O mateřství za zdmi věznice v Oděse vypráví 107 matek

Slovenský režisér Peter Kerekes natočil komorní příběh těhotné ženy odsouzené za vraždu. Film 107 matek vypráví o mateřství za zdmi věznice. Vznikl podle skutečných příběhů a natáčel se za mřížemi v ukrajinské Oděse. Odsouzené ženy i vězenkyně v něm také hrají.

Tvůrci původně zamýšleli natočit o odsouzených matkách dokument. Při rešerších navštívili dvanáct věznic, svůj příběh našli v poslední z nich – v Oděse. „Tam jsme potkali Irinu, která tam pracuje jako operační náčelník. Má na starosti ostatní vězenkyně. Byla to tak zajímavá postava, že jsme si řekli, že okolo ní postavíme film,“ přibližuje Peter Kerekes.

Ve věznici číslo 74 si trest za vážné zločiny odpykává přes sto žen. S dětmi, které se jim narodí při výkonu trestu, se můžou potkávat jen jednou za čas v oddělené části zařízení, ale jen do třetích narozenin jejich ratolestí. Poté je dítě předáno do ústavní péče, pokud mu matka nezařídí domov v rodině.

Sledovat příběhy vězněných matek v dokumentu se ukázalo jako poměrně náročné. „I kvůli času, protože matky jsou často převezené do jiných věznic nebo dostanou podmínku a jsou propuštěny na svobodu,“ vysvětluje Kerekes. „Takže jsme to museli začít koncipovat jako hraný film. Ale velmi jsem chtěl, abychom točili v reálném prostředí a s co největším počtem skutečných vězenkyň,“ dodává.

Nahrávám video

Mozaika příběhů

Scénář napsal s Ivanem Ostrochovským. Vypráví o mladé ženě jménem Lesja, která zavraždí svého manžela. Odsouzena je na sedm let, za mříže se dostane už těhotná. Příběh fiktivní hrdinky je mozaikou různých příběhů, které filmaři při rozhovorech s ženami v Oděse nasbírali. Vycházeli nejen z osudů odsouzených matek, ale zakomponovali i příběh dozorkyně Iriny.

Do vězení se filmaři vraceli průběžně od roku 2015, což autentičnosti snímku i práci s neherečkami pomohlo. „My ani nejsme pořádný filmový štáb, naši čeští kolegové říkají, že jsme spíš chráněná dílna, a to na vězenkyně působilo pozitivně. Neviděli nějaké arogantní filmaře, ale lidi, kteří si často nevědí rady, improvizují, pochybují, a tím pádem mezi námi vzniklo přátelské pouto,“ podotýká Kerekes.

Na slovenských filmových cenách si Cenzorka, jak se film jmenuje v originále, odnesla čtyři Slnka v sieti, včetně ocenění pro nejlepší snímek roku 2021. K českým divákům se vězeňské drama dostane nejprve na festivalu Febiofest a od května pak také v kinech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vítězné video v prestižní soutěži vytvořila AI. Organizátoři změnili žebříček

Podvod. To bylo slovo, které se často opakovalo v komentářích, jakmile byly zveřejněny výsledky soutěže Nikon Small World in Motion. Experti upozorňovali, že pohyby na vítězném videu nejsou přirozené, neodpovídají jejich zkušenostem, a naopak působí, jako by ho vytvořila umělá inteligence (AI). Po upozornění ze strany vědců organizátoři vítězné video stáhli.
před 19 mminutami

Korn či Chinaski. Kniha se zabývá ideologií postsocialistického popu

Hudební publicista Karel Veselý se v knize Touhy a sny věnuje ideologii českého postsocialistického popu. Na písních Chinaski, Jiřího Korna nebo Michala Davida představuje vývoj tuzemské mainstreamové hudby v uplynulých čtyřech dekádách.
před 2 hhodinami

Zemřel herec a dabér Jiří Štěpnička

Zemřel filmový a divadelní herec Jiří Štěpnička, bylo mu 79 let. Z filmových rolí si ho diváci v posledních letech pamatují například v roli plukovníka tajné policie ve snímku Ve stínu nebo ze seriálu Vyprávěj. V dabingu svůj hlas propůjčoval mimo jiné Harrisonu Fordovi.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
9. 10. 2026‌‌

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
9. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.