Nymfomanka vstoupí na Vánoce. Kalkulace, říká M. C. Putna

Praha - Dánský režisér Lars von Trier přichystal k letošním Vánocům svým fanouškům svérázný dárek. Dvacátého šestého prosince vstoupí do českých kin nový film Nymfomanka, který slibuje být otevřenou studií ženské sexuality. Podle upoutávek nabídne přinejmenším otevřené sexuální scény. Podle některých kritiků je uvedení podobného snímku během vánočních svátků pouhou produkční kalkulací. Pro Události v kultuře uvedení filmu komentoval literární kritik a historik Martin C. Putna.

Snímek Nymfomanka vypráví příběh padesátileté Joe, která trpí závislostí na sexu. V osmi sekvencích, které propojuje jeden příběh, sledujeme historky z jejího života, každá část je však pojata docela odlišným režijním stylem, mimo jiné po způsobu, který připomíná Bélu Tarra nebo Andreje Tarkovského.

Nymfomanku hraje von Trierova dvorní herečka Charlotte Gainsbourgová; její mladší ego ztvárnila Stacy Martinová. V dalších rolích se objeví Stellan Skarsgard, Uma Thurmanová, Shia LaBeouf, Wilem Dafoe, Christian Slater nebo Udo Kier.

Orgasmus a cenzura

Film je podle režiséra poslední částí jeho tak zvané trilogie deprese, ke které patří ještě Antikrist a Melancholia. Režisér tvrdí, že pomocí natáčení překonává vlastní nemoc: „Z deprese pomáhá pravidelnost, dělat něco každý den. A právě filmování má pevný rozvrh, který potřebuji. Takže dělám filmy, abych se dostal z deprese.“

Svými filmy Lars von Trier pravidelně rozděluje publikum na dva tábory. „Pro část diváků jsou jeho filmy plné rafinovaných poselství, šifer a symbolů hovořících o naprostém duchovním úpadku současného světa. Druhá část režiséra zatracuje právě za jeho posedlost zobrazovat emoce obnažené až na dřeň a detaily balancující na hranici vkusu,“ píše distributor.

Podívejte se na jednu z upoutávek:

Sám režisér několikrát prohlásil, že chce provokovat. Na pětihodinový příběh ženy, která během dospívání sama sobě diagnostikovala nymfomanii, nyní lákají plakáty, které zobrazují herce během orgasmu. Zda herci své výrazy jen předstírají, je otázka. Jisté je to, že polská nebo dánská distribuce rovnou objednala cenzurovanou variantu filmu.

„Všechno, kvůli čemu Triera milujeme i nesnášíme, je v tomhle filmu v kondenzované a čisté podobě. Nymfomanka se vám může líbit a nemusí, ale musíte jí vidět. Trier zase posouvá hranice a my chceme být při tom,“ slibuje Ivo Andrle z Aerofilms, které uvedou film v Česku.

„Lars von Trier to nemá zapotřebí“

Podle některých kritiků je uvedení podobného filmu na Vánoce hlavně jasným marketingovým tahem. „Jedná se bezpochyby o produkční kalkulaci, aby to vyvolalo co největší zájem,“ říká v rozhovoru pro Události v kultuře literární kritik a historik Martin C. Putna: „Lars von Trier to nemá zapotřebí, ale každý režisér má za sebou nějakého producenta a to jsou lidé, kterým jde pochopitelně o peníze.“

Podívejte se na rozhovor s M. C. Putnou:

5 minut
Reportáž a rozhovor s M. C. Putnou
Zdroj: ČT24

Otázkou zůstává, kam může Lars von Trier zajít po snímku Antikrist, kde detailně zachytil zohavení genitálií. „Jak daleko chce v tomto směru jít, to je jeho věc. Můj šálek čaje to není, ale mnohé to může bavit, dokonce mohou mít pocit nějakého mimořádného zážitku z překračování hranic. Budiž jim přáno,“ glosuje Putna.

Zároveň uznává, že duchovno a tělesnost lze v umění jen těžko oddělovat. „Již v Bibli máme erotický text Písně písní. Vždycky to souviselo. Jde o to jak: co má opravdu umělecký účel a co je samoúčelem. Ale ten film samozřejmě nikdo z nás neviděl, tak nebudeme soudit předem,“ uzavírá Martin C. Putna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
před 17 hhodinami

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
před 20 hhodinami

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025

Je to skladba od AI, nebo ne? Rozdíl nepoznalo v průzkumu 97 procent lidí

Pro posluchače je téměř nemožné rozlišit mezi hudebními skladbami plně vygenerovanými pomocí umělé inteligence od hudby vytvořené lidmi. Vyplývá to z průzkumu, který pro francouzskou streamovací platformu Deezer provedla sociologická agentura Ipsos. Vyšel v době, kdy se na vrchol žebříčku Billboard v USA poprvé dostala country skladba generovaná AI.
13. 11. 2025

Děti čtou, říká literární publicistka. Katalog jim pomůže vybrat nejlepší knihy

Zorientovat se v nadprodukci knih pro děti a mládež pomáhá nedospělým čtenářům, jejich rodičům i učitelům každoroční katalog Nejlepší knihy dětem. Zaměřuje se na tuzemskou tvorbu. Aktuální výběr vyzdvihuje na čtyřicet titulů vydaných v letech 2024 a 2025.
13. 11. 2025
Načítání...