Nové muzeum archeologie by mohlo vzniknout na pražském Těšnově, plánují architekti

3 minuty
Muzeum hlavního města Prahy chce novou budovu na Těšnově
Zdroj: ČT24

Muzeu hlavního města Prahy (MHMP) chybí prostory na rozsáhé archeologické sbírky. Chce proto postavit novou budovu na Těšnově, na nezastavěném prostoru v centru, kde dříve stálo nádraží a který dnes přetíná magistrála. Studenti architektury pro záměr vypracovali studie, které představuje začínající výstava.

Muzeum hlavního města českého království se otevřelo roku 1900 a už brzy bylo jasné, že jeho prostory stačit nebudou. Původně plánovaná boční křídla totiž nakonec nevznikla. „Potřebuje nové budovy, je to největší regionální muzeum v Čechách, významem je druhé hned po Národním muzeu,“ upozornil architekt Roman Koucký z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Pod heslem „Těšnov je náš“ studenti architektury ČVUT navrhli novou, moderní budovu muzea. Nabízejí dokonce 24 variant a plány díky nim dostaly jasnější rozměr. Areál by mohl vzniknout na místech bývalého nádraží Těšnov. To překáželo výstavbě severojižní magistrály, a tak ho i přes úsilí o záchranu komunisté nechali odstřelit v březnu 1985.

Sbírky stále rostou

Praha na rozdíl od jiných velkých evropských měst nemá vlastní archeologické muzeum. Podle architektů by se mohlo bez problémů vejít právě na volnou plochu na Těšnově. „Jsem přesvědčen, že se sem vejde muzejní budova, která by měla víc než deset tisíc metrů čtverečních výstavní plochy. A ty školní projekty to celkem spolehlivě potvrdily,“ uvedl Koucký.

Právě prostor totiž muzeum potřebuje, od revoluce narostly sbírky čtyřnásobně a stále se zvětšují. Kromě starosti o sbírky také spravuje některé památky.

Těšnov
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

„V současné době máme přes jeden milion sbírkových předmětů, víc než dvě třetiny jsou archeologie. Pokud převezmeme všechny předměty, které vykopaly nestátní archeologické instituce na území Prahy do této chvíle, a podle platné legislativy je máme převzít, tak se dostaneme na počet osm milionů sbírkových předmětů,“ říká ředitelka muzea Zuzana Strnadová.

„Máme co v něm vystavit. A koneckonců, prehistorické doby jsou velice důležité a návštěvníci je mají v oblibě. Víme to podle toho, kolik lidí a škol chodí do naší nyní malé expozice,“ zdůrazňuje Strnadová. Město mělo v minulosti archeologické muzeum v zámečku na Hanspaulce. Ten ale někdejší vedení města v roce 1993 prodalo.

Výstava o možné budoucnosti je na dlouhou dobu poslední. V červnu po Muzejní noci se historická budova na dva roky uzavře kvůli rekonstrukci. Jednání o archeologickém muzeu ale budou pokračovat. Zda a kdy by budova vznikla, zatím není jasné.

Muzeum má zájem o nedaleký palác

Dlouhodobě muzeu chybí prostory také pro expozice 19., 20. a 21. století a stálou expozici nahrazuje dočasnými výstavami. „Dlouhodobě se ucházíme o nedaleký Desfourský palác, který patří městu. Vypadá to, že bychom jej mohli letos získat,“ řekla Strnadová.

Palác nabízí dvě patra výstavních prostor. Projekt, posudky a oprava domu by podle ředitelky v případě schválení městem trvaly asi sedm let. „I kdybychom palác měli, má smysl druhá budova na Těšnově. Světové metropole s takovou historií, jako má Praha, mají své archeologické muzeum,“ řekla.

Vedení muzea má zájem také o Clam-Gallasův palác na rohu Husovy ulice a Mariánského náměstí. „My bychom tam rádi po dokončení jeho obnovy vytvořili centrum barokní Prahy, což je světový fenomén. Praha nic takového nemá,“ připomíná Strnadová.

Přestěhováním části sbírek do Desfourského a Clam-Gallasova paláce by se muzeu uvolnilo několik sálů v historické budově. V hlavní budově jsou vystaveny exponáty od nejstarší historie Prahy do roku 1784, tedy sjednocení pražských měst.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
před 12 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
před 18 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025
Načítání...