O mateřství za zdmi věznice v Oděse vypráví 107 matek

Slovenský režisér Peter Kerekes natočil komorní příběh těhotné ženy odsouzené za vraždu. Film 107 matek vypráví o mateřství za zdmi věznice. Vznikl podle skutečných příběhů a natáčel se za mřížemi v ukrajinské Oděse. Odsouzené ženy i vězenkyně v něm také hrají.

Tvůrci původně zamýšleli natočit o odsouzených matkách dokument. Při rešerších navštívili dvanáct věznic, svůj příběh našli v poslední z nich – v Oděse. „Tam jsme potkali Irinu, která tam pracuje jako operační náčelník. Má na starosti ostatní vězenkyně. Byla to tak zajímavá postava, že jsme si řekli, že okolo ní postavíme film,“ přibližuje Peter Kerekes.

Ve věznici číslo 74 si trest za vážné zločiny odpykává přes sto žen. S dětmi, které se jim narodí při výkonu trestu, se můžou potkávat jen jednou za čas v oddělené části zařízení, ale jen do třetích narozenin jejich ratolestí. Poté je dítě předáno do ústavní péče, pokud mu matka nezařídí domov v rodině.

Sledovat příběhy vězněných matek v dokumentu se ukázalo jako poměrně náročné. „I kvůli času, protože matky jsou často převezené do jiných věznic nebo dostanou podmínku a jsou propuštěny na svobodu,“ vysvětluje Kerekes. „Takže jsme to museli začít koncipovat jako hraný film. Ale velmi jsem chtěl, abychom točili v reálném prostředí a s co největším počtem skutečných vězenkyň,“ dodává.

Nahrávám video
Rozhovor s Peterem Kerekesem
Zdroj: ČT24

Mozaika příběhů

Scénář napsal s Ivanem Ostrochovským. Vypráví o mladé ženě jménem Lesja, která zavraždí svého manžela. Odsouzena je na sedm let, za mříže se dostane už těhotná. Příběh fiktivní hrdinky je mozaikou různých příběhů, které filmaři při rozhovorech s ženami v Oděse nasbírali. Vycházeli nejen z osudů odsouzených matek, ale zakomponovali i příběh dozorkyně Iriny.

Do vězení se filmaři vraceli průběžně od roku 2015, což autentičnosti snímku i práci s neherečkami pomohlo. „My ani nejsme pořádný filmový štáb, naši čeští kolegové říkají, že jsme spíš chráněná dílna, a to na vězenkyně působilo pozitivně. Neviděli nějaké arogantní filmaře, ale lidi, kteří si často nevědí rady, improvizují, pochybují, a tím pádem mezi námi vzniklo přátelské pouto,“ podotýká Kerekes.

Na slovenských filmových cenách si Cenzorka, jak se film jmenuje v originále, odnesla čtyři Slnka v sieti, včetně ocenění pro nejlepší snímek roku 2021. K českým divákům se vězeňské drama dostane nejprve na festivalu Febiofest a od května pak také v kinech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 4 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 7 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 12 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...