obvinění z plagiátorství.

Okno do dvora (Rear Window) - 1954; režie: Alfred Hitchcock; kamera: Robert Burks; hrají:
James Stewart, Grace Kellyová, Wendell Corey, Thelma Ritterová, Raymond Burr, Judith Evelynová, Ross Bagdasarian, Georgine Darcyová aj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...