O mateřství za zdmi věznice v Oděse vypráví 107 matek

Slovenský režisér Peter Kerekes natočil komorní příběh těhotné ženy odsouzené za vraždu. Film 107 matek vypráví o mateřství za zdmi věznice. Vznikl podle skutečných příběhů a natáčel se za mřížemi v ukrajinské Oděse. Odsouzené ženy i vězenkyně v něm také hrají.

Tvůrci původně zamýšleli natočit o odsouzených matkách dokument. Při rešerších navštívili dvanáct věznic, svůj příběh našli v poslední z nich – v Oděse. „Tam jsme potkali Irinu, která tam pracuje jako operační náčelník. Má na starosti ostatní vězenkyně. Byla to tak zajímavá postava, že jsme si řekli, že okolo ní postavíme film,“ přibližuje Peter Kerekes.

Ve věznici číslo 74 si trest za vážné zločiny odpykává přes sto žen. S dětmi, které se jim narodí při výkonu trestu, se můžou potkávat jen jednou za čas v oddělené části zařízení, ale jen do třetích narozenin jejich ratolestí. Poté je dítě předáno do ústavní péče, pokud mu matka nezařídí domov v rodině.

Sledovat příběhy vězněných matek v dokumentu se ukázalo jako poměrně náročné. „I kvůli času, protože matky jsou často převezené do jiných věznic nebo dostanou podmínku a jsou propuštěny na svobodu,“ vysvětluje Kerekes. „Takže jsme to museli začít koncipovat jako hraný film. Ale velmi jsem chtěl, abychom točili v reálném prostředí a s co největším počtem skutečných vězenkyň,“ dodává.

Nahrávám video

Mozaika příběhů

Scénář napsal s Ivanem Ostrochovským. Vypráví o mladé ženě jménem Lesja, která zavraždí svého manžela. Odsouzena je na sedm let, za mříže se dostane už těhotná. Příběh fiktivní hrdinky je mozaikou různých příběhů, které filmaři při rozhovorech s ženami v Oděse nasbírali. Vycházeli nejen z osudů odsouzených matek, ale zakomponovali i příběh dozorkyně Iriny.

Do vězení se filmaři vraceli průběžně od roku 2015, což autentičnosti snímku i práci s neherečkami pomohlo. „My ani nejsme pořádný filmový štáb, naši čeští kolegové říkají, že jsme spíš chráněná dílna, a to na vězenkyně působilo pozitivně. Neviděli nějaké arogantní filmaře, ale lidi, kteří si často nevědí rady, improvizují, pochybují, a tím pádem mezi námi vzniklo přátelské pouto,“ podotýká Kerekes.

Na slovenských filmových cenách si Cenzorka, jak se film jmenuje v originále, odnesla čtyři Slnka v sieti, včetně ocenění pro nejlepší snímek roku 2021. K českým divákům se vězeňské drama dostane nejprve na festivalu Febiofest a od května pak také v kinech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 6 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 7 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...