Muzeu hlavního města Prahy (MHMP) chybí prostory na rozsáhé archeologické sbírky. Chce proto postavit novou budovu na Těšnově, na nezastavěném prostoru v centru, kde dříve stálo nádraží a který dnes přetíná magistrála. Studenti architektury pro záměr vypracovali studie, které představuje začínající výstava.
Muzeum hlavního města českého království se otevřelo roku 1900 a už brzy bylo jasné, že jeho prostory stačit nebudou. Původně plánovaná boční křídla totiž nakonec nevznikla. „Potřebuje nové budovy, je to největší regionální muzeum v Čechách, významem je druhé hned po Národním muzeu,“ upozornil architekt Roman Koucký z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
Pod heslem „Těšnov je náš“ studenti architektury ČVUT navrhli novou, moderní budovu muzea. Nabízejí dokonce 24 variant a plány díky nim dostaly jasnější rozměr. Areál by mohl vzniknout na místech bývalého nádraží Těšnov. To překáželo výstavbě severojižní magistrály, a tak ho i přes úsilí o záchranu komunisté nechali odstřelit v březnu 1985.
Sbírky stále rostou
Praha na rozdíl od jiných velkých evropských měst nemá vlastní archeologické muzeum. Podle architektů by se mohlo bez problémů vejít právě na volnou plochu na Těšnově. „Jsem přesvědčen, že se sem vejde muzejní budova, která by měla víc než deset tisíc metrů čtverečních výstavní plochy. A ty školní projekty to celkem spolehlivě potvrdily,“ uvedl Koucký.
Právě prostor totiž muzeum potřebuje, od revoluce narostly sbírky čtyřnásobně a stále se zvětšují. Kromě starosti o sbírky také spravuje některé památky.
„V současné době máme přes jeden milion sbírkových předmětů, víc než dvě třetiny jsou archeologie. Pokud převezmeme všechny předměty, které vykopaly nestátní archeologické instituce na území Prahy do této chvíle, a podle platné legislativy je máme převzít, tak se dostaneme na počet osm milionů sbírkových předmětů,“ říká ředitelka muzea Zuzana Strnadová.
„Máme co v něm vystavit. A koneckonců, prehistorické doby jsou velice důležité a návštěvníci je mají v oblibě. Víme to podle toho, kolik lidí a škol chodí do naší nyní malé expozice,“ zdůrazňuje Strnadová. Město mělo v minulosti archeologické muzeum v zámečku na Hanspaulce. Ten ale někdejší vedení města v roce 1993 prodalo.
Výstava o možné budoucnosti je na dlouhou dobu poslední. V červnu po Muzejní noci se historická budova na dva roky uzavře kvůli rekonstrukci. Jednání o archeologickém muzeu ale budou pokračovat. Zda a kdy by budova vznikla, zatím není jasné.
Muzeum má zájem o nedaleký palác
Dlouhodobě muzeu chybí prostory také pro expozice 19., 20. a 21. století a stálou expozici nahrazuje dočasnými výstavami. „Dlouhodobě se ucházíme o nedaleký Desfourský palác, který patří městu. Vypadá to, že bychom jej mohli letos získat,“ řekla Strnadová.
Palác nabízí dvě patra výstavních prostor. Projekt, posudky a oprava domu by podle ředitelky v případě schválení městem trvaly asi sedm let. „I kdybychom palác měli, má smysl druhá budova na Těšnově. Světové metropole s takovou historií, jako má Praha, mají své archeologické muzeum,“ řekla.
Vedení muzea má zájem také o Clam-Gallasův palác na rohu Husovy ulice a Mariánského náměstí. „My bychom tam rádi po dokončení jeho obnovy vytvořili centrum barokní Prahy, což je světový fenomén. Praha nic takového nemá,“ připomíná Strnadová.
Přestěhováním části sbírek do Desfourského a Clam-Gallasova paláce by se muzeu uvolnilo několik sálů v historické budově. V hlavní budově jsou vystaveny exponáty od nejstarší historie Prahy do roku 1784, tedy sjednocení pražských měst.
