Nové muzeum archeologie by mohlo vzniknout na pražském Těšnově, plánují architekti

3 minuty
Muzeum hlavního města Prahy chce novou budovu na Těšnově
Zdroj: ČT24

Muzeu hlavního města Prahy (MHMP) chybí prostory na rozsáhé archeologické sbírky. Chce proto postavit novou budovu na Těšnově, na nezastavěném prostoru v centru, kde dříve stálo nádraží a který dnes přetíná magistrála. Studenti architektury pro záměr vypracovali studie, které představuje začínající výstava.

Muzeum hlavního města českého království se otevřelo roku 1900 a už brzy bylo jasné, že jeho prostory stačit nebudou. Původně plánovaná boční křídla totiž nakonec nevznikla. „Potřebuje nové budovy, je to největší regionální muzeum v Čechách, významem je druhé hned po Národním muzeu,“ upozornil architekt Roman Koucký z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Pod heslem „Těšnov je náš“ studenti architektury ČVUT navrhli novou, moderní budovu muzea. Nabízejí dokonce 24 variant a plány díky nim dostaly jasnější rozměr. Areál by mohl vzniknout na místech bývalého nádraží Těšnov. To překáželo výstavbě severojižní magistrály, a tak ho i přes úsilí o záchranu komunisté nechali odstřelit v březnu 1985.

Sbírky stále rostou

Praha na rozdíl od jiných velkých evropských měst nemá vlastní archeologické muzeum. Podle architektů by se mohlo bez problémů vejít právě na volnou plochu na Těšnově. „Jsem přesvědčen, že se sem vejde muzejní budova, která by měla víc než deset tisíc metrů čtverečních výstavní plochy. A ty školní projekty to celkem spolehlivě potvrdily,“ uvedl Koucký.

Právě prostor totiž muzeum potřebuje, od revoluce narostly sbírky čtyřnásobně a stále se zvětšují. Kromě starosti o sbírky také spravuje některé památky.

Těšnov
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

„V současné době máme přes jeden milion sbírkových předmětů, víc než dvě třetiny jsou archeologie. Pokud převezmeme všechny předměty, které vykopaly nestátní archeologické instituce na území Prahy do této chvíle, a podle platné legislativy je máme převzít, tak se dostaneme na počet osm milionů sbírkových předmětů,“ říká ředitelka muzea Zuzana Strnadová.

„Máme co v něm vystavit. A koneckonců, prehistorické doby jsou velice důležité a návštěvníci je mají v oblibě. Víme to podle toho, kolik lidí a škol chodí do naší nyní malé expozice,“ zdůrazňuje Strnadová. Město mělo v minulosti archeologické muzeum v zámečku na Hanspaulce. Ten ale někdejší vedení města v roce 1993 prodalo.

Výstava o možné budoucnosti je na dlouhou dobu poslední. V červnu po Muzejní noci se historická budova na dva roky uzavře kvůli rekonstrukci. Jednání o archeologickém muzeu ale budou pokračovat. Zda a kdy by budova vznikla, zatím není jasné.

Muzeum má zájem o nedaleký palác

Dlouhodobě muzeu chybí prostory také pro expozice 19., 20. a 21. století a stálou expozici nahrazuje dočasnými výstavami. „Dlouhodobě se ucházíme o nedaleký Desfourský palác, který patří městu. Vypadá to, že bychom jej mohli letos získat,“ řekla Strnadová.

Palác nabízí dvě patra výstavních prostor. Projekt, posudky a oprava domu by podle ředitelky v případě schválení městem trvaly asi sedm let. „I kdybychom palác měli, má smysl druhá budova na Těšnově. Světové metropole s takovou historií, jako má Praha, mají své archeologické muzeum,“ řekla.

Vedení muzea má zájem také o Clam-Gallasův palác na rohu Husovy ulice a Mariánského náměstí. „My bychom tam rádi po dokončení jeho obnovy vytvořili centrum barokní Prahy, což je světový fenomén. Praha nic takového nemá,“ připomíná Strnadová.

Přestěhováním části sbírek do Desfourského a Clam-Gallasova paláce by se muzeu uvolnilo několik sálů v historické budově. V hlavní budově jsou vystaveny exponáty od nejstarší historie Prahy do roku 1784, tedy sjednocení pražských měst.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Unikátní barevné záběry prezidenta Beneše přinesl nový dokument

V předvečer výročí tragických událostí 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace Československa, odvysílala Česká televize dokument, který přináší dosud nezveřejněné barevné záběry prezidenta Edvarda Beneše. Autoři snímku našli unikátní záběry v archivu loni na podzim.
před 10 hhodinami

Izraelec a Palestinec spolu natočili film, jinak ale Žádná jiná země rozděluje

Palestinec Basel Adra a Izraelec Yuval Abraham pocházejí ze států, které v dlouhotrvajícím konfliktu patří každý na opačnou stranu. Přesto tito dva muži společně natočili dokument. Snímek Žádná jiná země získal řadu festivalových cen a také Oscara. Navzdory společné tvorbě Adry a Abrahama ale dál rozděluje. Naposledy v Miami Beach, kde kvůli projekci snímku chtěl starosta nechat zavřít kino.
před 15 hhodinami

Juniorský balet Národního divadla Brno přináší meditaci i emoce

Juniorský soubor baletu Národního divadla Brno představuje tři nové choreografie. Vypráví v nich tři příběhy: o vnitřním souboji, o hledání ticha v přehlcené společnosti a o dramatickém soužití uvnitř jedné rodiny.
před 22 hhodinami

Pan Nikdo proti Putinovi vzdoruje propagandě ve školství

Na festivalu Jeden svět se představuje dokumentární snímek o ruském učiteli, který zoufale vzdoruje státní propagandě po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Aby nezradil své hodnoty, rozhodne se riskovat vše. Hrdina snímku Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin v Událostech, komentářích popsal, že po začátku rozsáhlé invaze měly být děti dle představ Kremlu loajální vládě a podporovat válku. „Je to má vlast, místo, kde mám rodinu. Ale je to také agresor a válečný stroj na propagandu,“ řekl.
včera v 08:36

Jsme tikka masala, hlásí Bloodywood, první indický metal v americké hitparádě

Bloodywood je první a dosud jediná indická metalová kapela, která se dostala do americké hitparády Billboard. Zaujala fanoušky osobitým pojetím žánru, které těží z východních témat i nástrojů, ale zároveň formace pracuje s tradičním západním zvukem. Skupina tento týden koncertovala v Praze.
13. 3. 2025

První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
13. 3. 2025

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
12. 3. 2025

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
12. 3. 2025
Načítání...